PODCAST #52: Tomáš Moravec – Veletrhy nabízejí smyslové zážitky, které digitalizace nedokáže zprostředkovat

Tomáš Moravec na natáčení podcastu Vše o průmyslu v Brně. Tomáš Moravec na natáčení podcastu Vše o průmyslu v Brně.

Pozvání do studia přijal Tomáš Moravec, generální ředitel Veletrhů Brno. Témata nového podcastu ze série Vše o průmyslu oscilují mezi průmyslem, marketingem a budoucností nejen průmyslových veletrhů.

 
 

Hned na úvod bych si dovolil možná až hloupou otázku. Proč by vlastně lidi měli chodit na veletrh, když všechno, co potřebují o nějakém oboru vědět, najdou z pohodlí domova na internetu?

Pomůžu si paralelou z jiného oboru – do kin lidé také stále vyrážejí. Přitom veškeré filmy jsou po nějaké době také dostupné na internetu. Jde o kombinaci více faktorů a jde zejména o zážitek, který kino či veletrh dokáže nabídnout. Získáte zážitek, vnímáte všemi smysly, což internet nedokáže zprostředkovat. Internet má nesporné výhody, roli i přidanou hodnotu, ale veletrh je show, kterou člověk vnímá všemi smysly.

Vím, že ta otázka byla trochu klišé. Nicméně téma digitalizace jste museli začít intenzivněji vnímat, i kvůli měsícům, kdy bylo výstaviště prázdné. Co je nyní největším konkurentem veletrhů? Jsou to digitální platformy obsahu, virtuální veletrhy? Je to trend, který během pandemie posílil a vnímáte jej jako konkurenci?

Jako konkurenci to nevnímám, v době kovidu jiné řešení nebylo, takže podobná řešení v daném okamžiku plnila svůj účel. Dnes bych řekl, že hybridní formát, k němuž se i my připravujeme, tedy kombinace reálného setkání s virtuálním doplněním, je cestou budoucna. Nevnímám to jako výraznou konkurenci, veletrh je setkání odborníků, kteří vyměňují názory a představují je potenciálním zájemcům. Pokud u toho mohou i něco reálného představit, je to ten nejlepší možný scénář. To je podstata veletrhu jako takového. Ale na co jsme i v minulosti v areálu narazili, úspěšnou konkurencí veletrhu byly live předváděcí akce např. pro stavební stroje. Statická výstava stavebních strojů mnoho lidí nezaujme, naopak když je uvidíte v provozu, vyzkoušíte je, má to vyšší přidanou hodnotu. Tento způsob prezentace bych bral jako větší konkurenci než digitální platformy.

Nemůžu se vyhnout tématu pandemie. Blíží se Mezinárodní strojírenský veletrh, nestraší Vás ve spaní možnost, že pandemie znovu neumožní jeho konání? Nemáte z toho strach?

Nemám. V dnešním světě je možné opravdu všechno, takže se je třeba na to flexibilně připravit. Z pandemie ale strach nemám, kovid je dnes chřipka se jménem. Myslím si, že v situacích, kdy máte zásadnější problémy, odsouvá se celá pandemie stranou. Nemám tedy obavy, čerpám i z historických zkušeností. V druhé polovině roku 2021 proběhly veletrhy ještě s kovidovými opatřeními, takže i s nimi se umíme poprat. Veletrhy, které i takto proběhly, byly úspěšné.

 

EPIZODU MŮŽETE TAKÉ JEN POSLOUCHAT:
https://audioboom.com/posts/8147609

Ptám se cíleně, protože kdybych hledal inspiraci v zahraničí, veletrh Hannover Messe, který by mohl inspirovat MSV, přešel k hybridnímu provedení – spousta obsahu veletrhu, zejména konferenčního, se přesunula do digitálního prostoru. Statickou výstavu doplnili o hybridní formát, včetně návštěvy stánků. Je to něco, po čem se díváte i v Brně? Nebo cesta hybridu není ta, po níž se chcete vydávat?

Určitě je to budoucnost. Hybridní posílení reálné akce vnímám jako přidanou hodnotu. Pokud probíhá strojírenský veletrh, určitě existuje velké množství potenciálních účastníků, kteří z různých důvodů nemají možnost se veletrhu účastnit. Může jim to nevyhovovat termínově, mohou onemocnět nebo cokoli jiného. V určité chvíli je zajímavější a přínosné umožnit těmto zájemcům účast na akci formou hybridního připojení – oboustranně interaktivního. Měl jsem možnost zažít podobně několik setkání a vždy to bylo osvěžující a přínosné. Na tématu hybridního veletrhu pracujeme, pro letošek máme připravenu premiéru prostředí s názvem MSV Digital, což není určitě digitální dvojče veletrhu jako takového. Jde o digitální prostor, který firmám umožňuje prezentovat jak výrobní řady, tak další informace o firmách a umožňuje i kontakt s protějškem, který se tam zrovna nachází. To je novinka, kterou bychom letos rádi odpromovali.

Když vezmu ekonomické zájmy výstaviště, pro Vás hybrid zní zajímavě, ale úspěšnost akce budete hodnotit podle prodané plochy. Vnímáte, že digitalizací chcete zkvalitňovat služby vlastním zákazníkům, nebo ani proto tolik nespěcháte do internetového prostoru?

Většina světových veletržních správ vytvořila návyk a používá statistiku prodaných metrů čtverečních, počtu vystavovatelů nebo návštěvníků jako parametry hodnotící kvalitu veletrhu. Všechny veletržní správy navykly své zákazníky na tyto parametry. Ony se teď ale dramaticky propadly a digitální cesta je alespoň z mého pohledu možností, jak zprostředkovat účast na veletrhu firmám a lidem, kteří nemají možnost v danou chvíli se na akci dostavit. Míním tím zahraničí, Čína, Rusko či Bělorusko, tedy země, které na MSV neočekáváme výstavně ani návštěvnicky. Formou digitálního připojení ale mají možnost výstavu zhlédnout.

Digitalizace je v podstatě jen jedním z trendů, kam by se mohlo výstavnictví posouvat. Napadá Vás ještě něco dalšího zajímavého, co byste chtěli do výstav začlenit a měnit tím výstavy? Některým výstavám je totiž historicky vyčítáno to, že už nepřinášejí inovace, jedou na setrvačnost, firmy tam jezdí jen proto, že tam každý rok byly… Vy jste nastoupil do vedení poměrně nedávno, přinesl jste s sebou vize, kam obor posouvat?

Na místě rozhodně zůstat nemůžeme, protože bychom zanikli. Takže musíme přinášet inovace. Pořadatelství veletrhů či veletržní správy nabízejí spíše kulisy, prostředí pro obsah veletrhu. Obsah tvoří vystavovatelé a je to podstata veletrhu – prezentace novinek, něčeho, co naši zákazníci inovativně nabízejí. Výhodou oproti konkurenci, kterou jsem zmiňoval dříve, a můžeme mezi ni klidně dnes počítat i showroomy, nákupní střediska či specializované prodejní domy, kde veletrh probíhá prakticky celoročně, náš veletrh, který pořádáme k určitému datu, by měl znamenat agregaci a kumulaci novinek a prezentaci něčeho, co je v jiných destinacích nedostupné. Jde o určitou unikátnost. Narážíme na inovační cyklus oborů, různí se podle roků – jsou odvětví, kde je i čtyřletý.

Co se týče vize do budoucna, jedním z kroků, kterým jsem se do pozice přihlásil, je zapojení hybridního formátu, jakási digitalizace veletrhu, posílení o část digitální platformy, která do té doby neexistovala. I před svým nástupem do pozice jsem byl fanouškem této technologie, máme nad halou A virtuální prostor, z něhož můžete „sestoupit“ a projít si některé haly. Připravovali jsme projekty veletržních expozic, které si můžete virtuálně s brýlemi a ovladači projít. Na to jsem navázal, chtěl bych pokračovat. Není mým cílem překlopit veletrh do nějakého ryze digitálního formátu, protože věřím, že reálný veletrh přidanou hodnotu nabízí. Okolnosti a světová situace si pravděpodobně vyžádají i výraznější zásahy do areálu brněnského Výstaviště, které je unikátní, pomalu připravujeme oslavy 100 let jeho existence. Nicméně stále jsou to pouze kulisy pro obsah, na kterém hlavně záleží. Výstavní haly by měly být funkční, měly by sloužit, plnit spoustu dalších rolí. Jsou i architektonicky zajímavé, nicméně pokud nemají obsah, musíme hledat jiný. Přihlásil jsem se i k jakési reformaci pohledu na brněnské Výstaviště tak, aby v cíli existoval menší, kompaktnější prostor, méně nákladů, ale technologicky lépe vybavené, než je teď. Historickou část bychom rádi otevřeli veřejnosti pro jiné účely než profesionální B2B veletrhy, což je téma, které nás do budoucna nejvíc zajímá.

Na Hannover Messe se podařilo veletrh spojit s rozsáhlou konferencí zaměřenou na digitalizaci průmyslu. Vy taky máte spoustu doprovodného programu, na kterém se podílí i naše společnost Trade Media. Bijí se ve mně dvě věcí. Konference na veletrhu vytvářejí zajímavou infrastrukturu informací, které lze získat, na druhou stranu často zápasí se záměrem návštěvníka – nemůže totiž stihnout všechno. Jak vnímáte z pohledu organizátora prolínání výstav a konferencí? Má to více benefitů, nebo je to spíše nežádoucí?

Návštěvnost pořádání doprovodného programu určitě posiluje. Pouhý veletrh si projít a odejít je málo. Mou vizí do budoucna je, že pokud vejdu do kompaktního profesionálního areálu, síť 5G, s níž koketujeme už při letošním MSV, mě upozorní na doprovodný program, k tématu, které mě zajímá, se mohu přihlásit. Budu mít průvodce, který mi zajistí, že dojde k časovému sladění termínu tak, aby nedocházelo ke kolizím. Máme odpozorováno, že návštěvníci, kteří přijdou na veletrh, stráví na něm poměrně dlouhou dobu. Pokud veletrh běží 9 hodin denně, většina z nich je tam déle než 5 hodin. Rozložení návštěvy mezi odborný program, který je unikátním doplněním veletrhu jako takového, zejména strojírenského, a setkání s odborníky, k nimž se za běžných okolností nedostanete, vidíme jako výraznou přidanou hodnotu. Když se podívám do našeho veletržního kalendáře z pohledu našeho i externích subjektů, které si u nás pronajímají haly či části areálu, někde formát konference převyšuje výstavy, jinde jde spíše o veletrhy, ne o doprovodné akce.

Dnes možná vytahuji témata, o nichž je třeba mluvit, ale nejsou úplně ideální. Říkal jste, že byste rád Výstaviště zmenšil a zkompaktnil. Vedle toho nyní stojí obrovská plocha Výstaviště, takže velkým strašákem musí být růst cen energií. Jak velký problém pro celý komplex navýšení cen energií představuje? Bude potřeba rychle zdražovat služby?

Je to problém. Areál je v podstatě rozlohou velká továrna, takže to, co řeší velké výrobní podniky, řešíme také. Byli jsme nuceni postupně zdražovat i v minulém období, což vedlo k nepříjemnému paradoxu. Byl vyvolaný nárůstem ceny lidské práce, po dvou letech kovidu není obor v tak dramatické personální pozici jako třeba letecký průmysl. Existuje ale množství lidí, kteří obor opustili a již se do něj nevrací. To přináší určitá omezení jak v pořádání veletrhů, tak při následné realizaci toho, co se děje na výstavní ploše. Areál jako takový má svou velikost, nějak se v čase vyvíjel, pouze dvakrát v roce se nám ho historicky do roku 2019 podařilo téměř beze zbytku vyplnit. Byl to Mezinárodní strojírenský veletrh a veletrh TECHAGRO. Tyto dva projekty potřebovaly daný rozsah areálu jako takový. MSV se letos vrací v lepší kondici jako vloni, ale areál letos nevyplní beze zbytku, stejně tak TECHAGRO – to neproběhlo z důvodu absence inovativních exponátů a je plánován až na rok 2024. Tím se dostáváme k nákladové části, tedy vytápění či osvětlení jednotlivých hal. Ceny elektřiny pro letošní a příští rok se ztrojnásobují, dostáváme se z dvaceti na zhruba šedesát milionů jen v této jedné komoditě. Když si představíte, že na tuto částku musíme někde vydělat, je to nemilý paradox. Kdybychom nárůsty energií a vstupů beze zbytku promítli do cen výstavní plochy a služeb, byly by neprodejné. Veletrhy mají po kovidu všechny kvantitativní parametry výrazně menší. Nicméně vše špatné je na něco dobré, i vystavovatelé, kteří za současné situace na veletrzích vystavují, pro ně veletrh má přidanou hodnotu, jsou přesvědčeni o jeho přínosech, umí se na něj připravit, zhodnotit jej. Kvalita převládá nad kvantitou a z mého pohledu platí, že je určitě lepší mít menší veletrh s menším počtem vystavovatelů, který bude lépe uchopen, bude mít spokojené vystavovatele a návštěvníky. Z dlouhodobého hlediska nedává smysl ta druhá cesta, tedy „plný“ areál Výstaviště s nespokojenými vystavovateli.

V loňském roce nebylo moc možné mezinárodní zastoupení strojírenského veletrhu. V letošním roce jsou země, které logicky nebudou moci být zastoupeny. Podařilo se obnovit složení vystavujících i návštěvníků z mezinárodní sféry?

Loňský rok se nesl v pozitivním duchu, bylo to po první polovině roku, kdy veletrhy neběžely vůbec. Šlo o špičku podzimní veletržní sezóny, který byť s kovidovými opatřeními, ale byl úžasný. Restrikce a opatření proti přeshraničnímu cestování nás samozřejmě ovlivnily, včetně opatření hygienických, nicméně výsledek jsem už zmínil: kvalita převládala nad kvantitou, i návštěvníci a vystavovatelé ze zahraničí byli spokojení. Letošní ročník by měl být větší, očekáváme 8 hal, řádově 1200 vystavovatelů z 25 zemí. Nyní očekávaná zahraniční účast se pohybuje okolo 40 %. Jedná se tedy o projekt s vysokou zahraniční účastí. Jak jste zmiňoval, země typu Rusko, Bělorusko a další, na veletrhu nebudou.

Oproti loňskému roku byl MSV zkrácen na 4 dny. Jde o trvalé řešení, nebo půjde o předmět k vyhodnocení? Co Vás vedlo k odstranění prvního dne, tj. pondělka, a ne posledního dne, pátku? Rozhodla nejslabší návštěvnická účast?

Možná si dovolím Vás trochu opravit, my jsme neodstranili první den, ale poslední, a veletrh jsme posunuli. Jde o takový zvláštní paradox, poslední den veletrhu totiž nezrušíte nikdy. Když ho začnete rušit, postupně se dostanete až do nuly a veletrh nebude. Ke srovnání prvního a posledního dne bych zmínil, že poslední den, zejména u pětidenních projektů, je vždycky slabší. Využívají jej vystavovatelé ke kontaktu mezi sebou, k návštěvám konkurence, aby po těch intenzivních čtyřech dnech měli sami možnost si veletrh v klidu projít. Pojí se to i s přípravami na odjezd a dalšími záležitostmi. První den je většinou novinářský, akcent na prezentaci novinek, den spojený s oficiálními body programu. Dochází většinou k zasedání vlády země, probíhá sněm Svazu průmyslu a dopravy, tedy body, které samy odtěží velkou pozornost a jde o slavnostní den. Ten ponecháváme, posouvá se na úterý. Všichni vystavovatelé, tak jako my dva, jsou lidé, takže jim pracovní pondělí necháváme na doladění expozic, přípravy. Jejich rodiny tím získávají prostor a čas, mohou se připravit na poměrně vyčerpávající týden. Samozřejmě jsme narazili na zkrácení programu i ve večerních akcích, chybí nám pondělní večer. Pro letošní rok nemám informaci, že by se na pondělí něco připravovalo, ale i v našem veletržním kalendáři bývaly doby, kdy probíhala setkání před zahájením veletrhu, která mohla vést k ladění pracovních věcí, sdělení v rámci tiskových konferencích atd. Do budoucna, pokud se nám letošní koncept osvědčí, čtyřdenní veletrh plánujeme udržet a rádi bychom využili i pondělní večer. Čtyřdenní formát sám o sobě vede k větší efektivitě, pro vystavovatele ke zhuštění programu a z našeho pohledu jde o jeden z nástrojů, který umožní redukovat enormní nárůst cen vstupů. Jde o faktor, který umožňuje i vystavovatelům ušetřit noc ubytování a další související náklady.

Když jsme u čtyřdenního formátu, bavili jsme se o tom, že poslední den je vždycky specifický. Dlouhou dobu se mi zamlouvá myšlenka podpory mladších návštěvníků, studentů, na druhou stranu, když studenti běhají po areálu během všech výstavních dnů, nikdo z nich není moc nadšený, nikdo na ně nemá moc času. Zvažovali jste myšlenku, že by se studentům vyhradil např. právě poslední den, pátek?

Pětidenní formát, který byl historicky obvyklý, tohle téma řešil. Snažili jsme se koncentrovat návštěvy odborných středních či vysokých škol na čtvrtek. Středou většinou končí nosná část veletrhu a lidé, kteří se mají možnost věnovat studentům, bývají k dispozici. Implicitně tedy při zkrácení na čtyřdenní průběh bych pátek považoval za přirozeného nástupce čtvrtka a budeme se snažit koncentrovat studenty na tento den.

Jaké jsou letošní hlavní hřeby MSV? Digitalizaci jsme již zmínili, ale co dalšího byste vypíchl k návštěvě MSV v Brně?

MSV je v letošním roce, podobně jako v jiné „sudé roky“, doplněn o další technické veletrhy (slévárenství, povrchové úpravy, sváření a tvářecí či obráběcí stroje). Tento kumulát veletrhů dnes zaplňuje 8 hal. Pozvánka zazněla na Digitální továrnu 2.0 s partnerem Siemens. Jde o další, velice zajímavě a atraktivně profilovaný ročník. Stěžejním základem této digitální stage je prezentace případových studií. Doporučil bych využít i MSV Tour, tedy komentovaných prohlídek, které umožní návštěvníkům efektivní pohyb v rozsáhlé nomenklatuře veletrhu. Tradiční projekty také přináší vždy něco nového a stojí za zhlédnutí, ať už je to Kontakt-Kontrakt 2022 nebo Packaging Live. Tahákem a srdcem loňského ročníku byla expozice Ministerstva průmyslu a obchodu, která pod sebou sdružovala všechny státní instituce, organizace. Bylo možné získat kompletní informace o tom, co stát nabízí a garantuje pro strojírenství. Letos bude v pavilonu P umístěna expozice pro 5G sítě. Témat, která se veletrhem prolínají, je mnoho. A na vše máme pouhé čtyři dny!

Digitalizaci tady u nás v podcastu řešíme poměrně často. Je to z Vašeho pohledu silné táhlo i v oblasti strojírenství? Cítíte v tomto tématu potenciál jak pro vystavovatele, tak pro návštěvníky?

Z pohledu pořadatele veletrhu jsem se někde dočetl, že efektivita procesů ve firmách, kde je digitalizace implementována, narůstá až o 30 %. S hrůzou jsem si uvědomil, že rozsah digitalizace v našem prostředí, to znamená v pořádání veletrhu v areálu brněnského Výstaviště, se zastavil na určité úrovni, a tak bychom se s ní potřebovali posunout dále. Dovedu si představit v celé oblasti výrazný digitální posun. Myslím si, že jde zároveň i o reakci na podmínky, ve kterých se pohybujeme. Takže tak jak výrobní firmy mají nedostatek kvalifikovaného personálu, potýkáme se s něčím podobným i my. Digitalizaci procesů na úrovni samostatně fungujících celků bez vlivu člověka či na základě umělé inteligence si do budoucna vyžádá každý obor, výstavnictví nevyjímaje.

Možná i Vy sám vnímáte, jestli velký tlak na digitalizaci není pro strojírenské obory špatný, jestli se se svými obráběcími či jinými stroji necítí zastrčeni. Nevyskakuje digitalizace v PR obrazu až příliš? Přemýšlíte i na touto úrovní? Že digitalizace je potřeba, ale nemůže zastínit jiné obory?

Jde o celosvětový trend, který se prolíná vším, nejen u našich akcí. Naopak jsou obory i výrobky, které si najdou své zákazníky i bez implementace digitalizace, takže mnoho českých firem je schopno dodávat výrobky, které digitalizaci ani ve formě výroby nepodléhají a mají své zákazníky. Digitalizace není všespasitelná, je třeba ji vhodně využít i plánovat. Digitální dvojče veletrhu jako takového je možná cílovou stanicí, do níž jednou dospějeme, ale rozhodně se nejedná o krátkou budoucnost. Ale přidaná hodnota reálného setkávání lidí, sociálních a kontaktních tvorů, nemusí být cílem, proč dělat digitální dvojče veletrhu. Ztrácí se tím ta unikátnost. Totéž řeší spousta vystavovatelů – míru digitalizace, která pro ně má, nebo nemá smysl. Účastnili jsme se dotazníkové akce Svazu průmyslu a dopravy, která zjišťovala stav implementace výstupů Průmyslu 4.0 a digitální transformace. Poté, co jsem dotazník vyplnil, zjistil jsem, že obor výstavnictví je na začátku a potřebujeme se dostat aspoň do nějaké úrovně. Není však cílem digitalizaci překlopit do všech procesů.

Veletrhy mají v současné době určitě své místo. Jakou mají ale budoucnost? Mohou narazit na strop v podobě digitalizace?

Nemyslím si, že by digitalizace úplně veletrhy zničila. Veletrh je také oborové setkání odborníků, kteří si vyměňují informace a představují novinky z oblasti, kterou zastupují. To je to stejné jako na zelném rynku představují producenti zeleniny nové výrobky. Je možnost si je objednat elektronicky, někdo vám je doveze; ale v okamžiku, kdy sáhnete do tašky, až pak vidíte výsledek. Totéž platí pro veletrhy. Jako takové umožní ověřit, že ten, kdo vám něco nabízí, je člověk, který je vám sympatický, nebo ne. Není to robot na internetu, dává vám jistotu, vytváříte spolu vztahy, které si přes internet nevytvoříte. Sám jsem se účastnil mnoha videokonferencí, ale na žádné z nich jsem si s nikým nezačal tykat, už vůbec jsem se tam s nikým nespřátelil. Šlo o ryze pracovní záležitost.

O budoucnost veletrhů strach nemám. Samozřejmě je potřeba do nich neustále přinášet něco nového, posouvat je tak, aby nezaostaly. Nastupující generace, zejména Z, je generace, která k digitalizaci tíhne, mám děti ve věku 15–18 let a to je věk, který bude v budoucnu zastupovat vystavovatele i návštěvníky veletrhů, až se dostanou do reálného života. Oni mají k obrazovkám výrazně blíže, než jsme měli my. To je potřeba vzít jako fakt, vyrůstají v tom odmala a je třeba tomu přizpůsobit i veletrhy jako takové.

Když budou vystavovatelé čtyřdenní formát hodnotit, určitě budou mít řadu výstupů, které na veletrhu posbírají. Jste schopen predikovat, čeho dosáhnout? Zjednodušeně řečeno, přijdou letos lidé na MSV?

Určitě přijdou. Otázka je, kdo to bude a kolik jich bude. Každý vystavovatel, který se chystá na veletrh, by měl ještě před začátkem podniknout několik přípravných kroků. Jedním z nich je nasmlouvání schůzek, pozvánky potenciálním zákazníkům. Vysokou přidanou hodnotou veletrhů je ale i to, že vás na nich navštíví i ten zákazník, o kterém ještě nevíte. Své známé a trvalé zákazníky pozvete, to je silná stránka předváděcích akcí, při kterých firmy pozvou zákazníky. Část jich přijde, ale jsou pod vlivem jedné firmy. Veletrh ale umožňuje přirozenou legální promiskuitu v daném oboru, novinky a výdobytky oboru máte koncentrovány na jednom místě a velmi často efektivně získáte přehled toho nejlepšího z daného oboru. Přes internet si něco takového umím v určitých aspektech představit také, ale technologie zejména strojírenského veletrhu jsou natolik sofistikované, že je nelze koupit přes e-shopy. I u automobilu, který si takto pořídit lze, si ve finále před samotnou koupí každý z nás chce do auta fyzicky sednout, projet se a zažít auto naživo. Návštěvníci veletrhu mají možnost osahat výrobky, technologie a setkat se s vystavovateli. To je jejich klíčová přidaná hodnota.

Možná je to způsobeno různým nastavením ve firmách, které na veletrh míří, ale kdo si myslíte, že by měl nést tíhu zodpovědnosti za finální počty návštěvníků? Je to PR veletrhu, nebo spíše firem a jejich pozvánek? Jak Vy osobně vnímáte proces medializace?

Jen spolupráce obou zmíněných částí vede k cíli. Vystavovatelé by měli pozvat své zákazníky. Hlavní tíha je samozřejmě na straně pořadatele, protože my připravujeme kulisy pro show, které pořádáme. Využíváme bohaté, téměř stoleté databáze některých projektů. Hlavní akcent vnímáme na naší straně a myslím si, že zejména u MSV se nám to daří velmi dobře. Před veletrhem je velmi důležité stanovit si určitý cíl. Poté je vyhodnocení dostatečnosti nebo nedostatečnosti počtu návštěvníků jednoduché. Pokud si cíl nestanovíte, nemůžete nic vyhodnotit.

 

Závěrečná otázka… Bude úspěšný MSV? Máte již položené cíle, nebo si na otázku odpovíme poslední den veletrhu?

My děláme vše proto, aby úspěšný byl. Takže přípravy jsou v plném proudu, ve srovnání s předchozím rokem je výrazně rozsáhlejší. Doufáme, že bude opět úspěšný, jde o 63. ročník, pomalu se dostáváme k dalšímu půlvýročí. Určitě bude úspěšný!

 

Poslech a možnost odběru všech epizod v aplikacích:

Spotifyhttps://open.spotify.com/show/4XfKSj00k5yOR7Vwi5Hwh5

Apple Podcast: https://podcasts.apple.com/cz/podcast/v%C5%A1e-o-pr%C5%AFmyslu/id1489539018

Google Podcast: https://www.google.com/podcasts?feed=aHR0cHM6Ly9hdWRpb2Jvb20uY29tL2NoYW5uZWxzLzUwMTE4MzIucnNz

Lecton: https://lectonapp.com/cz/podcast/3a527175-5f3a-4890-9217-10b19d007491?_lst 

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.

Odběr podcastů

Zadejte prosím jméno a přijmení.
Zadejte prosím váš email.
Zadejte prosím váš telefon.
Neplatný vstup
Špatné ověření. Zkuste prosím captcha ověření znovu. Děkujeme.