ABB hackathon za víkend našel zkratky pro inovace

Intenzivní vypětí, kdy nové neotřelé nápady musíte představit přesně za 24 hodin po začátku. To je hackathon... Intenzivní vypětí, kdy nové neotřelé nápady musíte představit přesně za 24 hodin po začátku. To je hackathon... ABB/CEE Hacks

Najít nový pohled na mnohdy letité problémy ve výrobních provozech či svěží vítr pro monotónní práci není jednoduché. V posledních letech se však jeden slušný návod našel. Právě tuto cestu zvolila společnost ABB pro svá průmyslová řešení a připravila výzvu s názvem ABB Czech Code Cup – Hackathon v továrně.

Toto je hackathon, seznamte se

Schválně, kdo z vás se již setkal s pojmem hackathon? Sluší se zřejmě začít malým vysvětlením. Velice zjednodušeně si představte skupiny mladých technologických nadšenců, povětšinou bez vlastní firemní příslušnosti, které někam na 24 hodin zavřete– v tomto případě do továrny za plného provozu – a necháte je vyřešit problémy, se kterými si třeba delší dobu lámete hlavu. Právě to společnost připravila pro deset soutěžních týmů ve dnech 11. a 12. října v prostorách své továrny v  Tuřanech. O funkčnosti konceptu hackathonu lze těžko pochybovat, když dal světu třeba tlačítko „like“ pro Facebook či světoznámou službu sdíleného bydlení Airbnb. Lze však vytvořit za den také hack, chcete-lizlepšovák, pro průmyslové aplikace?

 

„Průmyslový hackathon je specifický v tom, že zdánlivě nemá atraktivní výzvy, kterým by rozuměli všichni. Není to nic z běžného povědomí. Týká se to strojů, továren, které jsou pro běžného člověka skryty. Druhá věc je, že skutečný dopad těchto nových řešení pro průmysl může mít mnohonásobně větší dopad na celou společnost,“ řekl Tomáš Studeník, organizátor inovačních maratonů CEE Hacks. Ojedinělost konceptu pak netkvěl pouze ve výzvách z odvětví průmyslu.

„Hackathony jsme již pořádali na různých místech, od moderního openspacu až po historickou budovu lékařské fakulty, nikdy ale ne za plného provozu. Hackathon v super moderní továrně považuji za krok zase o něco blíže ke skutečné denní realitě. Hackeři si dovedou udělat mnohem lepší představu o moderní továrně, když v ní stráví den i noc, aniž by došlo k přerušení provozu. Navíc jsem přesvědčen, že potenciál IT oborů v Brně je obrovský,“ dodal Studeník.

Než tyto řádky potrhneme prezentací výsledků denního snažení více než třiceti nadšenců v deseti soutěžních týmech, je zajímavé poznamenat, jaké očekávání do projektu vkládala společnost ABB, pro kterou šlo také o částečně šlápnutí směrem do neznáma.  „Chceme zvýšit povědomí o tom, jak technologický pokrok mění továrny z míst velkoobjemové výroby na prostory pro inovace," uvedla Tanja Vainio, generální ředitelka ABB Česká a Slovenská republika. „Touto akcí chceme účastníkům a široké veřejnosti ukázat, že současné moderní továrny nabízejí úžasné kariérní příležitosti absolventům v oboru IT, programátorům a inovátorům," dodala.

JIRI1890Krátké představení výzev a mentorů a jde se na inovace...

Výzvy pro nebojácné

První průmyslový hackathon s patronátem společnosti ABB tedy byl tak trochu neznámou. Předem známé však byly výzvy, mezi nimiž mohli účastníci volit. Samotné názvy však úplně návod ještě nebyly schopny nabídnout. Posuďte sami:

  • Povrchové hlazení
  • Robo Cop – ConnectedServices
  • Hackni dispečink
  • Zkaz kaz
  • Datová anomálie

Předpokládáme, že je všem všechno jasné…Kdyby náhodou, níže si raději rozebereme výzvy na příkladech výsledků několika vybraných řešení. Nutno podotknout, že každý z týmů s velkou vervou dokázal něco za šibeničních čtyřiadvacet hodin představit – zkuste podobný úkol zadat ve vaší výrobě, abyste získali představu, jak unikátní výkon to byl.

„Můj zprvu lehce skeptický pohled na projekt Hackathon byl ve chvíli odstartování akce v ABB Tuřanka Brno nahrazen němým úžasem, s jakou lehkostí se skupinky studentů pouštějí do plnění zadaných úkolů. Nicméně jsem měl jasný cíl, odjet z akce s funkční aplikací, která nám pomůže,“ uvedl, Jakub Pokorný, FieldService Manager ve společnosti ABB, jeden z mentorů akce.

Konkrétní problematika, které ve výzvách týmy čelily, byla například spjata s automatickou detekcí kvality vnitřních i vnějších povrchů. V oblíbené robotické výzvě šlo o vymyšlení nástroje pro prediktivní údržbu a vyhodnocování stavu robota, který technikům a zákazníkovi dokáže jednoduše ukázat stav robota a jeho případné problémy. Jeden z hacků pak očekával nabourání komunikace mezi rozvodnou velmi vysokého napětí a energetickým dispečinkem,testování zabezpečení toku dat v elektrizační soustavě či ve 3D měření vnitřní části uvnitř formy na odlévání a kontroly produkce dle požadavků. Nejčastější problém dnešní výroby však bezesporu je využití sběru velkých dat. Soutěžící tak například také přemýšleli, jak naučit počítač kontrolovat data a objevovat, kde něco není v pořádku.

JIRI2148Hlavně si vše dobře rozmyslet, vítězná strategie vítězů v praxi...

Jeden vítěz, žádní poražení

Právě pod dohledem patnáctky odborníků, kteří týmy částečně naváděli a hlavně podporovali v kontextu potřeb skutečné výroby, vznikl vítězný projekt. Tým Plomba složený ze tří účastníků ve věku 19 až 38 let, kteří se přihlásili na hackathon jako jednotlivci a až na místě se dali dohromady jako tým, přišel s komplexním řešením, jak trojrozměrně kontrolovat umístění drátů vedení v transformátoru těsně před tím, než se zalije pryskyřicí. Kontrolní měření by se prováděla speciálními kleštěmi s diodami na prosvětlení a také za pomoci měření fotoodporu. Prototyp zařízení tým vytiskl na 3D tiskárně a rovněž navrhl jeho postupnou implementaci do stávající výroby i s přihlédnutím k využití robotů. Kromě pocitu vítězství a šeku na sto tisíc pro vítěze může tým těšit také fakt, že ABB plánuje řešení zavést přímo do výroby. A proč by také ne, když z ekonomického hlediska vypočetlo vítězné družstvo úsporu na jednom automatizovaném pracovišti úsporu práce „čtyř a půl člověka“, nepočítaje administrativu, zaučování a lidskou chybovost.

Obzvláště těžkou roli měli v hackathonu porotci, kteří si vyslechli dost vyrovnané závěrečné prezentace, za které by se nemusel stydět ani ostřílenější prodejce ve snaze uspět na výběrovém řízení pro tuřanskou továrnu.

„Nečekali jsme, že bychom mohli vyhrát. Viděli jsme konkurenci a každý je tady opravdu kabrňák. Chvíli jsme si mezi těmi sehranými týmy připadali, že jim budeme chodit maximálně pro kafe,“ hodnotili sami svůj výkon skromně vítězové v improvizovaném složení Petr Dvořák, Michal Němec a David Doan.Na vrub konceptu dodali: „Těch čtyřiadvacet hodin bez spánku je náročných samo o sobě, nehledě na to, že ještě musí šrotovat hlava.“

Parta„kabrňáků“z týmu SI Unit, která se musela smířit s druhým místem, vsadila na projekt RoboCop. Tým vymyslel nástroj pro prediktivní údržbu robotas rozsáhlou vizualizací a konektivitou pro stávající systémy informačních struktur továren. Tento systém by mohl napomoci tam, kde robotizace jen tak rychle nepronikne, tedy k jejich samotné opravě a údržbě. Odměnou jim za tvrdou práci bude výlet na formuli E, která také závodí pod logem společnosti ABB.

Ač třetí místo v názvu týmu očekávalo Grep anebo nic, dostálo se jim ceny v podobě zapůjčení elektrovozu na týden – možná s příslibem hacku v oboru elektromobility, který je stále perspektivní k přijetí nových nápadů. Že jsou „grepaři“ hackeři jak se patří, symbolizovala již vybraná výzva, která si nekladla za cíl nic menšího než hacknout dispečink. Samotné řešení zde pak silně poukázalo na další z fenoménu, který je spjat s érou digitální transformace průmyslu. Zabezpečení páteřních sítí průmyslových provozů není vždy odolné, byť jen pro trochu technicky zdatné jedince. Další osvěta a hlavně hledání vhodných zabezpečovacích řešení je tak více než potřeba. Jinak i mladí hackeři za den ovládnou klidně i centrálu reálného podniku.

JIRI2512Peněžní motivace je velká, ale ani u jednoho z týmů to nebyl primární důvod k účasti...

Nápadem to nekončí

Největší devizou letošního ABB Czech CodeCupu, tedyprvního českého hackathonu v továrně, je míra inspirace, kterou v krátkém časovém úseku jednoho víkendu přinesla.

„Když jsem o nápadu slyšel poprvé, tak jsem se pro něj nadchnul. S postupem času a mírou otázek, které vyvstávaly z organizačního hlediska, jsem trochu ztrácel optimismus a převládla skepse. Když jsme ale finišovali a hodnotili vítězné projekty, žasl jsem, že týmy něco dokázaly v tak krátkém čase vymyslet. A hlavně, že všechno vychází z reálných potřeb skutečné výroby,“ kvitoval hackathonKarel Endlicher, ředitel závodu ABB, kde se hackathon odehrál.

Od organizátorů v závěru padlo nejen ujištění, že chtějí koncept zopakovat, zazněl dokonce příslib věcí hodných každého sequelu – příští ročník bude ještě větší a lepší než letos! Stejně tak i všechny nápady, které dnes třeba nevyhrály, nezůstanou u jedné pětiminutové prezentace s nadějí nahodnotné ceny. Se všemi zajímavými projekty chtějí organizátoři z ABB dále pracovat a možná je i přetavit v reálné koncepty do výroby. Začalo to tedy jednodenním maratonem myšlenek, skončit to může u vás přímo ve výrobě…

JIRI1766Klub odvážných, seznamte se!

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.