Je nezbytné nabízet velkou flexibilitu, říká manažer Národního strojírenského klastru

Je nezbytné nabízet velkou flexibilitu, říká manažer Národního strojírenského klastru

České strojírenské firmy jsou významným nositelem know-how a nikdy neztratily schopnost špičkové produkce mnoha výrobních oborů. To si myslí inženýr Ladislav Mravec, generální manažer Národního strojírenského klastru se sídlem v Ostravě. Vzhledem k regionálnímu zaměření tak přišla během našeho rozhovoru řeč mimo jiné i na perspektivy těžkého strojírenství a průmyslu, který se momentálně potýká s mnoha problémy.

csm rozhovor nsklastr mravec 7829c9c3a1
Jaký je podle vás současný stav českého strojírenství jako celku?

České strojírenství vždy bylo pilířem exportní strategie naší země, je tomu tak také v současné době a ani v budoucnu tomu nebude jinak. Tradiční kontext našeho exportu však prochází velkými změnami, a to především pokud jde o parametry poptávky. Dnes je nezbytné nabízet velkou flexibilitu, vyrovnat se s požadavky na malé výrobní dávky a na přesnou a komplexní výrobu. Z toho plyne, že firmy musejí průběžně investovat do technologií a usilovat o co největší konkurenceschopnost. Je třeba mít výkonné stroje a vlastní výrobní program v podobě atraktivních finálních výrobků. V tomto ohledu může být vzorem pro naše firmy Německo jako technologický tahoun Evropy. Proto je v rámci klastru spolupráce s touto zemí velmi častá.

Můžete říct, jaká jsou aktuální ekonomická očekávání vývoje v oboru?
Na základě analýzy současné ekonomické situace se ve strojírenství v roce 2016 očekává mírný růst ve výši zhruba 2,7 procenta. V sektoru působí velké firmy, například automobilky, které jsou v současné době motorem české ekonomiky a které jsou nositeli inovací. Tudíž v tomto směru slouží jako předloha i pro ostatní výrobce. Většina strojírenských firem v ČR však patří do kategorie malých a středních podniků, které si našly svoje místo na trhu, ačkoliv na udržení své konkurenceschopnosti musejí vynakládat velké úsilí.

Co konkrétně podle vás může ohrozit jejich budoucí rozvoj?
Aby se české strojírenské firmy mohly uplatnit, nesmí je doma dusit nečekané překážky jako například nepřiměřené poplatky na obnovitelné zdroje energie. To je věc, která vysává finanční zdroje z průmyslu a posílá řadu firem do velkých problémů.  Současná výše poplatků na obnovitelné zdroje energie má na průmysl zcela zničující vliv. Na těchto poplatcích odevzdáváme obrovskou část potenciálního zisku, klesá konkurenceschopnost ve srovnání s výrobci ze zemí, kde takové odvody nejsou, a tak se snižují exportní šance našich firem.

Které trendy budou podle vás v nejbližších letech určující pro celé odvětví?
Jelikož se v našem sektoru v roce 2016 očekává mírný růst, přes 70 % českých strojírenských firem plánuje rozšíření svých exportních aktivit, a to zejména o další vývozní teritoria. Diverzifikace vývozních destinací je v dnešním obchodním světě nezbytností a stává se rozhodně jedním ze zdrojů růstu celkového objemu českého exportu, který tradičně významným způsobem ovlivňuje celkovou výkonnost otevřené české ekonomiky.

Jaké by bylo vaše hodnocení z pohledu klastru, který sdružuje jednotlivé firmy?
Pokud mohu hodnotit české strojírenství z pohledu členů klastru, pak má šanci a má co nabídnout. Je nutno si ale uvědomit, kde jsou skutečně perspektivní trhy a o co mají na těchto trzích zájem. Co se týče našich společností v klastru, tak výrobní program pokrývá téměř celou oblast strojírenství, od jednotlivých výrobků až po výrobu a dodávky největších technologických celků. Klastr je úspěšný také v produkci průmyslových čerpadel, všech druhů ventilů a různých armatur.

Který ze zahraničních trhů je pro vás klíčový?
Našim největším obchodním partnerem stále zůstává Německo. Objemy vývozu poněkud zahýbaly sankce vyhlášené proti Ruské federaci, pokles kurzu rublu a platební problémy ze strany některých ruských partnerů. Meziročně v letech 2013 a 2014 došlo také k markantnímu nárůstu exportu do Číny, což poněkud kompenzuje úbytek v Rusku.

Mohl byste uvést téma, které je v současnosti pro členy klastru nejdůležitější?
Podstatná část klastru je navázaná na těžký průmysl, který se na Ostravsku potýká s mnoha problémy, avšak přesto tvoří páteř zdejší ekonomiky. Na těžký průmysl je účelově navázáno mnoho menších místních firem, pro které je spojení s klíčovými podniky fatální. Proto je hlavním tématem současnosti to, kam by měl region do budoucna směřovat a jakou strategii by místní samospráva měla zvolit a prosazovat.

Měli bychom tedy do těžkého průmyslu dál investovat peníze a podporovat jej?
Jsem přesvědčen, že si dokážeme udržet pozice ve vybraných segmentech špičkového strojírenství a že bychom měli zachovat zdravou základnu těžkého průmyslu a současně se stát lídry v některých nových technologiích. Česko, a zejména strojírenství, bude vždy proexportně orientované, a proto podpora zahraničního obchodu je každodenním úkolem. Přitom je jasné, že nikdo na nás v Evropě ani ve světě nečeká. Musíme se prosadit vlastními silami, takže je třeba se co nejvíce zaměřit na inovace a stavět na solidní kvalitě, jakou české výrobky historicky představovaly.

Když mluvíme o exportu, ve kterých lokalitách vidíte největší potenciál pro možnou expanzi?
Volba trhů a obchodních teritorií patří do kompetence jednotlivých firem klastru, které v souhrnu vyváží téměř do celého světa. Role klastru je spíše při objevování nových příležitostí. Tomu se věnujeme celoročně a organizujeme různá setkání s potencionálními partnery. Zmínili jsme Německo jako naši největší obchodní destinaci, v oblibě jsou sousední země, Evropa, Jižní Amerika a již tradičně Rusko, Indie, Pákistán, Čína, Arabský poloostrov a Turecko. Naše strojírenství má dobé jméno například i v Brazílii, kde naše firmy v minulosti postavily několik elektráren a cementáren.

Jakým způsobem se mění struktura zahraničních trhů?
Struktura odbytišť se posouvá od Evropy v pomalém růstu k teritoriím, která mají větší dynamiku. To je přirozený vývoj. České společnosti musejí jít tam, kde se rozvíjejí nové energetické zdroje, včetně jaderných, kde se staví průmyslové zázemí, kde se prosazují ekologické projekty a kam se mohou dodávat jak inženýringové zakázky, tak i hromadná produkce.

Pojďme ještě k tuzemskému trhu. Nacházíte na něm dostatek odborníků pro výrobu a vývoj?
Strojírenství je nutné neustále rozvíjet a myslet na jeho budoucnost. ČR má obrovskou výhodu ve velkém počtu technických univerzit, které jsou schopny produkovat dostatek kvalitních absolventů, nezbytně nutných pro zachování a modernizaci strojírenských kapacit. Jen v klastru máme tři technické vysoké školy a několik průmyslovek. Klastr se dál intenzivně zapojuje do nejrůznějších vzdělávacích projektů. V minulých letech vyškolil za 49 milionů korun zejména pro naše dodávky v oblasti jaderné energetiky zhruba tři tisíce zaměstnanců. I to přispělo k tomu, že naši členové disponují zcela výjimečnou profesionální sílou, pokud jde o individuální znalosti odborníků a nabídku výrobního know-how.

Nakolik se vám daří v odvětví aplikovat do praxe nejnovější poznatky z vědy a výzkumu?
Udržení a rozvíjení konkurenceschopnosti je v dnešní době dlouhodobým a nelehkým úkolem. Spočívá v systematickém zvyšování technické úrovně strojů, jejich neustálé inovaci, přizpůsobení konstrukce strojů požadavkům zákazníka, komplexnosti dodávek, rychlému a dostupnému servisu a celkové solidnosti firmy. K této činnosti jsou potřeba kvalitní techničtí a ekonomičtí odborníci a jejich výchova je v kompetenci příslušných vysokých škol, které klastr všemožně podporuje. Naše společnosti investují desítky milionů korun ročně do rozvoje technického vzdělání. Podporují stipendisty, přispívají na činnost technických oborů na univerzitách, provozují průmyslové školy a organizují různá specializovaná setkání. Během roku 2015 jsme například s finanční podporou Moravskoslezského kraje realizovali projekt „Strategie konkurenceschopnosti členů NSK“, který mimo jiné zahrnoval konzultace a brainstorming o firemních inovačních projektech. Do projektu se zapojilo 21 společností, inovační audit byl proveden u 18 přihlášených firem a v rámci projektu bylo zpracováno 61 inovačních námětů.

Dá se z vašeho pohledu říct, v čem spočívá největší přednost českých strojírenských firem?
Schematicky řečeno je to znalost obchodních teritorií, tradice v spolehlivosti a kvalitě, flexibilita vůči klientům v neobvyklých teritoriích a široká základna techniků velmi dobré úrovně. Významné postavení v českém strojírenství má automobilový průmysl včetně rozvinuté struktury subdodavatelů. Dalšími důležitými obory jsou výroba obráběcích a tvářecích strojů, elektrotechnických a energetických zařízení. Cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti českých strojírenských firem je výrazné navýšení procenta podílu výrobků a technologií kategorie High-tech, opřených o špičkový výzkum a jeho bezprostřední realizace. Naše firmy jsou významným nositelem know-how a nikdy neztratily schopnost špičkové produkce mnoha výrobních oborů. Čeští strojaři obstáli i v nedávné hospodářské krizi, protože dokázali nabízet velké a výkonné speciální stroje, často vyráběné dle individuálních technických požadavků, pro které dovedli sestavit vysoce kvalifikované týmy konstruktérů i dělníků.

Jak vnímáte začlenění strojírenských strategií do konceptu Průmysl 4.0?
Průmysl 4.0 je moderní nálepka, která se odvážným a chytlavým termínem „čtvrtá průmyslová revoluce“ snaží zachytit průmyslovou dynamiku současného světa a zařadit ji do kontextu dosavadního vývoje. Průmyslová revoluce první (pára) a druhá (elektro) patří již spíše do historie a třetí (automatizace) nás obklopuje v každodenním životě. Průmysl 4.0 někdo zjednodušeně označuje jako internet věcí a služeb a toto pojetí se postupně prosazuje i u našich firem.  S nadsázkou to znamená, že spolu mohou bez zásahu člověka komunikovat zcela různé stroje a že o každé technologické a obchodní operaci automaticky vzniká spolehlivý soubor dat, který je vyhodnocován v aktuálním čase. Tomu bychom se chtěli samozřejmě co nevíce přiblížit. Efektivita výroby totiž znamená úsporu nákladů a ve výsledku je podstatnou složkou vysoké konkurenceschopnosti. A ta následně přináší udržitelnou prosperitu a životní standard.