PODCAST #51: Michal Tůma & Jana Vondráčková – Digitalizace je kombinace mnoha faktorů, jde spíše o filozofii řízení firmy

Obchod i marketing. Když se to potká, tak to může fungovat. A v našem podcastu se to potkalo. Konkrétně Jana Vondráčková a Michal Tůma z firmy FOXON a moderátor Lukáš Smelík. Obchod i marketing. Když se to potká, tak to může fungovat. A v našem podcastu se to potkalo. Konkrétně Jana Vondráčková a Michal Tůma z firmy FOXON a moderátor Lukáš Smelík.

V aktuální epizodě podcastu se poprvé vystřídali dva hosté. Pozvání přijali zástupci společnosti Foxon. Prvním řečníkem je Michal Tůma, obchodní ředitel společnosti Foxon, k němu se v druhé polovině přidala jana Vondráčková, marketingová ředitelka společnosti. Jak funguje spolupráce oddělení obchodu a marketingu? Jaké výzvy čekají společnosti v souvislosti s digitalizací? A jakou cestu ušel Foxon od počátků svého vzniku? Na to vše odpoví další díl podcastu Vše o průmyslu.


 

Majitel Foxonu Jaromír Peterka si před lety posteskl, že startupové firmy to mají těžké. Je Foxon ještě pořád startupovou společností?

Myslím si, že Foxon bude tak trochu vždycky startup. Jednotlivé segmenty, kterým se věnujeme, ať už je to podpora údržby, prodej komponent, digitalizace nebo sběr dat, nám dospívají a dospěly v byznys. Na druhou stranu stále nabíráme další a další oblasti, v nichž se považujeme za startup. Je v nás tedy obojí, něco ze startupu a něco z dospělé, velké firmy.

Startupové snahy se u vás pojí s produktem Fiot, což byla vaše odpověď na trend Průmyslu 4.0 a nasazování internetu věcí. Podařila se vám zajímavá věc, popasovali jste se s velkými konkurenty, máte na kontě zajímavé realizace a veřejně se ví, že Fiot používají ve Škodovce, České zbrojovce či v Třineckých železárnách. Jak se vám podařilo prosadit tento koncept u tak zvučných jmen?

Naší předností je, že je naše společnost od začátku velice tvrdě orientována na údržbu a praktický přínos jednotlivým podnikům. Ostatní konkurenční společnosti jdou na byznys odshora, tedy od managementu, kde začnou přesvědčovat o tom, že digitalizace či jiné platformy a systémy mají určitý přínos. Opomíjejí ale praktičnost, nějaké reálné přínosy. Nám se to podařilo obráceně. Šli jsme odspoda, dbali jsme na reálné dopady pro údržbu nebo výrobu a celý podnik. Tím se nám podařilo prosadit náš systém.

EPIZODU MŮŽETE TAKÉ JEN POSLOUCHAT:
https://audioboom.com/posts/8085148

Když jste začínali ve Škodovce, byla to údajně trochu partyzánská akce, nepodařilo se vám hned najednou přesvědčit všechny. Ukázali jste tam ale reálné výsledky. Můžete popsat, jak jste ve Škodovce začínali?

Když jsme začínali, poptala nás dvě oddělení s reálným problémem. Lisovna chtěla managementu, údržbě a všem ukázat, jak si představuje moderní systém pro podporu údržby – condition monitoring, prediktivní údržbu. Viděli velký přínos v 3D modelech, rozšířené realitě a moderních systémech. Vyvinuli jsme jim aplikaci na míru, ve které jsme v té době jejich největší linka PXL I a dnes již i PXL II převedli do rozšířené reality. Dnes ji údržba pravidelně využívá, mají 3D modely i na počítačích, nejen v tabletech. Pomáhá jim to v orientaci, plánování údržby atd. Vše se odehrálo bez podpory IT, dodali jsme tam svůj tablet, zakoupili jsme licenci, na které se všechno postavilo, ale dostali jsme zaplaceno pouze za práci, kterou jsme do toho projektu investovali. Jde o velice pěknou aplikaci, kterou se Škodovka dodnes chlubí.

Druhým oddělením byla svařovna, tam ale řešili velice praktický problém. Svařovna je postavena na Profinetu a v rámci sítě se vyskytovaly problémy, které byly pro údržbu velice složitě diagnostikovatelné. Společně s naším partnerem v Itálii jsme vyvinuli systém, který tyto obtíže dokázal diagnostikovat a ten jsme „partyzánsky“ nasadili na počítač pod stolem v údržbě, poprvé jsme tam použili ThingWorx a dostavil se okamžitý úspěch. Neplánované odstávky v rámci poruch či výpadků spadly na nulu či skoro na nulu – a to je opravdu obrovský úspěch.

Tyto příklady ukazují na jednu věc, která často bývá překážkou digitalizace ve firmách. Výroba a údržba má trochu problém najít společnou řeč s IT oddělením. Vnímáte v této oblasti nějaký posun, nebo stále panují bezpečnostní obavy IT, které brání nasazování?

Řekl bych, že situace se zlepšuje. Když jsme před šesti lety začínali, IT oddělení často razila postoj: Ať si údržba dělá, co chce, ale neohrožuje naše systémy. Všichni věděli, že tam jsou nějaké počítače, síť, něco se úplně neoficiálně ze strojů sbírá atd. Dnes už je to trochu jiné, bezpečnost je velice důležitá a my to vnímáme také. Myslíme si, že do všech projektů takového „digitalizačního ražení“ je třeba IT oddělení zapojit a mít jeho podporu. Situace se zlepšuje, prostor pro zdokonalení je vždy, ale je to mnohem lepší, než to bývalo.

Zmínil jsem, že jste obchodním ředitelem Foxonu, a také to, že digitalizace musí přesvědčit spoustu oddělení. Když chcete váš systém prodat, koho musíte z hlediska obchodního ve firmách přesvědčovat? Jde o nejvyšší vedení, nebo je to ten „údržbář dole“?

Záleží na tom, jaké máte ambice. Pokud chcete dodat ostrovní systém, kdy řešíte konkrétní problém a nemáte ambici na přesah, který ovlivní celý podnik, např. když řešíte problém pro údržbu, do určité míry mi na jednání stačí vedoucí údržby a nákup – a je vyřešeno. My už ale od tohoto konceptu upouštíme, nemyslíme si, že budovat tyto ostrovní systémy jsou správnou cestou pro digitalizaci. Chceme budovat komplexní systémy napříč celou fabrikou – ať pro údržbu, nebo výrobu. Chceme digitalizovat podnik jako takový. V tu chvíli potřebujete podporu napříč celou společností. Od údržby, výroby, managementu až po logistiku. Od všech zúčastněných oddělení, která mohou být do projektu zapojena. Digitalizace není o tom, že tady budu sbírat data a tamhle je poskytnu. Jde spíše o to poskytnou sebraná data všem, pro které jsou relevantní. I ten údržbář může mít zájem nahlížet do dat z ERP systému a měl by je vidět. Digitalizace funguje napříč podnikem, nejde o ostrovní systémy, mělo by opravdu jít o komplexní řešení.

Když jsem na Foxon před lety poprvé narazil, líbilo se mi, že spojujete dvě velká témata, kterým jsme se v té době věnovali – údržbu a automatizaci. Servis automatizační techniky bylo to první, s čím jsem si Foxon tehdy spojoval. Děláte tuto činnost dál? Jak velkou část vašeho portfolia tvoří? Přebírá nějaký kus práce i digitalizace?

Řekl bych, že v tuto chvíli je to tak půl na půl. Když jsme začínali s digitalizací, byl to otloukánek. I dnes se stále věnujeme údržbě, podpoře, opravám, dodávkám dílů. Dnes jde s ohledem na situaci na trhu o velice zajímavý stav. Firma našeho ražení, která se honosí tím, že dokáže sehnat prakticky nemožné věci, se ocitla v pozoruhodné situaci. Digitalizace ale čím dál více nabírá na důležitosti, vnímáme to jako obrovskou příležitost. Jde to od velkých projektů, jako již zmíněná Škoda auto, nebo jakýkoli sběr dat, k němu se pojí prodej produktů, které máme. Sběr dat, jejich zpracování a analýza jsou pro nás velice důležité a stěžejní obory.

Když představujete Vaši společnost, umíte Foxon popsat tak, aby laik pochopil, co děláte?

To jde velice těžko. Pokud člověk na druhé straně alespoň trochu ví, jak funguje výroba, je to jednodušší. Pro mě je nejzajímavější definicí, že jsme podpora automatizace, podpora údržby. Naše orientace směřuje na údržbu, na výrobu, na provozy. Téma automatizace všeobecně je zajímavé. Zmínil bych, že máme čtyři pět pilířů, na nichž celá společnost stojí. Základem je, že opravujeme komponenty. Když se něco rozbije, není vždy nutné nakupovat novou věc, ale opravit rozbitý díl. Dále zastupujeme více než dvacet firem v distribuci, kde platí jednoduchý model „dobře koupit, dobře prodat“. Přidanou hodnotou jsou služby – školení, diagnostika sítí atd. A poslední jsou projekty zaměřené na sběr dat, tam se vždycky zasekneme. Laik si jen těžko představí, co obnáší sběr dat, takže pokud to zjednoduším – připojíme se na stroj, linku, sbíráme data typu vyrobený kus, teplota, vibrace atd. Na základě toho pak děláme závěry a řídíme stroj či fabriku.

Jsem rád, že jste vypočetl celou šíři portfolia Foxonu. Zajímalo by mě, když se přišlo s Fiotem, s komplexnější digitalizací, bylo to hnáno vámi, nebo zákazníky?

My tu cestu stále hledáme, ale když to všechno před šesti lety začínalo, nastal ten největší boom Průmyslu 4.0. Jak jezdíme po údržbách, pro které jsme partnery, lidé a technici byli pod tlakem managementu, který požadoval zavedení Průmyslu 4.0, ať je to, co je to. Naši zákazníci byli zvyklí, že jsme orientováni na pomoc, náš majitel pan Peterka začal vymýšlet, jak to udělat, jak jim pomoct. Samozřejmě jsme zohledňovali i obchodní faktor, to nemůžeme zastírat, prvotní myšlenkou ale bylo vyhovět rostoucím nárokům zákazníků, aby vyhověli svému managementu. Stále pro nás byl nejdůležitější praktický dopad na výrobu či údržbu. Nechtěli jsme fungovat na principu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. První roky se nesly ve znamení testování či hledání platforem, jak to dělat. Usoudili jsme, že to, co český trh v tu chvíli nabízel, nám nevyhovoval. Hledali jsme proto v mezinárodních vodách, našli jsme americké systémy. Velice důležité bylo definování skutečných problémů a jejich řešení. Každý má systémy, každý má znalosti, ale aby to bylo přínosné, musí vše být reálné, schopné řešení, viditelné pro výrobu, údržbu i management.

Již jste zmínil, že se snažíte vašim zákazníkům pomoct. Pořádáte workshopy, marketingové kampaně, nabízíte konzultace. Vedou výše zmíněné záležitosti také k obchodním příležitostem, nebo jen propalujete své know-how bez užitku? Co na to říkáte z obchodního hlediska?

Někdy se mi to líbí, někdy ne. Když se na to podívám z pohledu, že chceme nabízet komplexní systémy, tak to má obchodní smysl v méně než 50 %. Je to opravdu jen sdílení našeho know-how. Na druhou stranu ale vidíme, že chceme pomoct např. údržbám, a vidíme, že naše zkušenosti jsou velice zajímavé. Lidé se mohou posunout dál a zatím se nám to vyplácí z hlediska partnerství, následných obchodů, konzultací atd. Není to vždycky hned, může to trvat roky, ale vrací se nám to – a v dobrém.

Jaromír Peterka také nedávno tvrdil, že i když digitalizaci mediálně omíláme stále dokola, ve výrobních firmách je tento trend o hodně pomalejší. Neumějí tam digitalizaci uchopit, nevědí, co očekávat. Máte stejný názor?

Často se ukazuje, že je to opravdu tak. Tím, jak jde o nový velice komplexní obor, do něhož potřebujete zapojit mechatroniky, odborníky na IT, programátory atd., je to pro společnosti relativně těžko uchopitelné. Málokdo si pod tím něco představí. Digitalizace není to, že naskenuji dokumenty, i když potřeba zbavit se papírů může být jednou z oblastí. Je to komplexní proces, není to vnímáno tak, že zavedu systém, SCADU, která mi bude ukazovat populární KPI, OEE atd. To není vyřešená digitalizace. Digitalizace z našeho pohledu je transformace firmy a jejího řízení. Sbírám obrovské množství dat, z nichž potřebuji udělat informace, na jejichž základě někdo rozhodne a bude řídit. Velkým tématem je on-line či real-time data. Často říkáme, že nejsou potřeba. Vědět, v kterou sekundu se něco přesně stalo, není většinou podstatné. Jde o kombinaci mnoha faktorů a není to projekt, spíše filozofie řízení firmy. To musejí lidé pochopit, že jde o dlouhodobou strategii, ke které potřebujete zaměstnance s vizí, spoustu času k hledání optimálních technologií. Neexistuje jeden všespásný systém. A hlavně je třeba sledovat reálný přínos. Není vhodné digitalizovat, abych digitalizoval. Musím vědět, k čemu jaký krok dělám.

Je digitalizace největším tématem, které v současnosti průmyslovými firmami rezonuje, nebo vnímáte v praxi i něco jiného?

Dnešní situaci ovládá ještě také dostupnost dílů a jejich zblázněné ceny. Snažíme se, nehledě na obchodní situaci, držet i ceny v rozumných mezích. Co se týče digitalizace, tématem není digitalizace, ale to, jak je vnímaná. Pan Peterka nabízí zdarma své znalosti a zkušenosti našim zákazníkům. Pozoruje, jak je důležité měnit způsob uvažování. Digitalizace jako taková je patnáct dvacet let poměrně stejná, existuje určitá struktura od ostrovních systémů. Myslíme si, že je potřeba změnit tento způsob uvažování. Existují už nové systémy, možnosti, je možné všechno měnit. Z našeho pohledu je teď důležité změnit pohled na strategii digitalizace jako takové.

Teď se možná trochu obloukem vrátím k prohlášení o startupech. Většinou je dobře táhne marketing. V tomto ohledu na mě Foxon vždy působil velice zajímavým dojmem. Velkou míru práce na tom má vaše marketingové oddělení, do dalšího povídání tedy přizveme kolegyni z marketingu Janu Vondráčkovou. Rozumí si ve Foxonu marketing s obchodem?

MT: Těch pohledů je více, samozřejmě si často nerozumíme, protože marketing dělají ženy a obchod muži. Všeobecně si ale rozumíme. Myslím si, že kolegyně celý marketing nastavila velice dobře v tom, že pravidelně komunikuje s obchodem. Marketing se často ptá, v čem může obchodu pomoct. Má navíc neotřelé nápady ke zviditelnění, a to obchodu vždycky pomáhá.

Aby byl B2B marketing úspěšný, musí být pravidelně zván na strategické porady. Máte na nich ve Foxonu hlas?

JV: Určitě. U nás je to postaveno tak, že každý šéf oddělení má na takové poradě hlas, může rozhodovat a zapojovat se při určování strategie firmy. Jedním z nich jsem i já. Do Foxonu jsem nastoupila přibližně před pěti lety, bylo nás tam tehdy asi sedm. Myšlenka byla vytvořit tým se stejným cílem a mít možnost rozhodovat o tom, kam firma bude směřovat. Dneska je nás okolo 70 lidí, podstata ale zůstává pořád stejná; stále jsme zapojeni do budování firemní strategie.

Když dojde na marketing, bavíme se o tom, že průmyslový marketing a B2B je těžké zasadit do běžného vnímání marketingu. V čem podle Vás spočívají specifika komunikace témat, která jsou pro Foxon klíčová?

JV: Pro mě osobně bylo těžké přejít z mé původní profese, věnovala jsem se B2C marketingu v kategorii zábavy a služeb, ne produktu. U nás moc nefungují emoce, které jsem mohla uplatňovat v předchozím zaměstnání, takže je potřeba zákazníkovi vysvětlit, jak která technologie funguje – ne tím, že mu nabídneme produkt, ale způsobem, že mu naším řešením pomůžeme vyřešit nějaký problém. Marketing musí pochopit, jak technologie a naše nabízené služby fungují. Než jsme toto s týmem pochopili, trvalo to klidně i půl roku, než jsme se do oboru vžili a nastavili strategii marketingu tak, aby zákazníci pochopili, co prodáváme, abychom dokázali navrhnout řešení pro jejich problémy.

Obchod od marketingu většinou očekává jedinou věc – dostat se s někým na schůzku. Které nástroje k podobnému startu byznysu Vám marketingový tým dává? Je pro Vás nejdůležitější osobní schůzka, nebo jsou stejně podstatné i jiné, např. internetové záležitosti?

MT: Časem se to hodně mění. Když jsem začínal, byla jednoznačně nejdůležitější osobní schůzka, osobní kontakt. Dneska už to tak nevnímáme. Zaprvé na pozice, s nimiž pracujeme a obchodujeme, nastupuje mladší generace, která svět vnímá trochu jinak. Jsou zvyklí na on-line či mediální komunikaci přes sociální či profesní sítě. Vnímám, jak důležité je být vidět a slyšet na těchto platformách a komunikační kanály využívat. Pro mě extrémně důležitá grafická podoba. To pro nás marketing dělá, působíme tak dobře – důležitá jsou videa nebo rozhovory, které lidi poslouchají. Pro mě není marketing, že mě dostane na schůzku. Je to nepřímý prodej. Dokáží prezentovat a ukázat zákazníkům, proč by nás měli chtít, v čem jim můžeme pomoct. Často pak už kontakt s obchodníkem ani nepotřebujeme.

Jano, zmínila jste, že do průmyslu je obtížné dostávat emoce. Na jiných akcích mi ostatní pracovníci říkali, že to ale musíme zkoušet. Zkoušela jste do komunikace Foxonu a jeho zákazníků dostávat emoce? Jak jste případně uspěla?

JV: Když jezdím na marketingové konference nebo školení, jsou většinou zaměřené na B2C, povídá se tam o emocích. Snažím se vždy hledat inspiraci i pro nás v B2B a pak hledám řešení, jak by bylo možné něco konkrétního použít. Nakonec jsme si našli cestu, nejsou pro nás tak důležité emoce, ale spíše asociace s naší barvou (oranžovou), našeho brandu, toho, jak tvoříme grafiku, píšeme texty nebo komunikujeme směrem k zákazníkovi. Spíše než emoce se snažíme, aby zákazník poznal Foxon z článků – například proto, že vidí oranžovou barvu. Vidí i způsob, jak s ním komunikujeme, že jsme schopni mu poradit s problémem, najít řešení. Pozná v nás parťáka, jímž chceme být. Pro nás je to v duchu našeho sloganu, že Foxon je první volbou i poslední šancí.

Hodně jste tady komunikovali Fiot. Jedním časem se zdálo, že převýší Foxon, poté se ale strategie proměnila. Byl k tomu nějaký důvod?

JV: Byl to spíše impuls zkusit něco nového, jak to bude působit na zákazníky nebo jak se bude nám pracovat. Postupně šla strategie jiným směrem, využíváme v tuto chvíli Foxon a Fiot máme jako jednu ze služeb, kterou nabízíme.

Jednou z věcí, která je pro vás specifická, je spuštění e-shopu. Funguje pro Foxon e-shop z hlediska produktů, které nabízíte, nebo ho máte, protože si myslíte, že tudy půjde cesta?

JV: Z marketingového hlediska máme e-shop spíše jako katalog. Ten pomáhá a podporuje naše obchodní zástupce. Tvoříme v něm hodně obsah, který může pomoci zákazníkům rozhodnout se, zda se pro produkt rozhodnou, nebo ne. Ale pomáhá to i obchodním zástupcům, kteří mohou přímo na stránce e-shopu produkt zákazníkovi představit nebo na nějakém schématu či grafice ukázat, jak produkt funguje. Takto o tom uvažujeme. Není to klasický e-shop jako prodejní artikl, i když tam samozřejmě nějaké obchody probíhají, ale je to pro nás spíše katalog informací.

MT: Stejně jako doma stále více lidí nakupuje přes e-shop, přenese se to postupem času i do profesní části našich životů. Lidi budou toto vyžadovat, postupně to přetáhnou do korporací. Myslíme si, že je to budoucnost. Nikdy nepůjde o nikterak závratné obraty, vždycky bude dominovat nějaký obchodní kontakt s obchodníkem či nákupem, ale jeho důležitost bude časem vzrůstat.

Které komunikační nástroje propagace vnímáte jako nejzajímavější? Patří tam i podcasty?

JV: Podcasty jsou pro nás úplnou novinkou. Doteď jsme žádný netočili. Co zkoušíme a používáme u odbornějších či delších článků nebo rozhovorů s odborníky jsou textové formy a natočené zvukové stopy – aby si to zájemce mohl pustit například při cestě do/z práce, nebo kdekoli na to má prostor. Tuto formu informačních kanálů teď zkoušíme a uvidíme, jestli to bude mít smysl a efekt. Jednotlivé příspěvky nám prozatím namlouvají členové týmu s nejlepší hlasovou výbavou, nevyužíváme žádné profesionály. Konkrétně jde o jednoho ze skladníků.

Ve Foxonu hodně věcí děláte sami, což nebývá v tomto segmentu časté. Hodně věcí zastupují agentury nebo externí odborníci, u vás je to ale převážně in-house. Jaký k tomu máte důvod?

JV: Myslím si, že to vzniklo díky odvaze vedení a pana Peterky. Před sedmi lety mi do rukou svěřil otěže marketingu a rozhodli jsme, že nepůjdeme cestou externího zajištění marketingu. Postupem času jsme si vybudovali tým, rozhodli jsme, jaké pozice potřebujeme, abychom dokázali marketing dělat interně v co nejlepší podobě. Náš tým tvoří grafik, copywriterka, webmaster. Tato kombinace lidí je v tuto chvíli schopna obsáhnout skoro veškeré aktivity, které ve Foxonu děláme.

Je obchod rád, že se v marketingu platí tolik lidí?

MT: Myslím si, že je to pořád levnější než nakupovat služby u agentury. Cením si hlavně obrovské odvahy, s níž se do všeho pouštějí.

Do čeho se konkrétně pouštíte? Internet, ne-internet, co je pro Vás to klíčové?

JV: Máme rádi marketingový mix. Jsme rádi, když můžeme používat různé kanály a nástroje nebo je kombinovat. Jeden nástroj nikdy nefunguje stejně jako pět nástrojů naráz. Využíváme co možná nejvíc nástrojů, které mají dosah k našim zákazníkům. Na tom stojí naše kampaně. Využíváme posílání newsletterů, využíváme e-shopy a naše webové stránky pro tvorbu obsah, využíváme i média, bannery na stránkách, sociální sítě, videa, grafiky atd. Vše používáme v jeden okamžik naráz, abychom na zákazníka zapůsobili.

Jaký je vztah obchodu k sociální síti LinkedIn? Berete ho jako generátor obchodních příležitostí, nebo vás museli přesvědčovat?

MT: Stále nás přesvědčují. Všeobecně si myslím, že to velice dobře funguje. Ale jde o věc, do které nemůžete lidi příliš tlačit. U nás se podařilo, že máme dva či tři aktivní přispěvatele, kteří velice úzce pomáhají a spolupracují s marketingem na propagaci. Jsou vidět. Pak je tam zbylý tým, včetně mě, kteří jsme velice pasivní a nejsme schopni ani ochotni to v tuto chvíli dělat.

Myslíte si, že je důležité cítit i podporu vedení, které vidí, jak podstatné je, aby si oddělení obchodu a marketingu rozuměla?

JV: Pro nás je to klíčové. Jsme rádi, že pan Peterka se zapojuje a je součástí spolupráce obchodu a marketingu. Hodně ho využíváme, stal se takovým ambasadorem našich služeb, využíváme jeho znalostí a zkušeností. Zmínili jste už konzultace s expertem, což je koncept, který je postaven ryze na panu Peterkovi, jeho potenciálu. Rádi ho zapojujeme, je to pro nás důležité.

MT: Jednoznačně, je to člověk na svém místě.

A zpět k průmyslu. Trh je v současnosti nestabilní, nikdo neví, co bude, zákazníci mohou mít obavy investovat. Vaší společnou prací je zvedat čísla, přesvědčovat lidi o nutnosti investic. Myslíte si, že v průmyslu bude nálada pro investice a nové technologie, které nabízíte?

MT: Zase se to rozdělí jako všude. Najdou se firmy, které budou mít finanční problémy, a v tu chvíli bude digitalizace věcí, kterou tak nutně nebudou potřebovat. Bude tady ale spousta společností, které uvidí, že to je budoucnost. U našich zákazníků často slyšíme, že budou muset snižovat stavy zaměstnanců, že potřebují snižovat náklady. V tu chvíli může být digitalizace možná cesta pomoci. Když máte míň lidí, potřebujete informace, abyste je dokázal uřídit. Sběr dat a jejich přeměna v řízení může být zajímavou cestou, jak snížit potřebu lidí ve výrobě jako takové. Digitalizace je příležitost a věříme, že existují firmy, které budou investovat i v této neklidné době.

Bude toto stanovisko marketing umět odkomunikovat?

JV: Myslím si, že je důležité stát vedle zákazníka jako partner, který jim s čímkoli kdykoli pomůže. když o nás zákazník bude stále slyšet, jednou se na nás obrátí.

Poslech a možnost odběru všech epizod v aplikacích:

Spotifyhttps://open.spotify.com/show/4XfKSj00k5yOR7Vwi5Hwh5

Apple Podcast: https://podcasts.apple.com/cz/podcast/v%C5%A1e-o-pr%C5%AFmyslu/id1489539018

Google Podcast: https://www.google.com/podcasts?feed=aHR0cHM6Ly9hdWRpb2Jvb20uY29tL2NoYW5uZWxzLzUwMTE4MzIucnNz

Lecton: https://lectonapp.com/cz/podcast/3a527175-5f3a-4890-9217-10b19d007491?_lst 

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.