Továrna

Továrna

Původní Továrna periodicky mapovala vždy monotématicky různé segmenty tuzemského i světového průmyslu.

Kunovická společnost AircraftIndustries, jediný český výrobce dopravních letadel s více než osmdesátiletou tradicí, zavedla tento rok novou hyperkonvergovanou infrastrukturu (HCI) založenou na technologiích VMwarevSphere 6.7 a VMwarevSANEnterprise. Nová infrastruktura pokrývá tři redundantní datová centra a kromě dostatečné výkonnosti a kapacity vyřešila i odolnost vůči krizovým stavům v jednotlivých datových centrech.Výrobní procesy v AircraftIndustries jsou nyní bezpečnější, rychlejší a přesnější a firma je navíc připravena na další rozvoj.

Společný projekt univerzit a strojírenských firem nazvaný Centrum kompetence – Strojírenská výrobní technika představuje účinnou formu spolupráce akademických pracovišť s výrobními podniky. Jihočeský Kovosvit MAS v jeho rámci například – ve spolupráci s pracovištěm RCMT při ČVUT v Praze – vyvinul nový soustruh KL 285 a zapojil se do dalších projektů. V řadě z nich spolupracoval i s dalšími podniky, jež jsou rovněž do Centra kompetence zapojeny.

Efekt průmyslových klastrů povede k vybudování „inteligentního“ údolí

Letos v červnu zacloumal výrobním segmentem útok na belgickou společnost ASCO. Výrobce leteckých komponent musel v důsledku ransomwarového útoku zastavit výrobu na celý týden a přes 1 000 pracovníků poslat na placené volno, dokud nebyl zasažený systém opět obnoven.

Zhruba pětina zaměstnanců stráví na jedné pracovní pozici více než patnáct let. Celkový průměr přitom zvyšují takzvaní generační zaměstnavatelé, často průmyslově orientované firmy s dlouhou tradicí, kde pracovníci působí i celý život. Mezi nejstabilnější pozice se v tomto odvětví řadí konstruktéři, vývojáři či vedoucí pracovníci. Průmyslové firmy se tak snaží zvrátit současný trend, kdy ubývá zaměstnanců, kteří se bojí, že si krátkým působením na konkrétní pozici zkazí životopis.

Historie společnosti KLAUS Timber a. s. sahá do roku 1998, kdy její zakladatel a majitel – Marcel Klaus – spolu s několika málo spolupracovníky spustil provoz v polorozbořené stodole v Kladrubcích, malé vesničce v západních Čechách. V prvních měsících existence se firma věnovala zpracovávání kulatiny a prodeji řeziva, ale hned na začátku roku 1999 se přeorientovala na výrobu dřevěných palet, čemuž se věnuje dodnes. Palety se nejprve tloukly výhradně ručně, v roce 2003 následoval první poloautomat a v roce 2008 byla pořízena první automatická paletovací linka.

Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR na více než 23 % v roce 2030 lze dosáhnout bez dodatečného zatížení veřejných zdrojů. Navíc to pomůže modernizaci energetického sektoru a podpoří českou ekonomiku. Vyplývá to ze studie Deloitte Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030.Základní scénář současného Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) přitom počítá s podílem 20,8 %. Vyšší podíl po Česku požaduje Evropská komise.

I přes všeprostupující automatizaci průmyslových procesů zůstává lidský faktor zdrojem velké části kybernetických incidentů. Chyby zaměstnanců nebo jejich špatná rozhodnutí zapříčinily v minulém roce 52 % incidentů, které negativně ovlivnily provozní technologie a průmyslové řídicí systémy (OT/ICS). Z nového reportu společnosti Kaspersky „Stav kybernetické bezpečnosti v průmyslu 2019“také vyplývá, že se jedná pouze o jednu část širšího a složitějšího kontextu. Narůstající složitost průmyslové infrastruktury totiž vyžaduje pokročilejší ochranu a dovednosti operátorů. Organizace se ale potýkají s úbytkem odborníků a s nižším povědomím zaměstnanců o hrozbách.

Myšlení, způsoby řízení i přístup Tomáše Bati a jeho následovníků k podnikání, vzdělávání a k veřejnému životu pořád zůstává velkou inspirací. Tomáš Baťa řekl: „Nejistotě v budoucnosti můžeme předejít jediným způsobem, a to jistotou ve vlastních lidech. Žádná velká díla nevznikla, protože někdo něco musel, ale protože chtěl. Přeji si, aby v našem podniku pracovali lidé, kteří chtějí. Podmínky k takovému chtění musí náš podnik nabízet.“ To platí i v dnešní době.

Zákon o kybernetické bezpečnosti přinesl řadu opatření a změn u projektů zaměřených na komunikační a informační technologie. Týká se nejenom státních zakázek, spadají do něj i provozovatelé základních služeb, tedy z oblasti energetiky, plynárenství či dopravy. Jak se na tyto změny připravili vývojáři a výrobci řídicích systémů, kteří zde informační systémy a služby dodávají? Na to jsme se ptali Pavla Kulíka, ředitele útvaru Technický rozvoj společnosti ZAT, která dodává řídicí systémy a know-how pro energetiku a průmysl takřka do 70 států světa.