Chemie a firmy: Největší byznys se točí kolem petrochemie, příkladem budiž Unipetrol

Chemie a firmy: Největší byznys se točí kolem petrochemie, příkladem budiž Unipetrol

Kromě pohledů na chemický průmysl jako celek přinášíme v aktuálním vydání časopisu také „mikro“ perspektivu, které se váže na aktuální profil největší a nejvýznamnější společnosti celého odvětví. Dlouhodobě tuto pozici hájí Unipetrol, petrochemický gigant, který pravidelně patří mezi TOP 10 tuzemských firem podle tržeb.

V řeči konkrétních čísel, která jsou známá za rok 2015, se společnost Unipetrol zařadila na 8. místo žebříčku s celkovou hodnotou 108,9 miliard tržeb (a čistým ziskem 7 miliard, pozn. red.). Jen pro srovnání, vyjma „konkurenčního“ koncernu Agrofert, který však podniká i v jiných oborech, je dalším ryzím zástupcem Slovnaft, který drží „až“ 25. pozici se zhruba třetinovými tržbami.

Co se týče reality roku 2016, koncem října Unipetrol zveřejnil poslední údaje o tom, že jen za třetí čtvrtletí vykázal provozní zisk v hodnotě 1,928 miliardy korun a čistý zisk 722 milionů korun.

A to přesto, že hospodářské výsledky byly ovlivněny omezenou dostupností výrobních kapacit. Meziročně tak sice tržby klesly o 22 % na hodnotu 23,110 miliardy korun, což bylo způsobeno přetrvávajícími nízkými cenami ropy i nižšími prodeji petrochemických i rafinérských produktů, ale to evidentně není žádný důvod k panice.

„Ve třetím čtvrtletí se nám podařilo dokončit opravy etylenové jednotky. Společnost také úspěšně realizovala opravu jednotky FCC v kralupské rafinérii, takže jsou v současné době obě rafinérie v Kralupech a v Litvínově provozovány na plnou kapacitu,“ uvedl v rámci „podzimního hodnocení“ generální ředitel a předseda představenstva Unipetrolu Andrzej Modrzejewski.

Následky mimořádné události na etylenové jednotce ze srpna loňského roku v Litvínově a také neplánované odstávky rafinérie v Kralupech, která probíhala od poloviny května, jsou tedy zažehnány a pozornost se soustředí i na další rozvoj.

„V rámci maloobchodního segmentu jsme ve třetím čtvrtletí dosáhli velmi dobrého provozního zisku, a to díky zvýšeným prodejům paliv, ale i občerstvení v síti restaurací Stop Cafe,“ doplnil ředitel s tím, že Unipetrol již převzal či do konce roku převezme pod svoji značku Benzina celkem 28 čerpacích stanic od společnosti OMV.

Unipetrol zůstává strategickou investicí

Pro zrod toho, čím dnes Unipetrol je, byla nepochybně klíčová privatizace z roku 2004, díky které se český petrochemický „poklad“ stal součástí polské polostátní skupiny PKN Orlen. Předtím to byla od roku 1994 společnost založená tehdejším Fondem národního majetku, který ji směroval k jedné z největších kapitol privatizace tuzemského průmyslu.

Postupně byly pod hlavičku Unipetrolu začleněny společnosti Kaučuk, Chemopetrol, Benzina, Paramo, Česká rafinérská, Unipetrol Trade, Spolana a Unipetrol Rafinérie. Historicky i aktuálně se celá tato skupina firem zaměřuje na zpracování ropy, která je nadále základní surovinou nejen českého, ale celosvětového chemického průmyslu, distribuci pohonných hmot a na petrochemickou výrobu.

Ve všech těchto oblastech patří podnik, který zaměstnává zhruba 4 500 lidí, k lídrům odvětví v českém i středoevropském trhu. Přestože se svého času, přesněji ještě v roce 2015, objevovaly informace o tom, že by polský vlastník mohl odejít a uvolnit místo pro investiční skupiny J&T a PPF, vše v posledním roce dostává poněkud jinou dimenzi.

„Dostal jsem ujištění, že firma bere investici v České republice jako strategickou. V případě, kdyby neměli zájem, tak bychom byli bývali navrhli, že budeme společně hledat nějaké řešení. V tuto chvíli ale pro to není důvod,“ prohlásil v únoru ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

​Reálný rozměr dostala tato slova v červnu, kdy Unipetrol v Záluží u Litvínova zahájil výstavbu nové polyetylenové jednotky. Jde o vůbec největší investici v historii českého petrochemického průmyslu v hodnotě 8,5 miliardy korun. Jednotka, jejíž spuštění je plánováno na polovinu roku 2018, bude patřit mezi nejmodernější výrobní zařízení svého druhu v Evropě.

Domluveno je napojení na „alternativní“ ropovod

Za velice důležitý krok z hlediska zajištění dodávek ropy a stabilizace (nejen) Unipetrolu lze považovat i koncem listopadu prezentovanou rámcovou smlouvu o přepravě ropy ropovodem Adria, který spravuje společnost Jadranski Naftovod.

Jde o ropovod, který vede na naše území z ropného terminálu Omišalj na chorvatském ostrově Krk přes Chorvatsko, Maďarsko a Slovensko a který jednou ze svých větví zásobuje také Bosnu a Hercegovinu a Srbsko.

„Z pohledu České republiky je tato smlouva dalším krokem k posílení bezpečnosti a stability dodávek ropy. Smlouva umožní přepravu ropy po chorvatském úseku ropovodu Adria, který by mohl být v budoucnu využit jako alternativa ke stávajícím přepravním cestám,“ vyjádřil se k tématu Andrzej Modrzejewski, předseda představenstva a generální ředitel Unipetrolu.

Doplňme ještě, že stávajícími cestami „černého zlata“ do Česka jsou ropovody Družba (ruská ropa) a IKL (neboli Ingolstadt, pozn. red.), kterým podobně jako v případě Adrie protéká ropa arabská.

Podle tiskové zprávy společnosti lze ropovodem zásobovat jak rafinerii v Kralupech, tak v Litvínově, což jsou její jediné dvě rafinérie provozované na území České republiky. Jejich celková výrobní kapacita dosahuje 8,7 milionů tun ropy za rok.

Hlavním cílem jsou modernizace

Jak ukazuje příklad obrovské investice do nové polyetylenové jednotky v Záluží, modernizace výroby je jednou z hlavních priorit celé společnosti. Potvrzují to i poznatky z jednotlivých podniků. Jedním z příkladů může být neratovická Spolana, která vyrábí PVC, kaprolaktam, síran amonný, hydroxid sodný a kyselinu sírovou a která se pod křídla Unipetrolu vrátila po deseti letech strávených v Anwilu, dceřiné společnosti PKN Orlen.

Spojení všech produktů do jednoho silného celku by mělo vést k optimalizaci a lepším výsledkům při prodeji koncových výrobků, čili opět k vyšším tržbám.

„Nezbytným předpokladem pro dosažení tohoto cíle je realizace strategických investic do neratovického provozu. Za všechny mohu jmenovat výstavbu nového provozu membránové elektrolýzy, která by nahradila již technologicky i legislativně nevyhovující elektrolýzu rtuťovou. Právě strategické investice jsou pro další pozitivní rozvoj závodu klíčové,“ komentoval budoucí vyhlídky Karel Pavlíček, generální ředitel a předseda představenstva Spolany.

Jak dále uvedl pro noviny skupiny Unipetrol, výše a kvalita investic však rozhodně není jediným měřítkem budoucí úspěšnosti. „Další představuje udržení stávajícího lidského potenciálu a jeho budoucí rozvoj, protože průměrný věk našich zaměstnanců se bohužel citelně zvyšuje. Konkurence na pracovním trhu je obrovská, takže musíme zlepšovat naše pracovní podmínky a atraktivitu nabízených pozic,“ upozornil zástupce chemické výroby na jeden z palčivých problémů.

Logicky se tedy do strategie Spolany i celého Unipetrolu promítá to, o co usiluje vlastně celý tuzemský průmysl. Aby mohl dále prosperovat, potřebuje dlouhodobě spolupracovat s oborově příbuznými středními a vysokými školami a co nejpřitažlivěji se prezentovat na odborných i „laických“ akcích.

Jinými slovy, všichni velcí hráči si dobře uvědomují, že zájem o chemii bude nutno podněcovat už na úrovni dětí, které zasedají do lavic základních škol.

 

Továrna

Původní Továrna periodicky mapovala vždy monotématicky různé segmenty tuzemského i světového průmyslu.

www.itovarna.cz