Česká firma DNAi vyvíjí digitální dvojče pro logistiku, aby zefektivnilo proces dodavatelského řetězce

Česká firma DNAi vyvíjí digitální dvojče pro logistiku, aby zefektivnilo proces dodavatelského řetězce

Firmy v České republice kralují v rychlosti zavádění umělé inteligence (AI). Mnohdy však zůstávají pouze na úrovni experimentování. Ke strategické implementaci napříč organizací jim často chybí správně nastavená prvotní infrastruktura nebo dostatečná datová základna. Na tento komplexní proces, včetně finální implementace AI napříč celou organizací, se zaměřuje společnost DNAi. Díky tomuto holistickému přístupu a detailnímu sběru vstupních dat získávají její klienti z oblasti průmyslu, vzdělávání i zdravotnictví unikátní nástroj, který jim umožňuje hledat souvislosti tam, kde je dosud neviděli.

AI hledá šedá místa, kterých by si lidský mozek nevšiml 

I přesto, že lze umělou inteligenci využívat i pro trénink komunikačních schopností a dalších tzv. soft skills, největší uplatnění má stále v průmyslu - konkrétně ve výrobě a logistice. Právě tam se odehrává velké množství automatizované práce, kterou AI za předpokladu dodání správných vstupních dat, zvládne lépe než člověk. „Aktuálně vyvíjíme digitální dvojče pro oblast dodavatelského řetězce a proces logistiky zboží. Razíme vysoce holistický přístup a na každou problematiku se koukáme velice komplexně. Naším cílem je vytvořit digitální dvojče, které do svých výpočtů zahrne extrémní množství různorodých dat. Díky tomu se firmě naskytne velice komplexní obrázek na celý proces výroby, který by jinak neměla k dispozici, říká Pavel Wimmer, spoluzakladatel a CEO DNAi.

Skladům i výrobním halám tak umělá inteligence pomáhá zvýšit zisky i efektivitu, předcházet poruchám strojů, automaticky odhalovat nekvalitní zboží, optimalizovat výrobní proces nebo skladové zásoby, které mohou čítat tisíce položek z desítek kategorií vstupních dat. Na tuto činnost testuje společnost DNAi nově i drony, které v kombinaci s AI dokáží inventuru ve skladu extrémně zrychlit a zefektivnit.

Umělá inteligence umí s velkou mírou pravděpodobnosti odhadnout budoucí poptávku, vyhledávat duplicitní díly na skladě, predikovat spolehlivost dodavatelů, prohledávat ceníky a kombinace slev a připravit optimální objednávkový plán na každé období. Navíc se ve spolupráci s člověkem neustále učí a vylaďuje v kontextu historických i průběžně přidávaných dat, zvolené strategii a plánů. „Výhodou je na vyladěném modelu velká rychlost a flexibilita v případě nenadálých události, např. zvýšení cla nebo zákazu dovozu zboží z vybrané země. Díky této kompletní optimalizaci může firma ušetřit klidně i 10 %, což se u výrobního závodu, který má v zásobách položky například za 40 milionů eur už dost vyplatí. Uvolněné místo může firma využít k nákupu vstupních produktů, kterých má naopak nedostatek, a tím zefektivnit výrobu a přinést větší zisky,” objasňuje Pavel Wimmer. 

České firmy využívají AI nejvíce z celé Evropy 

Nadšení a chuť technologické inovace českým firmám nechybí. Potvrzuje to například výzkum Evropské komise, ze kterého vyplynulo, že české firmy využívají AI nejvíce z celé Evropy. Dvě nebo více technologií umělé inteligence přijalo v rámci evropské sedmadvacítky nejvíce firem právě v Česku (40 %). V čem ale firmy zaostávají je strategická implementace AI napříč celou společností. Často zůstávají pouze na úrovni experimentování. „Vývoj umělé inteligence jde závratnou rychlostí dopředu, a proto hrozí, že kdo nestihne umělou inteligenci zapojit do procesů celé firmy včas, tak mu lidově řečeno ujede vlak a firmu podnikající ve stejném oboru, která AI implentovala, už zkrátka nedožene,” vysvětluje důležitost technologie Pavel Wimmer. 

DNAi pomáhá firmám odhalit jejich DNA 

To co je pro jednu firmu klíčové, ale nemusí být vůbec podstatné pro firmu jinou, byť ze stejného podnikatelského řetězce. Zatímco některý generální ředitel řeší převážně nedostatek lidí nebo jak má naškálovat své služby, jiná firma se chce zaměřit na 100% eliminaci chyb ve výrobě a získat co největší profit. Uvedení AI do praxe a vytvoření digitálního dvojčete se tak řídí individuálními požadavky zákazníka. Celé řešení se navíc musí firmě vyplatit a dávat jí smysl. Stěžejním bodem při tvorbě digitálního dvojčete je nastavení prvotní infrastruktury, následuje vyladění datové základny a konečná  implementace AI napříč celou organizací - od plánování zdrojů a správného výběru technologií, přes výrobu či logistiku, až po zákaznický servis či marketing.

Digitální dvojče pro zdravotnictví i vzdělávání 

Vedle logistiky je jedním z projektů společnosti DNAi také uplatnění digitálního dvojčete ve zdravotnictví, které bude mít schopnost predikovat potenciální nemoci a doporučit vhodnou preventivní léčbu. Lékařská péče se díky tomu zoptimalizuje a mnohem více zefektivní. Stejný holistický přístup razí společnost i ve vzdělávání, kde vyvíjí “kognitivního tutora”. Ten bude umět díky AI personalizovat vzdělávání každému dle jeho individuálních potřeb. „Věci, na kterých pracujeme, jsou obrovský game changer pro budoucí směřování umělé inteligence. Před námi jsou obrovské změny k lepšímu. Jedná se o velkou výzvu, při které musíme dbát na etiku, a správně propojovat svět lidí a umělé inteligence. Cílem rozhodně není lidí nahradit, ale maximálně vytěžit potenciál AI tak, aby jim v jejich práci pomáhala a posouvala jejich schopnosti,” zakončuje Pavel.

Továrna

Původní Továrna periodicky mapovala vždy monotématicky různé segmenty tuzemského i světového průmyslu.

www.itovarna.cz