PODCAST #45: Tomáš Vondrák – Holistický přístup k digitalizaci z nás udělal vzor pro celý koncern

Tomáš Vondrák při natáčení podcastu Vše o průmyslu Tomáš Vondrák při natáčení podcastu Vše o průmyslu
Continental Automotive Czech Republic v Brandýse nad Labem naši redakci portálu vseoprumyslu.cz s poměrně vysokou frekvencí zásobuje novinkami z výroby, které se hemží zajímavými inovacemi na poli automatizace, digitalizace i robotizace. Společnost asi není potřeba příliš představovat, připomeneme snad jen, že vyrábí autorádia, multimediální systémy a jejich přední displeje, palubní přístroj a další komponenty pro největší světové automobilky.


V aktuální epizodě podcastu vítáme ředitele těchto výrobních závodů, kterým je Tomáš Vondrák. Historicky první Čech ve vedení závodu s dlouholetou historií. I díky jeho osobní odhodlanosti denní angažovanosti v digitální transformaci výroby si právě tyto výrobní závody vybral celý koncern Continentalu jako vzor pro další rozvoj digitalizace ve výrobě. Poslechněte si, jak vypadá taková denní cesta k digitálnímu podniku.  

 

Při svých cestách a pracovních zkušenostech v Mexiku jste si údajně osvojil návyk, že každé ráno navštěvujete výrobu, kde se bavíte s lidmi, co právě dělají nebo co potřebují. Opravdu to tak funguje?

Ano, je tomu tak. Musím říct, že tuto činnost vykonávám opravdu denně už od dob, kdy jsem působil v Mexiku. Je zajímavé srovnat reakce mých týmu; v Mexiku byly návštěvy managementu ve výrobě přijaty s nadšením, bylo pro zaměstnance vítané mít prostor k vyjádření, pracovat na zlepšení, rozvoji potenciálu či podpory výroby. Kontrastem pak byl návrat do České republiky v roce 2017, stejné kroky jsem podnikal i tady. Ze strany mých zaměstnanců jsem pozoroval silnou nechuť, vnímali mé návštěvy spíše jako dohled a kontrolu než spolupráci či budování partnerského vztahu. Nicméně stále do výroby chodím, rád se střetávám s realitou a rád se chodím dívat na místa, kde díky digitalizaci vidím, že naše výkony třeba nejsou takové, jaké bychom potřebovali mít.

Na to jsem se právě chtěl zeptat. Díky konceptu digitalizace, který u vás máte, chodíte do výroby s konkrétními požadavky. Jak v praxi funguje koncept digitálního podniku, jak ho máte u vás nastavený?

Jsem velmi rád za to, že jsme na konci minulého roku získali důvěru firmy Continental v to, abychom se stali modelovým závodem pro digitalizaci. Bezesporu v rámci každodenních činností našeho týmu závodu v Brandýse nad Labem první, co hned ráno uděláme, je to, že se podíváme na výsledky dne předešlého. Díky digitalizaci dat, jejich kvalitativního výstupu víme, kde máme problémy, nebo naopak kde byly cíle splněny. Na oblasti, které vykazují krátkodobé nebo dlouhodobější problémy, se spolu s našimi zaměstnanci zaměřujeme v rámci našich tzv. gemba walks, což jsou pochody ve výrobě.

EXKLUZIVNÍ VIDEO OBSAH:

Tato epizoda je ve video verzi dostupná členům VIP průmyslového klubu #vseoprumyslu  a účastníkům konference ROBOTY 2022!

Když jsem zmínil pojem digitální podnik, jak si sám představujete podnik, který je digitální?

Nejdříve možná zmíním, jak digitální podnik nevypadá, protože tuto debatu jsme s kolegy vedli velmi intenzivně. Nechtěli jsme digitalizovat jen proto, že je to nyní trendy. Digitální podnik pro ně není ten podnik, kde se lidé po výrobě pohybují s tablety či s chytrými telefony mezi kolaborativními roboty. Náš přístup je spíše end-to-end, k digitalizaci přistupujeme holistickým způsobem, digitalizujeme jak výrobní procesy, tak např. logistiku nebo administrativu. Díky digitalizaci umožňujeme našim zaměstnancům propojení s kolegy a jejich týmy i během z práce domova nejen u THP pracovníků, ale i u výrobních zaměstnanců.

Před natáčením jsme si tyhle zkušenosti z výroby říkali. Zaujalo mě, že si i na nejnižší úrovni operátorů vzali digitalizaci za svou. Vnímáte to jako klíčový základ úspěchu k digitalizaci a tvorbě digitálního podniku?

Bezesporu je to klíčové. Proces digitalizace je součástí transformace naší společnosti. Automobilový průmysl jako takový se nachází v bezprecedentním procesu změny. Digitalizaci zažíváme nejen v rámci digitalizace procesů, respektive závodu jako takového, ale velmi silně jsme ji pocítili už v rámci digitalizace našich produktů. I naši zákazníci přestali poptávat klasické palubní přístroje, větší boom zažily digitální palubní přístroje. Od nich se posouváme dále k velkoformátovým displejovým jednotkám. Digitální gramotnost se v našich podmínkách a našich závodech již nějakou dobu buduje a samozřejmě to nás všechny postihuje a jsme jí zahrnuti všichni. Co se týče digitalizačních procesů, které se dotýkají všech našich zaměstnanců včetně těch z výroby, můžeme se bavit o procesu digitálního plánování směn. Každý zaměstnanec se může přes chytrý telefon přihlásit/odhlásit z výroby, požádat o volno, dovolenou nebo si zamluvit místo ve firemní dopravě.

Zmínil jste, že digitalizace pro vás neznamená nákup informačního systému či robota s tím, že máte splněnou digitalizaci. Určitě jste ale nějaké investice do systémů ve výrobě museli udělat. O jaké systémy se jednalo? S jakými technologiemi se ve výrobě setkáváte?

Jak správně říkáte, dneska si každá firma může pořídit robota nebo nasadit SAP systém. U nás digitalizace začíná a končí s lidmi. To znamená, že jsme se rozhodli brát ji vážně, proto jsme naši organizaci této strategii přizpůsobili. Jsem zastánce hesla, že organizace následuje strategii. Proto jsme v polovině minulého roku vybudovali projektový tým digitálního závodu, tam jsme doplnili veškeré funkce a kompetence, které pro vedení digitálního závodu potřebujeme. Ten projekt vedeme jedním směrem, ale dvěma cestami. První cestou je tzv. speed boats, projekty s vývojovým cyklem, který trvá několik dnů či týdnů. Snažíme se jimi pokrýt jakékoli zlepšování, které se mohou obejít bez výraznějších investic. Druhá cesta, která běží paralelně, jsou tzv. space shuttles, ty vyžadují větší investice do samotných řešení či do infrastruktury. Na konci tohoto roku budeme spouštět plně automatizovaný a digitální skladový systém autostore. Investice do něj je v řádech několika desítek milionů korun, nicméně návratnost je kalkulována příslušně. Z pohledu dlouhodobé uživatelnosti se nám bude vyplácet.

Pokud se zaměříme na robotizaci, český Continental patří na špici. Bavili jsme se o tom, že máte na dvě stě robotů. Jde to trochu v kontrastů se strategií v Německu. Ten má spíše ambici počty robotů snižovat a přenechávat práci zase více lidem. Je v ČR potřeba zvyšovat kapacitu robotických pracovišť právě z tohoto důvodu? Proč se podle Vás v ČR stále daří obsazovat více robotů, i když koncernově by se počty měly snižovat?

Informaci o německých závodech bych možná malinko opravil. Již před kovidovou dobou v roce 2019 jsme se v Continentalu rozhodli o bezprecedentní transformaci na roky 2019–2029. Kontext, o kterém mluvíte, souvisí s píše s obecným omezováním výroby v některých německých závodech v rámci této strategie. To samozřejmě automaticky vyvolá poptávku po vyšších výrobních kapacitách v jiných zemích. Jsem velmi rád za to, že jednou zemí a jedním ze závodů, které tuto poptávku akceptují, je právě můj tým v Brandýse nad Labem. Při efektivním nárůstu výroby se snažíme hledat efektivní řešení, jak nárůst realizovat. Robotizace a automatizace umožňují navýšení výrobních kapacit.

Kdybychom byli ještě trochu otevřenější, myslíte si, že to souvisí i s levnější pracovní silou, která je v ČR oproti Německu nesrovnatelná?

Bezesporu jsou mzdové náklady na zaměstnance, fixní i variabilní, nepoměrně nižší v ČR než v Německu. Jde o jeden z faktorů. My v Brandýse jsme ale již po dlouhá léta prokazovali vysoké kvalifikační kompetence v rámci výroby elektroniky a sofistikované elektroniky, takže nejde jen o náklady, ale právě i o nabyté kompetence a o důvěře, kterou jsme od našeho koncernu získali. Navyšovat kapacity v našem závodě můžeme i formou chytré automatizace a digitalizace.

A když se podaří koncept digitálního podniku prosadit, musejí zvyšovat kompetence i lidé. Bude potřeba na této bázi školit a přeškolovat zaměstnance? Je v ČR dostatek těchto pracovníků?

Máte absolutní pravdu. Kompetenční profil našich zaměstnanců, které máme dnes, nebude časem odpovídat a nebude dostatečný pro budoucí digitální závod. Víme o tom, toto téma se stalo i součástí strategického plánování zaměřeného na personál a jeho kvalifikační dovednosti. Již od počátku vzniku nápadu digitálního závodu jsme začali pracovat taky na systémovém vzdělávacím programu našich zaměstnanců, aby byli připraveni fungovat efektivně v podmínkách digitálního závodu a byli na své nové úkoly připraveni. Ano, jsme si tedy vědomi toho, že kompetenční profily budoucnosti jsou jiné než dnes, a naše zaměstnance na to systematicky připravujeme.

Někde jsem se dočetl, že pro zaškolování používáte i virtuální realitu. Dokázal byste našim posluchačům vysvětlit, k čemu VR používáte, jakou máte zpětnou vazbu a jaké jsou výsledky?

Budujeme nové tréninkové centrum, které bude na bázi virtuální reality. Dostavujeme novou multifunkční budovu se zázemím pro tréninkové centrum, ale nejen pro něj, bude tam i zázemí pro naše zaměstnance – fitcentrum, hlídací koutek pro děti. Abychom se mohli bavit o školení virtuální reality, musíme nejdříve připravit digitální dvojče našich výrobních procesů. Tam u plánování digitalizace procesů a výroby začínáme. Máme vytvořené virtuální digitální modely v měřítku 1:1, jsme schopni tam naše zaměstnance zaškolovat, zároveň zlepšovat naše virtuální procesy a poté zlepšení integrovat do výrobních linek bez potřeby linky zastavovat.

Od počátku hodně podporujete nasazování kolaborativních robotů ve výrobě. Když si vzpomenu na první procházku závodem, hodně mě zarazilo, že proklamované kolaborativní roboty stály za mříží. To bylo trochu v rozporu s tím, co se hlásalo. Jak se tato situace vyvinula do dnešního dne?

Důvěra v bezpečnost robotů nepochybně vzrostla. Rád říkám, že kdo nechybuje, neinovuje. Při prvních našich aplikacích kolaborativní robotiky jsme byli velmi obezřetní. Proto „oklecovaní“ roboti, které jste zmínil. Nicméně to již není stav dneška. Nárůst důvěry v kolaborativní robotiku i ve způsobilost technologií se postupem času veškeré klece odebíraly. Dnes působí roboty po boku lidí ve výrobních linkách.

Kdyby byl mým hostem tradiční dodavatel kolaborativní robotiky, tvrdil by mi, že se tyto roboty hodí na všechny typy aplikací. Ve skutečnosti je to možná trochu jinak. Jak sami připravujete k návrhu robotického pracoviště, když máte volit mezi kooperativním robotem a tradičním průmyslovým robotem? Jak najít správný balanc a vybrat tu správnou věc?

Snažíme se k tomu přistupovat co nejvíce pragmaticky a formou best fit. Kolaborativní stejně jako industriální robot se nehodí pro všechny možné výrobní aplikace. I s ohledem na design, velikost či hmotnost produktu může být kolaborativní robot vhodnou aplikací. Zároveň pokud se bavíme o rozměrnějších či těžších produktech, tam může být lepším řešením industriální robot. Několik řešení jsme v poslední době aplikovali formou sedmiosých industriálních robotů a jsme s nimi maximálně spokojeni.

V rozhovoru postupně skáčeme od robotizace k digitalizaci, zkusím tedy obě oblasti propojit. Nakolik je robot součástí digitálního podniku? Díky kterým vlastnostem může být brán jako jeho součástí?

Říkám, že není digitalizace a robotizace bez standardizace, a platí to i naopak. Propojujeme trendy pod střechou našeho digitálního závodu. Díky vysoké úrovni automatizace a robotizace dosahujeme lepších kvalitativních i kvantitativních výstupů. Jsme schopni v reálném čase sbírat výrobní data, vyhodnocovat je formou precizního procesu. Propojení digitalizace a automatizace je důležité a nesporně nezbytné k tomu mít efektivní řízení výroby a její výstup.

Ve vašich zprávách rádi používáte spojení „chytrá automatizace“. Které systémy si pod tímto označením mohu představit a jak k němu přistupujete?

My bychom rádi automatizovali chytře. Nechceme automatizovat jenom proto, abychom si řekli, že jsme plně automatizovaní. Automatizujeme tam, kde to má smysl, kde to má přidanou hodnotu, kde dokážeme zlepšit efektivitu výrobních zaměstnanců nebo zlepšit kvalitu pro naše zákazníky a udržet vysokou přidanou hodnotu pro naši firmu. Tým „chytré automatizace“ jsme vybudovali ještě před postavením týmu digitálního závodu, tento tým se primárně věnuje automatizaci a robotizaci, ale zároveň procesu digitálního plánování výrobních linek. To začíná v samotném procesu designu procesu a designu výrobní linky. Tak abychom měli postavený virtuální model ještě před samotnou výrobou výrobní linky. Společnými silami jsme schopni proces maximálně optimalizovat, abychom využili výrobní procesy. To je ta pokročilost plánování výrobních procesů na úrovni výrobní linky. Zároveň má tento tým v odpovědnosti plánování digitalizace nejen výrobní linky, ale celého ekosystému fungování firmy tak, abychom dokázali propojit fungování výrobní linky např. s mikrologistikou, se zavážením materiálu přes samořiditelné vozíky ze skladu, a stejně pro odvoz hotových produktů do skladových prostor.

Když se bavíme o megatrendech ve výrobě, velmi často zaznívá pojem umělá inteligence pro výrobu. Vy jste z praxe, určitě jste se setkal s požadavky na hledání uplatnění umělé inteligence. Našli jste nějaké využití u vás ve výrobě, nebo tato otázka zatím není na pořadu dne?

Umělá inteligence je u nás na pořadu dne již nějakou dobu. Uplatňujeme ji v rámci našeho klíčového procesu – osazování elektronických součástek na desky plošných spojů a v rámci vyhodnocování správnosti osazení a kvality produktu jako takového. Umělou inteligenci na bázi neuronové sítě jsme implementovali právě v těchto výrobních provozech. Propojili jsme naši cloudovou databázi všech produktů a komponentů, které osazujeme, i s ostatními závody Continental sítě, což nám umožňuje mít tu umělou inteligenci na nejvyšší úrovni. Obrázky a vstupy, které vznikají, nejsou pouze z našeho závodu, ale ze všech závodů v rámci koncernu.

Dá se najít korelace mezi sofistikovaným řešením vlastních výrobků a požadavky mít sofistikovanou výrobu těchto výrobků? Platí, že kdo vyrábí moderní technologie, musí při tom používat moderní technologie?

Je to tak. Vskutku zažíváme obrovskou digitalizační transformaci, od analogových palubních přístrojů jsme se posunuli do fáze stejně rozměrových plně digitálních palubních přístrojů. Trend jde ale mnohem dál a přichází velmi rychle – digitální displeje od sloupku ke sloupku, na šíři celého auta. Jak se takový produkt bude vyrábět, vyžaduje úplně jiný výrobní přístup a jiné výrobní technologie než ty, se kterými se vyráběly původní analogové přístroje. Oba trendy jdou ruku v ruce, bez automatizace a digitalizace výrobních procesů není možné tyto sofistikované produkty budoucnosti vyrábět.

Projekt „pillar to pillar“ mi připomíná staré sci-fi filmy, displej přes celý kokpit auta si snad ani neumím sám představit. Kam se podle Vás posouvá vývoj? Jak důležitou roli hraje uživatelská změna chování?

Vývoj jednoznačně míří do oblasti větších a větších displejů. Jsme první systémový dodavatel těchto řešení, který za dva roky bude sériově vyrábět i technologii o-lat, tedy věc, kterou znají uživatelé ze svých obývacích pokojů či světa spotřebních pokojů. Takové technologie budou časem mít i v autech. Trend jde směrem sofistikovaných displejů velkých rozměrů s vysokým rozlišením. Druhým trendem jsou vysoce výkonné počítače, mozky nové architektury vozů, která bude tzv. server based. S tím souvisí i naše spolupráce s Amazonem.

Myslíte si, že vývoj bude směřovat k tomu, aby auta nabízela spíše uživatelský komfort, zážitek? S rozvojem autonomní mobility, kdy nás auto zaveze, kam chceme a my se v něm budeme chtít jen bavit?

Bezesporu. Autonomní asistenční řídící systémy jsou jedním z našich strategických akčních polí v rámci Continental Automotive. Jde to ruku v ruce i s elektrifikací celého ekosystému mobility. Jsme přesvědčeni o tom, že uživatelský zážitek bude nový diferenční prvek, jak naši zákazníci budou uvažovat. Výkon vozu bude defacto dán jeho elektrifikací. Co budou naši zákazníci očekávat? Budou čekat bezpečnou, komfortní a zábavnou jízdu. Jízda v autě nebude stres, ale příjemný zážitek, protože se nebudou muset starat o dopravní kolize, nehody, nebudou řešit, jak rychle jet, ale budou si moci naplno užívat prožitek z jízdy jako takové.

Pomůže tomu právě spolupráce s Amazonem? Dokázal byste popsat, jak ovlivňuje Vaši nabídku a co si od této spolupráce slibujete?

Strategické partnerství s Amazonem má dlouhodobý rámec. S Amazonem konkrétně pracujeme na tzv. Continental Automotive Edge, což je cloudová platforma, která je plná softwarových a senzorových řešení. Jde o otevřenou platforma, do které mohou své řešení integrovat jak systémoví dodavatelé, tak zákazníci nebo dodavatelé dalších řešení. Bude to klíčová platforma v rámci nové server based architektury vozu, kterou jsem zmínil. Bude obsahovat daleko méně výkonnějších počítačových jednotek, než tomu bylo doposud ve standardním vozu plném stovek elektronických součástek a zařízení.

Závěrem bych se rád věnoval tématu, které na veřejnosti není až tolik slyšet. Jde o budoucnost v rámci uhlíkové neutrality. Koncernově určitě máte strategii, jak dosáhnout udržitelnosti výroby. Myslíte si, že v konceptu digitálního podniku se můžete úspěšně vydat na cestu udržitelnosti?

Na cestě udržitelnosti už jsme. Od roku 2020 kupujeme u nás v Brandýse nad Labem energii čistě z obnovitelných zdrojů, jsme první závod, který implementoval čistě bezplastovou kantýnu, a máme spoustu dalších projektů, třeba solární panely. Jsme v oblasti udržitelnosti velmi angažovaní. Za mě je strašně důležité, abychom CO2 neutralitu v průmyslu chápali v širším kontextu, není totiž důležité pouze čistá mobilita, je stejně důležité i „čistě vyrábět“ produkty a komponenty do automobilového průmyslu. Digitalizace nám přímo pomáhá ovlivnit a řídit vlastní infrastrukturu, jsme schopni v on-line prostředí monitorovat tepelné ztráty, zisky. Dali jsme si závazek být CO2 neutrální výrobou do roku 2040. A v roce 2050 přispět k CO2 neutrálnímu celému dodavatelskému řetězci.

Myslíte si, že přístup vaší společnosti a jiných „velkých hráčů“ může ovlivnit i ty menší, právě např. z dodavatelského řetězce? Že inspirujete vlastní dodavatele a napomůžete větší změně i díky mírného tlaku, který můžete uplatnit?

Nesnažíme se pouze naše dodavatele tlačit do digitalizace. Snažíme se je primárně edukovat. Na příkladu digitálního plánování výrobních linek úzce spolupracujeme s výrobcem linky v rámci digitálního návrhu linky. Digitalizační prvek a digitalizační gramotnost v rámci plánování linek je nezbytnou součástí našeho výběrového řízení. Je to podmínka, aby naši partneři mohli efektivně spolupracovat na našem řešení, musejí být součástí našeho světa, našeho digitálního řešení v rámci digitálního plánování linek.

Nedávno jste stihli oslavit významné jubileum, co jste si přál, když jste sfoukával 150 svíček ke 150. výročí společnosti? Přál jste něco závodu, nebo klidně i sobě?

Máte pravdu, 8. 10. jsme oslavili významný milník naší společnosti – 150 let budování mobility. Měl jsem jedno velké přání pro své zaměstnance, naše firma je primárně o našich zaměstnancích. Bez nich by naše firma nemohla fungovat. Přál jsem jim pevné zdraví a aby byli spokojení jak ve svých pracovních, tak osobních životech a aktivitách. Snažíme se jim vytvářet atraktivní a bezpečné pracovní prostředí, k čemuž nám pomáhá i digitalizace a automatizace.

Poslech a možnost odběru všech epizod v aplikacích:

Spotifyhttps://open.spotify.com/show/4XfKSj00k5yOR7Vwi5Hwh5

Apple Podcast: https://podcasts.apple.com/cz/podcast/v%C5%A1e-o-pr%C5%AFmyslu/id1489539018

Google Podcast: https://www.google.com/podcasts?feed=aHR0cHM6Ly9hdWRpb2Jvb20uY29tL2NoYW5uZWxzLzUwMTE4MzIucnNz

Lecton: https://lectonapp.com/cz/podcast/3a527175-5f3a-4890-9217-10b19d007491?_lst 

lecton subscription btn 2

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.