Lyže z Vysočiny do celého světa

Kromě značek KÄSTLE, SPORTEN a oživeného retro brandu ARTIS vyrábí novoměstský závod na zakázku také pro jiné značky, jako jsou Asnes, Alpina, Salomon, Fischer. Do portfolia patří např. i skokanské, akrobatické, mogulové, kolečkové nebo skialpové lyže a díky spojení s KÄSTLE se firma může pochlubit i závodními saněmi, které mají tři medaile z olympiády v Pchjongčchangu. Firma by ráda pronikla ještě více do Skandinávie a nově také na Kavkaz či dále do Asie. Staví novou výrobní halu a výrazně automatizuje výrobu řídicími systémy společnosti B&R.

„Od sezony 2023/2024 chceme zdvojnásobit výrobu na 200 tisíc párů lyží ročně,“ konstatuje statutární ředitel firmy Vladimír Dušánek. Letos na podzim bude dokončena nová hala a v roce 2022 se rozjede nová linka.

Razantní restart ikonické značky

Výroba lyží má na rozhraní Čech a Moravy dlouhou tradici. O první úspěchy se zasloužil už v roce 1896 truhlářský mistr A. Slonek. Jistě není bez zajímavosti, že první směs použitá na lepení lyží byla tvořena vápnem, tvarohem a vaječnými bílky. Od té doby se samozřejmě mnohé změnilo. Jak šel čas, drobní výrobci se sdružovali, měnily se politické a ekonomické podmínky a na počátku 21. století nacházíme v Novém Městě na Moravě už renomovaného výrobce SPORTEN. Na jeho lyžích vyhrál akrobatický lyžař Aleš Valenta v roce 2002 olympiádu.

Také historie lyží KÄSTLE je dlouhá. Začala se psát v roce 1924, kdy rakouský řezbář Anton KÄSTLE vyrobil ve své dílně v Hohenems ve Vorarlbergu první pár. Během následujících desetiletí závodilo na lyžích KÄSTLE mnoho profesionálních lyžařů a bezděky tím vytvořili kult značky, která byla v roce 1993 největším výrobcem lyží na světě a získala 132 medailí na světových soutěžích nebo olympijských hrách. Jenže v roce 1998 lyže KÄSTLE náhle a k velkému překvapení všech zcela zmizely z trhu a posléze značka fúzovala se skupinou Benetton. V roce 2007 se KÄSTLE vrací do výlučně rakouských rukou, prožívá comeback na mezinárodní scéně a opět začíná v některých segmentech udávat směr celému lyžařskému průmyslu: v all-mountain lyžích KÄSTLE se začala používat technologie z lyží závodních, představena byla také revoluční, dnes už ikonická technologie Hollowtech. Firma je jasným technologickým lídrem ve skialpových lyžích. Před čtyřmi lety se pozice firmy na trhu začala upevňovat; značka po 30 letech opět nabízí běžecké lyže poté, co v ní většinový podíl koupila investiční skupina Consillium bývalého spolumajitele České gumárenské společnosti Tomáše Němce, mimochodem od mládí výtečného lyžaře,

„Cílem investice je navýšení výrobních kapacit dominantně pro značku KÄSTLE. V rakouském Hohenems zůstala vývojová báze pro alpské disciplíny plus výroba závodních lyží pro evropský a světový pohár. Ostatní výroba se postupně přesouvá sem. Nové Město bude hlavní výrobní bází pro značku KÄSTLE a současně vývojovým a kompetenčním centrem pro severské a akrobatické disciplíny,“ formuloval záměr transakce ředitel KÄSTLE CZ Vladimír Dušánek. Za pozornost stojí i fakt, že se ředitel Dušánek v mládí věnoval kromě lyžování také judu a byl členem první ochranky prezidenta Václava Havla. Manažerské zkušenosti získal nejen v Čechách, ale také v USA jako prezident společnosti v továrně na pneumatiky v americkém státě Iowa. A právě z této pozice se vrátil domů a stal se výkonným ředitelem společnosti KÄSTLE CZ. „V tradičních alpských zemích a ve Spojených státech jsme etablováni, značka KÄSTLE je vnímána jako ikonická. V polovině 90. let měla nejvíc prodaných párů lyží na světě.“

Cílem je světový trh

Zájem o lyže z továrny v Novém Městě na Moravě se zvyšuje. Uspokojit všechny zájemce není snadný úkol. Řešení nabízí jedině navýšení výrobních kapacit a automatizace celého procesu.

„Zatím jsme vyráběli ročně 100 až 115 tisíc párů a do roku 2025 chceme produkci zvýšit o více než polovinu. Asi 60 procent budou tvořit běžky a zbytek sjezdovky,“ prozradil nám ředitel technologie Ondřej Musiol. „Abychom dokázali splnit takové zadání, obrátili jsme se na firmu Švoma – Stroje, jež sídlí v Bohdalově, tedy jen několik kilometrů od nás. Je to vynikající výrobce jednoúčelových strojů, ale i celých automatizovaných výrobních linek.“

„Všech pět strojů řídí systém PLC dodaný společností B&R,“ vysvětluje Ing. Musiol. „Jsme velice spokojeni. Do systému zadáme potřebné parametry a na přechod z jednoho typu lyží na druhý stačí pouhých 20 vteřin, včetně ručního seřízení zakladače.“

Linka na obrábění jader běžeckých lyží byla tvrdým oříškem. Sami si zde totiž vyrábějí jádra lyží. Nejprve se musí opracovat surové přířezy z topolu, buku nebo paulownie, následně se vyrobí multiblok z důvodu stabilizace a pak přichází operace finálního opracování. Potom přijdou na řadu spodní díly skluznice, spodní a horní laminátové výztuhy, ocelové hrany. V další operaci se už lyže designuje pomocí sítotisku nebo sublimace a jednotlivé části odvezou kompletačním vozíkem na lisovnu, kde se promaže lepidlem, zalisuje se a surová lyže je hotová.  

Obrázek 2: Linka pro sjezdová jádra

„Potřebujeme zvýšit produkci, a tak jsme se znovu obrátili na firmy Švoma – Stroje a B&R. Dodací lhůty nových strojů jsou neúnosně dlouhé, a proto jsme se rozhodli pro modernizaci stávajícího stroje,“ objasňuje postup Ing. Musiol.

To byl ovšem kámen úrazu, protože implementovat na starý stroj nový řídicí software není nikdy jednoduché.

Ing. Švoma tvrdí: „Ano, nebylo to jednoduché, ale společně s B&R se nám to podařilo. Jednalo se vlastně o dva problémy. Potřebovali jsme rychlou dodávku komponent a firma B&R nám vyšla rychle vstříc a některé nám zapůjčila, což je nadstandardní řešení. Zvládli jsme konstrukční a mechanickou část, ale řídicí systém, to byla již složitější záležitost. Pro polohové vazby jsem potřeboval pomoc erudovaného programátora. Toho jsem našel v brněnské pobočce B&R. Je to Ing. Michal Vavrik. Společně jsme hledali řešení odpovídající současnému požadavku pod heslem Průmysl 4.0. I když tento termín nemám moc rád, v tomto případě je na místě. Zákazník chce mít soustavně přehled o tom, co se na lince děje, a potřebuje data zadávat na dálku. Například dát pokyn k frézování lyží a zpětně hlídat výsledek. To se nám podařilo, a proto bych chtěl ve spolupráci s firmou B&R pokračovat. A ještě jeden aspekt hrál roli. Nasadit na starší stroj nejnovější řídicí systém není jednoduché, ale nám se to společně podařilo.“

Obrázek 3: Ovládací panel linky pro běžecká jádra

Společnost B&R včas zareagovala na zmíněné technologické i marketingové požadavky a nabízí přesně to, co současná situace vyžaduje. Nejen při výrobě lyží, ale i v dalších oborech se upouští od masové výroby a důraz se klade na variabilitu výroby, šíři nabídky a individuální přístup.

„Jsme na tyto požadavky připraveni,“ řekl nám Ing. Roman Mužík z oddělení technických řešení a prodeje společnosti B&R v Brně. „S firmou Švoma – Stroje jsme začali spolupracovat asi před 10 lety. Od té doby se snaše spolupráce rozrostla a vytvořil se doslova partnerský vztah. Pro linky na výrobu lyží jsme dodali kompletní řídicí systém, včetně funkční bezpečnosti a technologie zabezpečené vzdálené správy, která nám umožňuje připojit se do řídicího systému stroje i z naší kanceláře v Brně nebo v Praze.“

Ing. Milan Švoma k tomu dodává: „Původně jsem si myslel, že když umíme postavit moderní stroj, že si dokážeme také napsat software. Ale brzy jsem pochopil, že je pro nás výhodnější využít pomoci zkušených programátorů společnosti B&R.“