Průmysl 4.0: Závod na dlouhou trať

Průmysl 4.0: Závod na dlouhou trať

Letos jsem se rozhodl běžet maraton. A dokonce už druhý v pořadí! Nechlubím se, jen konstatuji, že občas nemám nejlepší nápady, a i přesto, že mě ten loňský málem zabil, jsem se rozhodl, že do toho půjdu znovu. Plán byl samozřejmě jasný, nebudu zahálet a za rok se dobře připravím. Ihned po loňském utrpení jsem si stanovil jasný tréninkový plán, nakoupil ještě lepší běžecké vybavení (bez značkových hodinek se přece běhat nedá)… a co myslíte… no samozřejmě, z plánů se nevyplnilo zhola nic a s narůstající dřinou mě pohltila běžná a sportu leckdy nepřející rutina.

Na chvíli ale přerušme rozpravu o mém osobním očistci, který měl teprve následovat. Těm z Vás, kteří snad začali váhat, je nutno potvrdit, že stále čtou zamyšlení o průmyslu. Běžecká etymologie nám totiž názorně shrne současné tendence fenoménu s názvem Průmysl 4.0. Že nevěříte?

Je to rok a půl, kdy jsme v časopise Control Engineering Česko dělali první redakční šetření, které si kladlo za cíl zmapovat nálady trhu, které by se týkaly tehdy stále hlasitěji zaznívajících názorů na potřebu tzv. čtvrté průmyslové revoluce. Neshodou okolností je jeho pokračování nyní součástí vydání aktuálního. Nebylo tehdy až tolik překvapivé, že téma bylo určeno pouze několika zasvěceným a širší povědomí, zejména pak v samotných průmyslových provozech, nebylo úplně ideální. Co však již tehdy firmy cítily, byl tlak, kterému se snažily čelit. Pochopily, že si musejí ujasnit, zda jim neujíždí vlak… nebo třeba neutíkají všichni soupeři. I ony si tak pomalu začaly vytvářet své vlastní plány, jak zlepšit kondici podniku. Leckde si třeba nakoupili drahé moderní vybavení, které jim s nálepkou „Připraveno pro Průmysl 4.0“ ochotně nabídl leckdo.

Jak šel čas, začalo se o Průmyslu 4.0 více mluvit, jenže firmy se o jeho budování nějak nechtěly přičinit. A nejeden z podniků by si asi měl přiznat, že spíše spadl do běžné rutiny, aby při současném nedostatku kvalitní pracovní síly stíhal pokrýt zvyšující se poptávku. Vůle vytrvat na cestě tedy nenásledovala prvotní nadšení.

Ale já jsem se na trasu závodu postavil s obrovským odhodláním. Najednou se mi zdálo, že možná nebudu sám, kdo se rozhodl vydat na trať, přestože není v optimální kondici. Z našeho průzkumu pak vyplynulo, že povědomí o nutnosti zavádět Průmysl 4.0 je celkem očividné, ale jednotlivé kroky tomuto přesvědčení často neodpovídají. A pak to přišlo, start...

Závod v „průmyslovém zbrojení“, jak jej s oblibou v redakci označujeme, byl na tuzemském trhu skutečně zahájen. Odhodlání závodníků se však různí. Samozřejmě v čele jsou již od startu vidět známé tváře, které si zpravidla svou pozici drží až do konce. I díky bohatým sponzorům mají natrénováno, jak by leckdo mohl lakonicky podotknout, ale blahodárných faktorů bude zcela jistě více. Napříč startovním polem se však tempo mého závodu i toho průmyslového různí. Někteří zvládají závod stylem start cíl, ale jsou i tací, kteří kvůli zběsilému tempu v úvodu odstupují, nejpočetnější je však skupina, která na to jde s rozvahou a zrychluje, jen když může.

Ostatně ani já jsem neměl ambici vyhrát, ale dostat se do cíle živ a relativně zdráv. Naštěstí jsem obdržel výbornou radu od mé ženy: „Není to nic těžkého, stačí jen krok za krokem kupředu.“ A tímto bych celou parafrázi ukončil. Průmysl 4.0 je prostě fakt, to už jsme si řekli dávno. Pokud se k němu chceme dopracovat, je nutné postupovat krok za krokem. Ne všichni můžeme běžet vepředu s těmi nejlepšími, ale vůle setrvat v závodě nám jistojistě pomůže dorazit úspěšně do cíle. A když k tomu navíc přistoupíte alespoň trochu zodpovědně, možná to stihnete i v limitu, čas je totiž neúprosný. À propos, zmínil jsem se, že ten maraton vedl přes hory? Nikdo totiž neřekl, že to bude snadné.

Přeji Vám hodně zdaru při závodění! 

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.