Bosch vidí budoucnost průmyslu v AIoT

Bosch vidí budoucnost průmyslu v AIoT

Vezměte jako základ průmyslový internet věcí (IoT), přidejte špetku umělé inteligence (AI) a hlavně dlouho povařte v kuchyni se spotřebiči značky Bosch. Po dokonalém zchladnutí tady máte umělou inteligenci věcí (AIoT). A konec! Opravdu už jsme vysáli všechna kuchyňská přirovnání a nebudeme je tady dále mixovat. Bosch Connected World 2020 jasně označil společnost Bosch za lídra a vizionáře v technologickém pokroku průmyslu.

Konference Bosch Connected World 2020 (BCW20) přilákala do Berlína na sklonku letošního února několik tisícovek nadšených fanoušků techniky společnosti Bosch. Ne však těch, kteří by chtěli obdivovat novou pračku či sušičku. V již tradičním termínu se podařilo na jedno místo naskládat plejádu inspirativních řečníků, poutavou výstavní plochu a jen tak mimoděk jeden z největších technologických hackathonů v Evropě. A s jistou mírou troufalosti lze prohlásit, že téma moderní výroby se prodralo do popředí. Nehledě na to, nakolik inspirativní byla sféra mobility pro budoucnost (o tom brzy při jiném povídání), udržitelnou energetiku či pro značku tradičních řešeních pro domácnost, tento příspěvek se snaží nahlížet výrobky Bosch optikou výrobní.


Když IoT nestačí

Koncept internetu věcí (včetně toho průmyslového) se již na trhu osvědčuje dlouhodobě. Vypovídá o tom na 30 miliard celosvětově připojených zařízení. Konektivita zařízení je novým standardem. Samotný Bosch hlásí, že celých 92 % elektronických zařízení je schopných připojit se k síti. Toto je dobrým předpokladem k uplatňování vizí Průmyslu 4.0 při hledání vyšší produktivity.

I přesto koncept ještě stále čelí řadě výzev, včetně vytvoření heterogenního ekosystému, zatím omezeným využitím v praxi pro jeho lepší průkaznost a hlavně dosavadní menší ekonomickou prospěšnost řešení a celkově atraktivitu pro lidi držící v peněženkách investiční potenciál firem. Na druhou stranu budoucí potenciál propojování nejen průmyslu, ale také mobility a domácností do jednoho řízeného celku je samozřejmě enormní.

Naštěstí již v elementárních základech fungování společnosti Bosch není zisk prvořadým měřítkem. Na rozdíl od tradičního akcionářského pojetí může nadace značky Bosch hledět kousek do budoucnosti. Obchodně-právní struktura společnosti Robert Bosch totiž zajišťuje podnikatelskou samostatnost Bosch Group. To umožňuje společnosti dlouhodobě plánovat a investovat do důležitých podnikatelských záměrů pro zabezpečení budoucnosti.

I díky této vizi vidí Bosch budoucnost v přibližování digitálního a fyzického světa. A hlavní roli v tom má hrát právě propojení zabezpečeného a interoperabilního ekosystému IoT společně s využitím prvků umělé inteligence pro jeho lepší využití.


Od prediktivní k preskriptivní údržbě a úspoře energie

Na první pohled abstraktní pojmy pro výrobu nemusejí pro příklady využití chodit nikterak daleko. Světe div se, dlouho opomíjená oddělení údržby opět dostávají mocnou zbraň jako důkaz podstaty jejich dennodenního nenápadného fungování ve firmách. Dokud se něco nerozbije, zdají se být trochu na obtíž. A ne u všech zařízení se dá dobře predikovat a selhání motoru pak může záviset na mnoha faktorech, které by vyžadovaly spoustu hodin analýz…

… a také zkušeností, které nejen v průmyslu, ale i v odděleních údržby často chybí. Střídání generací, častější obměna strojního zařízení a nové technologické aspekty i náročnost výrob ztěžují práci údržby. Využití konceptu IoT umožňuje kompaktní sběr potřebných dat a jejich dostupnost pro větší datové a analytické počiny. Prvky umělé inteligence – i když buďme k odbornému čtenáři raději upřímní – spíše strojového, možná i hloubkového učení umožňují detailnější analýzu stroje, a to nejen na základě jeho vlastní historie, ale také dle zkušeností s jeho užitím při stejných či obdobných aplikacích. S využitím prvků AIoT tak údržba může dostat nejen potřebnou informaci o nutnosti přímého zásahu, ale také impulz, kdy konkrétně tenko úkon provést.

Zajímavým příkladem využití konceptu propojování IoT s AI by mohla být také homburská továrna. S konceptem AIoT se jí podařilo komplexním přístupem k propojené továrně – až 3 000 propojených zařízení – snížit emise CO2 o 22 500 tun. Správné modelování továrny i užitných dat, včetně vytvoření rozumného konceptu energetického hubu, tak nepřineslo pouze ekonomický aspekt úspor, ale v duchu firemní kultury firmy Bosch přispělo také planetě.

Umělá inteligence v budoucích plánech společnosti Bosch hraje nezaměnitelnou roli. Jsou si vědomi nejen technologického potenciálu, ale také obecné nedůvěry v AI, proto připravili vlastní firemní kodex umělé inteligence.

Kodex umělé inteligence

Bosch nastavil etické mantinely pro použití umělé inteligence. Společnost u příležitosti BCW20 vydala pokyny upravující použití AI ve svých inteligentních produktech. Etický kodex AI společnosti Bosch je založen na této premise: Lidé by měli být konečným arbitrem všech rozhodnutí založených na umělé inteligenci.

„Umělá inteligence by měla lidem sloužit. Náš etický kodex AI poskytuje našim spolupracovníkům jasné vedení, pokud jde o vývoj inteligentních produktů,“ uvedl generální ředitel Bosch Volkmar Denner a dodal, „naším cílem je, aby lidé důvěřovali našim produktům založeným na AI.“

Disrupce 5G a říše kvant

BCW20 je událost, která je inspiracemi nasáklá skrznaskrz a vybírat pro účely tisku nějaké stěžejní myšlenky je redaktorova Sofiina volba. #MoveLikeABosch je tedy třeba přenechat pro vaše vyhledávače. Stejně tak Open Manufacturing Platform je i přes sílu zakládajících členů BMW, Microsoft za účasti firmy Bosch možná dobré nechat chvíli uzrát a sledovat další vývoj v oblasti propojené spolupráce. Ostatně spolupráce v rámci různých spekter průmyslu a hledání jednotného přístupu a hlavně cíle – pokroku – bylo cítit takřka na každém kroku.

Závěr se tak logicky hodí ponechat budoucnosti, která může mít mnoho technologických podob. V rámci opravdu poutavých prezentací (kolem šesté hodiny a těsně před networkingovou párty to snad jinak nejde) vyčnívala v závěru tři témata.

Zatímco vývoj v oblasti umělé inteligence prezentovaný Sebastianem Thrunem, člověkem, který byl v dobách vzniku tohoto fenoménu považován na Stanfordu za podivína, možná mohlo být lehce okoukané téma, ta další už rozhodně otřelá nebyla. A pokud byste v potenciál umělé inteligence přesto nevěřili, příklad (snad brzkého) využití při detekci rakoviny kůže doufejme přesvědčí i vás.

O nasazování 5G se mluví v mediálním prostoru hodně. Nicméně reálné dopady pro průmysl jsou vzdálené. O to osvěžující byl pohled Nokie v podání Karla Breama. Často se hovoří o potřebě konvergence informačních technologií (IT) a provozních technologií (OT), ale naráží se na mnoho úskalí, která těmto světům zatím nepřejí společnou budoucnost. Jistou disrupci zde však slibuje právě rozvoj 5G sítí a hlavně jejich úspěšnou adopci na úrovni průmyslu. Jen si to představte, žádné dráty, které by rušily bezdrátová řešení. Těšíme se!

Třešničkou na dortu průmyslového zážitku byla návštěva tématu, ke kterému mělo i vysoce odborné publikum na míle daleko. A to nemluvím o využití technologie Bosch na vesmírné stanici, jež bylo prezentováno skutečným astronautem. Mimochodem opět přeaplikováno do průmyslu pro detekci poruch strojů – až z vesmíru! Při zemi se však nedržela ani Shohini Ghoseová, profesorka kvantové fyziky z kanadské Wilfrid  Laurier University.

I díky ní BCW20 prokázalo, že kvantová fyzika má netušené možnosti, při jejím výkladu je možné dostat se i ke Kámasútře. Hlavní ale je budoucnost internetu věcí, umělé inteligence a hlavně umělé inteligence věcí, která je otevřena zajímavým výzvám s velkým potenciálem. Zvlášť když jste #LikeABosch.

BCX – největší evropský IoT hackathon

Každý rok v rámci BCW vstupují stovky mladých talentů technické scény pod taktovkou firmy Bosch do třídenní arény IoT hackathonu. V časovém presu řeší za přispění expertních skupin výzvy, které mohou znamenat průlom či alespoň svěží impulz ve vývoji odvětví. Nechybí opět ani výzvy v oblasti výrobního prostředí. Chcete vědět více, navštivte https://bosch-connected-world.com/hackathon/.

TIP: Hackathon není cizí ani českému Boschi, čtěte více a poznejte Mechathon v článku na vseoprumyslu.cz.

 

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.