
Trade Media International nejen ve své mediální nabídce denně dokazuje svou snahu naplnit hlavní slogan společnosti: INspirujeme INterakci INženýrů!
Většinovým posluchačům našeho podcastu není třeba společnost Lenze představovat. Pro pořádek, jde o výrobce automatizační techniky a dodavatele automatizačních řešení od výpočtu a návrhu pohonu až po komplexní řízení strojů, vizualizaci, sběr dat či cloudových služeb. Hosty našeho povídání o trendech v automatizaci budou Rostislav Svoboda (RS), jednatel společnosti Lenze, a Jiří Moisidis (JM), Business development společnosti Lenze.
BRNO INDUSTRY 4.0 je komplexní platforma a iniciativa, která vzdělává, inspiruje, sdílí dobrou praxi, umožňuje setkávání a výměnu zkušeností odborníků z oblasti digitalizace a technologií pro moderní výrobu. Název nese také podcast, který také posloucháte. Je realizován RHK Brno ve spolupráci s INDUSTRY CLUSTER 4.0 jako součást Enterprise Europe Network, mezinárodní sítě, která pomáhá malým a středním podnikům se vstupem na zahraniční trhy a podporuje inovace v podnikání.
Abychom byli věrni názvu pořadu a Průmyslu 4.0, jak jej vnímá společnost Lenze? A je schopna nabídnout řešení, která vyhoví jeho bájnému poslání?
RS: Naše společnost pojala tematiku Průmyslu 4.0 velmi komplexně. Na mezinárodní úrovni jsme pro ni vytvořili společenství firem, tzv. Lenze Digital, kde seskupujeme znalosti společnosti Lenze za část měničů, pohonů a automatizace. Pak jsou tam společnosti jako encoway a LogicLine, které se zabývají digitalizací. Snažíme se poskytovat výrobcům strojů a uživatelům podporu v oblasti automatizace během celého životního cyklu strojů a zařízení. Jde o součást inženýrských návrhů pohonů, kdy v digitální podobě má uživatel možnost nakonfigurovat stroj, provést výpočet, toolchain softwarových nástrojů má ucelený tok až po výběr komponent, konfigurátor v digitální podobě. Lze provádět výpočet konfiguraci daného komponentu, uživatel je schopen v digitální podobě zaslat nabídku, nebo ji přímo vidí ve svém uživatelském účtu. Tento nástroj se táhne až po možnost generování digitálního dvojčete, částečného generování PLC programu, ale tím naše vize stále nekončí. Jdeme ještě dál, do cloudových služeb, kde nabízíme např. asset management, správa tiketů a kompletní digitální možnost uchování dokumentace pro jednotlivé stroje.
Znamená to tedy, že Průmysl 4.0 znamená pro Lenze hlavně digitalizaci? Je mezi oběma pojmy rovnítko?
RS: Pro nás to určitě platí, jde o oblast, kde se snažíme propojit naše dlouholeté znalosti pohonné techniky v nových trendech a napomoci přiblížit se konceptu digitalizace a Průmyslu 4.0.
Definujete se jako přední dodavatel automatizačního řešení pro nejlepší stroje do výroby. Zákazníci, kteří chtějí dělat nejlepší stroje, mají požadavky na digitalizaci, zvyšuje se jejich poptávka, nebo je to zatím jen rovina řečnická?
RS: Poptávka po digitalizaci se rozhodně zvyšuje, souvisí s celým procesem od návrhu stroje přes rychlejší čas prototypování, změnu jeho vzniku. Na digitálním dvojčeti je možné dopředu, ještě před samotnou výrobou vyzkoušet či naprogramovat část funkcí. Zároveň je digitalizace vyžadována v situaci, kdy je na trhu velká řada produktů různých výrobců. Digitalizace umožňuje jednodušší integraci všech komponent do jednoho systému. Dopředu je výrobce, programátor či uživatel schopen díky digitálním modelům schopen poskládat model stroje, mít veškeré informace už v digitální podobě.
Primární doménou Jiřího Moisidise je business development. Kdo je zákazníkem společnosti Lenze? Změnilo se to nástupem digitalizace, proměnil Průmysl 4.0 spektrum těch, kterým dodáváte, nebo se nic nezměnilo?
JM: Našim gró zůstávají výrobci technologií, to znamená sérioví výrobci strojů či výrobci jednoúčelových technologií. Pro nás je to pořád stejné, nicméně jsme schopni výrobcům technologií poskytnout nadstavbu v podobě digitálních služeb. Jde o propojení světa mechatroniky, na kterém firma dříve začínala, s nadřazenými systémy a následnou implementaci digitálních služeb.
Když se bavíme o cílovém zákazníkovi, automatizace a digitalizace je v ČR stále doménou v automotive. Jak je to se spektrem Vašich zákazníků, cílíte primárně do automotive, nebo jste schopni pokrýt i jiné segmenty průmyslu?
RS: Pro společnost Lenze není automobilový průmysl tím dominantním. Dodáváme spíše do procesů spojených s automotive. Ale není to top odvětví pro nás, i když se v ČR řada zákazníků etabluje právě pro tento typ průmyslu. Pro nás díky širokému záběru jsou obory jako spotřební průmysl, obalový průmysl, intralogistika daleko významnější jak díky výrobkovému portfoliu, tak řešením, které více než 75 let nabízíme. V těchto oborech máme největší know-how a znalosti, které se snažíme našim zákazníkům poskytovat. V těchto oblastech jsme pro výrobce strojů partnerem, jsme s nimi od začátku návrhu strojů, doporučujeme optimální řešení a dáváme k dispozici nástroje tak, aby byl návrh optimalizován co nejlépe i s využitím našeho produktového portfolia.
Zmínil jste, že zkušenosti společnosti Lenze jsou k dispozici již 75 let. Dnes se stále častěji setkáváme s tzv. inteligentní automatizací. Jde o cestu, kterou potřebujete do strojů dostávat? Případně proč?
JM: Automatizace se určitě stává inteligentnější, v dnešní době má spojitost se sběrem dat a možnosti následného využití dat. Průmysl 4.0, jak zaznělo, vyžaduje sofistikovanější řešení pro optimalizaci a zvyšování efektivity výroby. Digitalizace dnes není otázkou, ale nutností pro zachování konkurenceschopnosti podniku v rámci globální ekonomiky. Lenze nabízí řadu digitálních nástrojů dle jednotlivých fází vývoje stroje, třeba v oblasti výroby nebo inženýringu nabízíme nadstavby digitální – např. software pro měření OEE či měření prostoje strojů. Týká se to sběru dat a využití těchto informací pro zvyšování a zlepšování efektivity výroby. I díky tomu, že se automatizace stává inteligentnější, pro zákazníky to přináší řadu úspor z hlediska hospodárnosti, protože jsme schopni eliminovat prostoje strojů, a zlepšovat tak celkovou efektivitu výrobních procesů.
Často zmiňovaný benefit Průmyslu 4.0 bývá právě zmíněný asset management, sběr dat, predikce údržby. Jste schopni zákazníkům poskytovat i know-how, jak s těmito daty pracovat dále, nebo si tento proces již zákazníci zpracovávají po své vlastní ose? Nabízíte program pomoci s údržbou, aby se prevence posouvala více k predikci?
JM: Jedním z našich řešení je software pro pokročilý sběr dat a prediktivní údržbu. Jsme schopni tento software zákazníkům implementovat a rovněž jim pomoci identifikovat, jaká relevantní data se mají logovat. Máme tým softwarových inženýrů, který zákazníkům radí, jaká data lze číst. Často nejde jen o samotný sběr dat, ale spíše o to, co s nimi následně dělat, jak s nimi pracovat. Náš software umožňuje tuto pokročilou datovou analýzu přímo ze strany měničů, jsme schopni sbírat až z tisíce měničů, využívat profinetovou či ethercatovou zákazníkovu síť a data dále posílat pomocí komunikačního modulu dál.
RS: Naše partnerské firmy v Lenze Digital hubu dokáží zákazníkovi ušít software přímo na míru. Máme platformu, na které už i my v Lenze testujeme software v našich výrobách, abychom dokázali optimalizovat vlastní firemní procesy a získávat zkušenosti pro využití u zákazníků. Ti od nás dostávají komplet softwarovou podporu. Platforma je připravena pro vyhodnocování, se zákazníkem se pouze dohodne, která data bude vhodné číst, a na pozadí máme připraven software, který provádí vyhodnocování. Pro zákazníka jsou připraveny dashboardy, které potřebuje pro své dané procesy.
Vaše platforma NUPANO deklaruje otevřenost. V čem tkví ona otevřenost a jaké výhody to přináší zákazníkům?
JM: Primárně musíme říci, že primárním cílem NUPANA je propojovat výrobní svět se světem IT. Cílem je, aby byl zákazník schopen inteligentní funkce formou aplikací vzdáleně a bezpečně nahrát do svého stroje. Celý software běží v cloudu, pohybujete se v grafickém prostředí, takže nepotřebujete znalosti z programování či příkazových řádků. Otevřenost tkví v tom, že vaše interní oddělení si formou kontejnerové aplikace může napsat nějakou funkci, nebo pro vás tuto inteligentní funkci vytvoří externí firma, případně můžete do NUPANA stáhnout i hotové aplikace z platforem jako Docrab. Máte tedy více možností, jak tyto inteligentní funkce dostat vzdáleně do svého stroje. Platforma NUPANO celý proces velmi zjednodušuje.
Bavíme se o vzdáleném přístupu, vzdálených datech, platformách a už skoro vidím a slyším otázky spjaté s kybernetickou bezpečností. Jak sami vy nebo vaši zákazníci vnímáte právě tuto oblast? Je přístup spíše pozitivní, nebo jsou kybernetické otázky spíše hrozbou?
JM: Spousta zákazníků určitě argumentuje posílání dat do cloudu s jistými obavami. Řekl bych, že hodně záleží i na velikosti spolupracující firmy a na to, jak je společnost strukturována. Cloud často nabízí mnohem vyšší úroveň zabezpečení než standardní systém zabezpečení středních firem. Běžně využíváme cloud typu Microsoft Azure, který nabízí vyšší úroveň šifrování a robustní autentifikaci. Zákazník, pokud je to třeba s matkou v Německu či USA, u těchto poskytovatelů může zvolit, na jakých serverech budou data zálohována. Pokud bude chtít dodržovat jurisdikci v rámci Německa, data mohou být zálohována v Německu. Pro střední zákazníky poskytuje cloud vyšší stupeň zabezpečení, než sami mají. Vždycky jde o individuální přístup v rámci diskuze k přístupu, co zákazník očekává a jaká je jeho struktura.
Lenze má výhodu v globálním působení, dokážete se podívat na srovnání očekávání zákazníků. Zajímalo by mě, zda aktuálně zmiňovaná vyšší účinnost strojů a zařízení je typická pouze pro řešení v ČR, nebo jde o celosvětový trend napříč trhy? Je i otázka digitalizace při zvyšování účinnosti pro Lenze důležitá, napomáhá tomu?
RS: Nemyslím si, že digitalizace je úplně to, co nám pomáhá zvyšovat účinnost strojů. V perspektivě dnešní potřeby udržitelnosti hraje průmysl velkou roli, zejména pohony. Udává se, že celkově se pohony podílejí až 70 % ve strojích na celkové spotřebě energie, což je obrovské množství. Když bereme v potaz jednotlivé třídy účinnosti samotných pohonů nebo dalších elektronických komponent, téma je pro nás zásadní. Ve vývoji pracujeme jednak na pohonech s vyšší účinností, ale nezaspat se snažíme ani u vývoje dalších komponent a chceme jít s trendy doby. Neřekl bych, že jde o téma typické pro ČR. Jako mezinárodní firma sledujeme normy zohledňující účinnost a požadavky z jednotlivých zemí i kontinentů. Celá Evropa se řídí normami, které specifikují jednotlivé účinnosti, především u motorů. Digitalizace jako taková nehraje u tohoto až takovou roli, spíše jde obecně o udržitelnost a pohledem na snižování obsahu CO2, energetické náročnosti strojů aj. Jde o něco, na čem intenzivně pracujeme, a v nabídce máme produkty, které reagují na změny norem v EU i okolních státech.
V kuloárech všech technických konferencí střídá téma drahých energií nástup umělé inteligence. Má i oblast automatizace, kterou nabízíte, v krátkodobém i dlouhodobém horizontu možnost AI změnit?
RS: AI do budoucna bude mít čím dál větší vliv ne přímo na samotné řízení a chod strojů, ale právě spíše v procesu návrhu stroje či vyhodnocování dat. Bavíme se o velkých datech, existují už algoritmy a do vyhodnocování AI proniká. To, co i my testujeme v našich výrobách, jsou softwary na porovnávání chování dvou zařízení, která pracují na vychystávání ve skladech. Na základě porovnání dvou identických zařízení se snažíme vyhodnocovat anomálie. Díky AI bude docházet k tomu, že stroje se budou mezi sebou učit. Jakmile jeden stroj zaznamená jakoukoli odchylku od chování v jakýchkoli veličinách, díky AI budeme schopni chování detekovat, diagnostikovat, určit možnou poruchu nebo optimalizovat zavážení tohoto skladového systému tak, abychom minimalizovali vychystávací časy či opotřebení komponent na stroji. V této oblasti bude AI čím dál víc napomáhat.
JM: Já jen navážu, že metody strojového učení se už nyní aplikují v řadě softwarů, které Lenze dodává svým zákazníkům. Sami s ním reálnou zkušenost a jsme schopni hledat větší závislosti a vzorce, které by jinak zůstaly skryté. Aplikujeme různé typy učení, např. učení s dozorem, bez dozoru či deep learning, takže i tyto pokročilé metody aplikujeme. Cílem je zjišťovat anomálie, detekovat možné poruchy na pohonu či mechanice. Byl zmíněn náš regálový zakladač – tam detekujeme degradace ložisek, ozubení na převodovce, abrazivní opotřebení vodicích a hnacích kol na podvozcích atd. Získáváme data z mechaniky pohonů a software dokáže dělat komplexní závěry pro prediktivní údržbu.
Dokážete závěrem našeho povídání shrnout, jak spolu pojmy Průmysl 4.0 a Lenze souvisejí, a jaké hlavní výhody pro zákazníky přinášíte?
RS: Každé oblasti našich zákazníků jsme schopni díky aplikaci Průmyslu 4.0 nabídnout něco jiného. Výrobcům strojů jsme schopni zefektivnit proces návrhu stroje, koncovým uživatelům zase efektivitu výroby, omezit neočekávané odstávky a tím se vyhnout nižší produktivitě.
JM: Nabízíme kompletní digitální služby dle různých fází vývoje stroje – inženýring, výroba, ale i servis. Tam řešíme tzv. asset performance platformu, nástroj pro sledování, správu a optimalizaci výkonu již instalovaných zařízení. Nabízíme vlastně kompletní celek těchto digitálních nadstaveb.
Poslech a možnost odběru všech epizod v aplikacích:
Spotify: https://open.spotify.com/show/
Apple Podcast: https://podcasts.apple.com/cz/podcast/
Google Podcast: https://www.google.com/podcasts
Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.