Nový normál v pivovarnictví? Automatizace a modernizace navzdory pandemii

Nový normál v pivovarnictví? Automatizace a modernizace navzdory pandemii

Lidská historie nezná jiný nápoj tak složitý na výrobu, náročný na technologie a do velké míry závislý na schopnostech svého tvůrce. Češi patří mezi několik málo národů, které si během minulých století vytvořily vlastní pivní kulturu. K moderní kultuře výroby tohoto moku pak bezesporu patří i nové nástroje automatizace a modernizace, jimž se tradičně věnuje konference, která při zmírněných epidemiologických opatřeních znovu připomněla krásu setkání u orosené skleničky chmelového pokladu.

Automatizace a modernizace pivovarů, jak zní přesný název konference, psala svou jedenáctou epizodu opět dost nejistě. Termín konference stanovený na 17. 6. 2021 se však ukázal organizátory ze společnosti Techfood jako velice prozíravý a pivu znovu Bůh štěstí dal. Shodou okolností tak ohraničil nejpřísnější opatření a navázal na jubilejní ročník opět v klasické osobní formě setkání. Konference, výstava a hlavně kýžený networking – vše se opět potkalo v unikátním tematickém objektu parostrojního pivovaru v Lobči. Ostatně ten sám psal posledních několik let zajímavý příběh, k němuž se přidal jen příběh celosvětový, který bohužel všichni dobře známe.

Dopady pandemie byly pro pivovary drastické

Nebylo tedy s podivem, že titulní prezentaci oznámil, jako vždy skvěle připravený, moderátor Jaromír Fiala právě tu, která se věnovala dopadům pandemie na celý pivovarnický ekosystém. Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven, se ve svém příspěvku nevěnovala pouze dopadům vládních opatření, ale také úvahám nad možnostmi řešení vzniklé situace.

„Dle údajů o týdenních tržbách českých pivovarů v segmentu ON-TRADE odhadujeme, že ztráty tržeb pivovarů v tomto segmentu za rok 202 překročily hranici 6 miliard korun,“ potvrdila mimo jiné značně depresivní statistiky Martina Ferencová. Co hůř, připomněla, že tato suma ještě nezahrnuje ztráty minipivovarů ani pokles za období, kdy byly restaurační provozovny otevřeny, ale značně omezeny v činnosti.

„Zajímavé je také, že na konci roku již 69 % spotřebitelů považuje tzv. domácí setkání za částečnou, nebo úplnou náhradu návštěv restaurací, hospod, kaváren a barů,“ zmiňuje proměnu nálady spotřebitelů výkonná ředitelka pivovarského svazu, čímž vlastně předestřela i několik budoucích prezentací, které ukazovaly nutnost rychlé technologické úpravy výroby pro reakci na změnu zákaznických preferencí. Sama pak vyzývala k podpoře iniciativ na podporu českého piva jako politickou podporu restartu tohoto segmentu, jasnou alkoholovou politiku, tlak na udržitelnost a potřebu uchovat fenomén pivo v české kultuře.

Automatizace, modernizace a udržitelnost

„Poslední dva roky, tedy i celou dobu pandemie, jsme jednoduše odmakali,“ uvedl na úvod svého příspěvku Ivo Kaňák, ředitel závodu Pivovaru Radegast. Poukazoval tak na masivní investice pivovaru v posledních letech, ve kterých vsadili na nové výrobní linky. Jednalo se o odpověď na zvyšující se poptávku po plechovkovém pivu, zavedli rovněž mobilní roboty na úrovni skladové logistiky i řadu dalších, čistě technologických inovací napříč závodem. „Dostal jsem poptávku na přednášku tady na konferenci a téma mělo znít úspory na vodě při výrobě piva. Tak nevím, zda se to vůbec na konferenci o automatizaci hodí více než jiné nedávné projekty,“ uvedl Kaňák, ale pokračoval v dalším zamyšlení: „Správné technologie automatizace a digitalizace opravdu dávají výrobcům účinné nástroje. Ale teprve podpora vhodné firemní kultury pomáhá v účinnosti využití těchto řešení k plnému rozvoji výrobních procesů,“ rozvedl své chápání současné transformace průmyslu Kaňák.

Jak zaznělo již dříve, udržitelnost je navíc pro pivovary velké téma, takže úspora kritické suroviny, vody, je pro všechny z nich velkým tématem. A ruku na srdce, v srdci Beskyd tuto problematiku povýšili na umění. Celá skupina Plzeňského Prazdroje si dala za cíl dostat se na 2,73 hl vody na výrobu 1 hl piva v následujících třech letech. Samotný Radegast se pak dostal již v roce 2019 na 2,53 a pro letošní rok dále cílí na 2,44 hl/hl. Což jsou čísla, o kterých se řadě pivovarů zatím může jen zdát. Pomoct jim však mohla i komplexní prezentace, která ukazovala některá kritická místa a postupy, jak se k těmto výsledkům propracovali.

„Všechny pivovary se budou zabývat stejnými věcmi, aby snížily požadavek na množství vody ve výrobě. Rozdíl bude spočívat v tom, jak si s nimi poradí,“ zakončil pragmaticky Kaňák svůj vstup a přenechal místo na pódiu kolegům z koncernu Heineken.

Digitální výroba piva neznamená digitální pivo

Propojená továrna či výroba. Témata, která hýbou mnoha segmenty, ale dlouhodobě je k nim pivovarnictví mírně skeptičtější. A zatímco digitální dvojčat pivovarů zatím napočítáte asi na prstech jedné ruky, potřeba sběru a využití dat je již pivovarům zjevná.

„Koncept propojené továrny jsme u nás zaváděli z jednoduchého důvodu: abychom pracovali efektivněji,“ uvedl primární motivaci Jan Jirec, Packaging Leader v Heineken Česká republika. V jeho příspěvku se navíc ukázalo, že se podařilo řešit také základní očekávání od nového digitalizačního konceptu ve výrobě. Tím byly mikroprostoje, tedy výpadky výroby s většinově neznámou příčinou. Právě poctivě sbíraná data a jejich transformace na informace pomohly tyto mikroprostoje lépe identifikovat a eliminovat. To stejné se podle ukázek povedlo již například v pivovaru Krušovice a jejich plechovkové lince. Zajímavé bylo zejména zajištění správné interpretace dat za pomoci vhodně kompletovaných dashboardů a jejich rychlému porozumění na úrovni technického personálu.

A když už má být výroba digitalizovaná, nezapomíná praxe ani na tu robotizovanou. S novou širší nabídkou uplatnění robotizace se navíc začíná prosazovat také v menších pivovarech. Třeba na úrovni paletizace, která se rozvíjí také s nárůstem plechovkové produkce, nebo třeba i v práci se sudy. Přesně takové úkony řeší Ladislav Kraus s týmem YASKAWA Czech pro pivovar Nymburk.

„Na vstupu do podavače jsou jednotlivé plechovky nejprve napočítány a případně vhodně natočeny tak, aby byly připravené pro uchopení nástrojem robota, a to v závislosti na požadovaném vzorci paletizace,“ vysvětloval Kraus jednu z aplikací a přestavil také zajímavé řešení AIRGRIP, které je vhodnou odpovědí i pro menší provozy. A pokud posluchači nepřišli robotizaci na chuť, následná ukázka v pauze, kde jim robot rovnou jedno pivo načepoval, již jistě svou službu udělala.  

Ukázka z konference:

Později jsme se mohli v programu o vhodnosti robotických aplikací přesvědčit i v novince druhého zástupce robotů na konferenci, kde KUKA uvedla slovy Radka Velebila svého KUKA KR QUANTEC 2, který zvládá opravdu zajímavé manipulační požadavky například v pivovarech Kulmbacher a Magnifíca AMBEV.

Data pro lepší pivo

Konečně pryč jsou zřejmě nářky proti degradaci pivního řemesla při využití moderních technologií. Náročný spotřebitel hledá vždy svou kvalitu, řekněme i za očekávanou cenu. Právě perfektně zvládnuté výrobní procesy jsou cestou k jejich uspokojení. Data zde i nadále budou hrát klíčovou roli.

Programová skladba i doprovodná výstava, té radosti z osobního setkání (!), se na zajímavá řešení v této oblasti soustředila. Zajímavé bylo třeba sledovat případovou studii v režii Tomáše Froňka, ředitele Factory Automation v Siemens. Klasická robustnost řešení výrobce by mohla vzbuzovat dojem, že jde o řešení pro největší, ale Pivo 4.0 je výrobně dostupné i pro střední a menší pivovary. Přičemž se tady stále nebavíme o hledání patentu na různá příslovečná europiva, ale spíše o digitální strategii ve výrobě, která eliminuje všemožné excelové tabulky za účelem efektivního řízení procesu výroby piva.

Zatímco ifm electronic pak představili v režii Ondřeje Janíka zajímavou ukázku rychlé digitální CIP stanice, Balluff CZ doslova přivezli v zajímavém prezentačním autě ukázku sběru dat s využitím inteligentních snímačů s monitorovací funkcí pro prediktivní strategii a zvýšení efektivity. Na své si tak přišlo v řadě případů i zastoupení údržby.

Konference nabídla i řadu dalších zajímavých příkladů, jak využít pokroku v tomto českém tradičním oboru. Pro výčet třeba ukázal systém absolutního trasování životnosti KEG sudů v brazilském Anguser-Busch InBev v podání Tomáše Kopeckého, jednatele CHEOPS. Případně také ukázku on-line měření koncentrace kvasnic v kvasičném hospodářství od Hamilton Bonaduz, kterou zastoupili Petr Cetlovský a Silvia Mrvik. Za zmínku jistě stojí i ukázka evoluce ve sladování pro malé a střední pivovary v plně automatizovaném režimu, kterou za organizátory představil Martin Vrba z Techfood.

Historie pro lepší pivní budoucnost

Prim na konferenci nakonec stejně hrály samotné pivovary. Zatímco v programu jsme dále mohli sledovat desetiletí významných investic do automatizace, úspor vody a energií také v Bánskobystrickém pivovaru, ze kterého přijel technický ředitel Róbert Obertík, celý den jsme mohli obdivovat příběh pivovaru jiného.

Parostrojní pivovar v Lobči u Mšena je zajímavé místo. Trochu zapomenuté časem i lokací. Naštěstí ho našli dva architekti, manželé Prouzovi, kterým tamní místo učarovalo. I s pomocí památkářů tak začali psát novou budoucnost pět set let starého pivovaru. Jeho záchrana a proměna z devastované ruiny v impozantní kulisy letošního ročníku konference jen podtrhly atmosféru tohoto setkání.

Těžko říct, na kolik hrála roli chuť na skleničku tamního výborného ležáku či ejlu, ale troufám si říct, že ta by bez zajímavé programové skladby jen stěží přilákala takovou pozornost, jako letošní ročník konference Automatizace a modernizace pivovarů.

Dej Bůh štěstí… i tomu, abychom se takto normálně či nově normálně mohly scházet i v rocích příštích.

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.