„Ideálně bych název 5osý veletrh zaměnil na 5osá inspirace,“ říká Pavel Diviš z TGS nástroje-stroje-technologické služby

„Ideálně bych název 5osý veletrh zaměnil na 5osá inspirace,“ říká Pavel Diviš z TGS nástroje-stroje-technologické služby

Nejsme veletrh. Jsme pětiosá inspirace. Jak je finálně projekt 5osý veletrh (www.5osyveletrh.cz) koncipován, hodně lidí z řad vystavovatelů i návštěvníků k němu tak i přistupuje. Vize je společná organizátorům i nejdůležitějšímu partnerovi, který pro konání nabídl své výrobní prostory. Ostatně hlavním iniciátorem byl právě Pavel Diviš, majitel firmy TGS nástroje-stroje-technologické služby, který v tomto rozhovoru hovoří nejen o veletrhu, ale i aktuální trendech v oboru.

Než jsme se však dostali k samotné agendě domluveného rozhovoru, visela ve vzduchu nevyřčená otázka, jak se popasovat s organizací akce, kterou již neohrožuje tolik neviditelný nepřítel v podobě covidu, jako už ten zcela dost viditelný. K tomu Pavel Diviš hned na úvod jasně pochyby nad organizací rozptýlil…

Jsem čím dál tím víc přesvědčen, že by se akce neměla jmenovat veletrh. Ta doba už se nevrátí. Vy jste to v úvodu řekl, na veletrhu existuje vystavovatel a návštěvník, jeden nabízí a ten druhý se tváří, že si nabídku rozmyslí… Takové akce už podle mě nemají smysl. Nám se rozpadl svět automotive, green deal přesměruje velké toky peněz, do toho vstoupil covid a teď dění na Ukrajině. To jsou tak obrovské zásahy do průmyslu, které, když to všechno dopadne dobře, tak něco vyrábět budeme, ale rozhodně to nebude to samé, co strojírenství živilo doposud. Výroby začnou podléhat změnám, ať kvůli změně odběratele, materiálu nebo sériovosti. Takže fabriky teď nepotřebují veletrh, aby nakoupily novou výrobní kapacitu, ale potřebují inspiraci. Setkat se s někým, kdo řeší podobný problém a můžu se s ním o tom pobavit. Těžiště setkání budou technologie a návštěvník tady bude v podobně aktivní roli jako vystavovatel. Proto pětiosá inspirace. 

Jak by se nejlépe daly popsat trendy v oboru, které reprezentuje 5 symbolických os?

V oboru proti sobě působí několik věcí. Trh je přetížený, chybí pracovní síla, objemová kapacita je vyčerpaná. Trh obrábění neroste, zvyšují se náklady a klesají zisky. Celé strojírenství bojuje s tím, že nejsme schopni růst a generovat zisk klasickým způsobem navyšování objemu výroby: Koupil jsem nový stroj, přijal nové lidi, udělal nový objem. Toto je generický způsob, jak firmy rostly. Najednou to ale nejde. Nepustí nás k tomu vlastní kapacita, konkurence, náklady. Cesta dopředu spočívá technologiích, protože výroba bude složitá a rozmanitá. 

V posledních letech se hodně na trhu mluvilo o pojmu Průmysl 4.0, ten se do obrábění dostal v posledních letech nikoliv skrz líbivé marketingové označení, ale možná spíše více skrz samotnou potřebu spoustu věcí digitalizovat. Jaké místo má digitalizace na úrovní pětiosého obrábění?

Digitalizace do něj určitě patří, ale podle mého názoru přijde až v druhém řádu. U nás je to tak, že zatím k ní necítíme potřebu. Prosazujeme spíše prediktivní údržbu než optimalizaci procesů. Digitalizaci si já osobně představuji jako optimalizaci procesů. Ta musí přijít ve chvíli, když je proces definován. A k tomu musím držet zakázku pevně v rukou a znát její budoucnost, abych mohl udělat rozhodnutí k optimalizaci. A která fabrika to dnes má? Celé české kooperační strojírenství je momentálně ve fázi hledání. Ptáme se, co vlastně budeme dělat? 

Čím se nejvíce liší požadavky zákazníků na stroje z produkce TGS, když je porovnáme i se zmíněnými trendy?

Trend se za poslední tři roky hodně změnil, je formován milníky, které jsem již zmínil. Green deal způsobil rozpad automotive, covid, subdodavatelský řetězec z Číny a aktuálně ještě přibydou důsledky války na Ukrajině. To vše promíchá dodavatelský řetězec. Některé věci nemůžeme vyvážet, jiné dovážet. Sami si musíme definovat, co vlastně v Evropě budeme dál dělat. Budeme znovu rubat uhlí? Opravdu budeme jezdit jen na elektřinu? Na to se musí nastavit výrobní firmy. 

Každá výrobní firma dnes čelí velkým ekonomickým výzvám na úrovni zvyšujících se vstupů, neúprosné inflaci atd., mohou být nové modernější nástroje a stoje cestou, jak optimalizovat náklady ve výrobě? Respektive hledí se u nových strojů a nástrojů také na ekonomický aspekt výroby, na snižování nákladů?

To hodně souvisí s mou předchozí odpovědí. Ještě před pár lety jsme na strojích „honily minuty“, zisky se tvořily hlavně ve výrobě z výrobku, stroj musel být levný, destička ještě levnější, jinak byl výrobek neprodejný, protože jinde to umí taky. To nejsou podstatné parametry v momentě, když se vám změní zadání na prosté: Jsme schopni to vyrobit? Můžeme přejít na nový materiál? Můžeme dělat přesnější díly? Bavíme se v prvém řádu o schopnostech, technologických schopnostech výroby. Takto bude znít otázka: Co budeme vyrábět za pět let a pro jaké zákazníky? Samozřejmě cena přijde potom taky na řadu, ale až bude splněna první podmínka. Opravdu hezký moment českého strojírenství, ale konečně přišel. Začaly se totiž outsourcovat služby, na což jsme v Čechách čekali přes dvacet let a považuji to za skvělou věc. Firmy samy si uvědomily nebo byly dotlačeny, když zjistily, že mají vyčerpaná vlastní know-how a pro další rozvoj je potřebují získávat externě. To je opravdu zlomový moment a vidím v tom progresivitu.

Své výrobní prostory jste se tedy rozhodli propůjčit pro ukázku těchto trendů naživo, protože strojírenství tak chutná nejvíce. V čem tkví půvab 5osého veletrhu, tedy co návštěvníkům přinese z vašeho pohledu? Už jsme naznačili, že hlavně si nemyslíte, že slovo veletrh je v tomhle případě to nejlepší…

Naše inspirace bude spočívat spíše v tom, že návštěvníci si přinesou vlastní zkušenosti, pohledy a všichni dohromady tam budeme pro to, abychom se bavili o možných cestách řešení, o problémech, které mohou tvořit nějaký trend, ale třeba i o manažerských rozhodnutích, o materiálech atd. Klidně si můžete přivézt s sebou díl nebo výkres, v takovém formátu a velikosti setkání a bude prostor se věnovat konkrétnímu zadání. Bude tady hodně technologů, zapálenců pro věc z celé republiky, kteří se těší, aby mohli navrhnout svůj způsob, jak by obráběli oni. Tak pro ně přivezte „potravu“, tady se to může.

Mimochodem, také proto jsou všichni účastníci zaregistrovaní. Díky registraci víme, kdo z jaké fabriky přijel. Takže pokud budete chtít potkat někoho, kdo umí obrábět inconel, nebo třeba vyrábí z carbonu, tak víme, kde ho najdeme.    

Chcete se nechat inspirovat? Přijďte zdarma na 5osý veletrh ve dnech 29. až 31. března 2022 v Mýtě u Plzně.

Více informací a registrace na www.5osyveletrh.cz.

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.