Rok 2023 bude zlomový, české průmyslové firmy trápí řada obav

Rok 2023 bude zlomový, české průmyslové firmy trápí řada obav

Národní centrum Průmyslu 4.0 připravilo Analýzu českého průmyslu 3/2022 u příležitosti nezávislé debaty osobností průmyslu – Barometr českého průmyslu. Analýza vychází z dat, které byly získány během 213 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu, vedení průmyslových svazů a dalších odborníků českého průmyslu. Průzkum se uskutečnil od září do listopadu roku 2022.

Tržby firem zpracovatelského průmyslu klesnou v příštím roce o 3 %, ohroženy jsou zejména malé a střední společnosti. Naprostá většina firem (78 %) se připravuje na pokles zisku. Třetina dotázaných ředitelů se obává ztráty. Výrobní firmy by rády zvýšily své ceny o pětinu, toto zdražení jim však ani z poloviny nepokryje raketově rostoucí náklady. Ty se firmám v meziročním srovnání zvýšily o 75 %.

Na český průmysl plně dopadly problémy v podobě nejistých, zpožděných a drahých dodávek, vysokých cen energií a rekordně vysoké míry inflace. Řada segmentů českého průmyslu začala stagnovat nebo se ve svém výkonu propadá, na další krize v plné míře dopadne další rok.

Výrobní firmy musí v mnoha případech čelit poklesu svých zakázek kvůli zhoršené koupěschopnosti svých zákazníků a odkladu jejich investic. Na druhou stranu májí limitované možnosti promítnout zvýšené náklady, které jsou v meziročním porovnaní o 73 % vyšší, do svých prodejních cen. Většina ředitelů firem zpracovatelského průmyslu (72 %) se stále ještě nedohodla s dodavateli energií pro příští rok a nemůže tak do svého rozpočtu zakalkulovat jistou položku. Dopady do hospodaření firem zpracovatelského průmyslu jsou a budou zásadní.

„Propady maloobchodních tržeb, revize predikcí ekonomik v zahraničí a další negativní signály naznačují zpomalování ekonomiky a snižování výhledu zakázek. U nás i v eurozóně se očekává příští rok stagnace ekonomického růstu a v Německu dokonce jeho mírný propad. HDP ČR již ostatně mezičtvrtletně poklesl a ocitáme se na prahu technické recese,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

2

„Očekáváme velmi složitý rok, pravděpodobně s poklesem zakázek, tedy i tržeb. Co se týká vývoje marží, to ukáže především vývoj mezd a energií. Když sečteme pravděpodobný pokles tržeb s opačným vývojem nákladů, nebude to v žádném případě jednoduché,“ obává se Jaroslav Chvojka, výrobní ředitel Linetu.

Skepsi vyjadřuje i Ivan Novotný, jednatel Miroslavských strojíren: „Situace je hodně špatná. Pracujeme se zákazníky s dlouhodobými kontrakty a nejsme schopni okamžitě reagovat na zvýšené ceny energií. Už teď mohu potvrdit, že bude 2022 pro naši firmu co týká hospodářského výsledku zřejmě nejhorší v naší skoro třicetileté historii.“

Firma Strojcar musí kvůli obtížné situaci čelit hluboké krizi: „Bojujeme o přežití. Zvýšené náklady obtížně promítáme do cen, nedaří se nám udržet ziskový provoz. Diverzifikujeme zakázky – rušíme projekty s nízkou přidanou hodnotou a potvrzujeme jen projekty s vysokou přidanou hodnotou, a to vše i za cenu obchodních sporů či dokonce právních sporů,“ přiznává její jednatel Libor Witassek.

A v potížích se ocitla i firma Flukov. Příčinou jsou narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce: „Hlavnímu odběrateli chybí další komponenty, výroba stojí. Situace se stále zhoršuje. Momentálně řešíme pokles výroby o 75 %. Zaměstnanci zatím vybírají dovolené. Snažíme se přežít a využíváme rezerv z minulých lepších let,“ popisuje jednatelka firmy Alena Aksamitová.

I přes rekordně vysokou míru inflace by měly tržby výrobních firem v příštím roce poklesnout, v průměru o 3 %.  „Nutno zdůraznit, že mezi předpověďmi byly velké rozdíly. Od růstu v řádu nižších desítek procent až po zásadní propad v příjmech a očekávané ukončení činnosti. Pouze velmi malý podíl dotázaných ředitelů (3 %) v příštím roce očekává růst tržeb přesahující predikovanou míru inflace na úrovni 9 % ze strany České národní banky,“ komentuje výsledky průzkumu mezi dvě stě třinácti výrobními firmami Alena Burešová, senior manažerka pro průmysl Národního centra Průmyslu 4.0.

Nejohroženější jsou malé firmy. Jejich vedení se obává pětiprocentního propadu v tržbách. „Důvody jsou zřejmé – malé podniky mají nasmlouvané zakázky na kratší dobu než firmy velké, a proto se u nich pokles světové poptávky projevil dříve. Mají horší pozici a menší vyjednávají sílu při stanovení svých cen nebo kompenzaci vyšších výrobních nákladů. Kromě toho hůře shánějí finance na inovace a kvůli nižší úrovni digitalizace mohou méně flexibilně reagovat na změny situace. To stojí náklady navíc,“ vysvětluje Alena Burešová.

 
 
Nezadržitelně rostoucí náklady na všech frontách výrobní linie, omezená možnost promítnout dražší vstupy do prodejních cen, očekávané snížení objemu zakázek pro příští rok u třetiny dotázaných firem (potvrzuje 36 % ředitelů). Výsledkem je pokles marží v roce 2023 u 85 % výrobních firem, tedy i u většiny těch, kterým v příštím roce budu růst nebo stagnovat tržby.
 
Nižší zisky předpokládá dokonce i bohatý Continental, lídr v technologiích a digitalizaci. „V příštím roce očekáváme nárůst tržeb kvůli novým projektům, ale negativní marže. Důvodem jsou stále rostoucí náklady na materiál a mzdy“, uvádí ředitel brandýského závodu Tomáš Vondrák. V kopřivnické Tatře čekají na vývoj cen energií a subdodávek. „Věříme, že k dalšímu mezinárodnímu nárůstu již nedojde. Pokud ano, klesly by nám marže, protože většina našich kontraktů je uzavírána na několik let,“ říká marketingový ředitel společnosti Kamil Košťál.
 
3
 

V reakci na současnou rekordní míru inflace zvýší v příštím roce své ceny 91 % výrobních firem. Průměrné zdražení o 19 % jim však zdaleka nepokryje skokově zvyšující se náklady na materiál a komponenty. Ty se výrobním firmám v meziročním srovnaní zvýšily v průměru o 73 %.

„Některé výrobní náklady nám v meziročním porovnaní vzrostly až na dvojnásobek. Samozřejmě se je snažíme promítnout do cen tam kde to jde,“ komentuje František Kulovaný jr., generální ředitel benešovské firmy BAEST Machines & Structures.

Firmy tak drastické zvýšení nákladů většinou na své zákazníky přesunout nemohou, musí proto hledat řešení jinde. „Dokážeme promítnout navýšení do 10 %, zbytek řešíme racionalizací a úsporami,“ uvádí Aleš Mikula , CEO firmy ZPA Smart Energy.

Při přípravě nových smluv a cenových kalkulací se ředitelé snaží o co největší zohlednění téměř dvojnásobného zdražení výrobních vstupů, a tak lze čekat další vlnu zdražování. Míra inflace nemá dle předpovědí ČNB v příštím roce přesáhnout deset procent. Řada odborníků se však právě kvůli „odsunutému“ zdražovaní obává, že míra inflace v první polovině roku 2023 zůstane dvojcifernou.
 
Další informace a kompletní analýzu naleznete v Analýze českého průmyslu 3/2022, kterou Národní centrum Průmyslu 4.0 představí 8. prosince 2022 v Barometru českého průmyslu.
 
Továrna

Původní Továrna periodicky mapovala vždy monotématicky různé segmenty tuzemského i světového průmyslu.

www.itovarna.cz