Milion průmyslových chvilek pro digitalizaci

Milion průmyslových chvilek pro digitalizaci

Nedávno jsme s jedním výčepním s letitou praxí vedli rozhovor na téma, že mladé už to do hospody na pivo tolik netáhne. Jeho slova jen potvrzovala statistiky, z nichž lze vyčíst, že přes celkový nárůst výroby piva v ČR klesá podíl konzumace čepovaného piva.

Po chvílích láteření, že za to zcela jistě může elektronická evidence tržeb, jsme logicky skončili u politiky.  A hned byl na světě další důvod, proč to mladé do hospody neláká. Když je venku hezky, chodí raději na koncerty… třeba na Letnou. Ostatně tento druh protestu se již stává skoro národním sportem. Nemějte mi to za zlé, vlastně nejsem ani proti demonstracím, ale je jich poslední dobou víc než dotací přidělovaných nenáviděnému holdingu.

Ale pryč od politiky, ta vždy jen zbytečně víří vášně i v místech, kam nepatří. Na stránkách našeho časopisu můžeme maximálně hodnotit míru inovace při výrobě toastového chleba, ale to až v září, kdy si modernizaci a automatizaci v potravinářství bereme tradičně na paškál. Ostatně na minulé poradě jsme spekulovali, zda je vůbec vhodné zařadit do následujícího čísla rozhovor na téma „jak úspěšně čerpat dotace“. Nakonec se stejně ukázalo, že nikdo z vytipovaných respondentů se k tomu nějak neměl.

Ještě více než letních koncertů všech druhů a politických barev bylo v posledních týdnech konferencí, které spojoval termín digitální transformace průmyslu.  Jako by se najednou vyvalila druhá vlna nadšení pro věc, která jde spíše ruku v ruce se stálým nedostatkem pracovníků ve výrobě. Potěšující je, že z kongresů, které jsme navštívili, jen pár mělo na programu oblíbenou prezentaci se snímkem vysvětlujícím čtyři průmyslové revoluce. Schválně, kolikrát jste jej už viděli?

Z příspěvků pocházejících z aktuální konferenční nabídky pro Průmysl 4.0 je patrné, že v řadě podniků se již podařilo znatelně pokročit. I díky tomu lze vytušit, jakými technologickými směry se společnosti v oblasti digitalizace nejčastěji vydávají, ale také je možno rozpoznat překážky, které je v rámci implementace stále těžké překlenout.

Obecně můžeme říct, že zejména u větších společností roste chuť odzkoušet si všechno, od rozšířené reality až po umělou inteligenci. Zde je pak největší překážkou horší aplikovatelnost v konkrétních provozech. Například hlasitější povzdechy jsou častěji slyšet z těžkého průmyslu, kde je invence poměrně velká, ale aplikovatelnost řešení pramalá. Shodně však pro všechny zůstává největší překážkou neschopnost lidí pracovat s moderními technologiemi ve smyslu „umím najít vhodnou aplikační příležitost“.

Doba digitalizace průmyslu je hladová, potřebuje data, ale ještě více prahne po lidech, kteří v nich umějí správně číst a interpretovat je v kontextu vlastního provozu. Takových jedinců je však nedostatek, jejich množství  můžeme označit za kritické. K záchraně situace jsme se rozhodli přispět i my a nově do časopisu zařazujeme více tipů pro kontinuální vzdělávání v době Průmyslu 4.0. Nejedna společnost si již uvědomila, že role primární vzdělávací soustavy je vskutku nedostatečná, a proto spěchá s vlastním programem, který přináší zajímavé výsledky.

Kdo ví, snad si nová, asibrzynutná vláda bude vědět rady. A kdyby náhodou ne, snad vám alespoň náš časopis bude příjemným parťákem v následujících letních dnech. 

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.