Ocelářství 4.0? Huť ArcelorMittal míří k automatizaci postupnými kroky

Provoz závodu Automatizace jste zahájili během roku 2015. Co vás k tomuto kroku vedlo?
K tomuto kroku nás vedlo několik důvodů. Automatizace výrazně zvyšuje bezpečnost celého provozu v huti, kde se setkáváme s rizikovými úseky, na kterých i drobné zaváhání může mít tragické důsledky. Právě automatizací můžeme tato rizika minimalizovat. Zároveň je to faktor, který zvyšuje efektivitu výroby. V současnosti jsme již dosáhli stropu a další zlepšení je možné dosáhnout pouze pomocí automatizace. Proto se z ní stal strategický pilíř udržitelného rozvoje společnosti. Kromě toho nám pomáhá zlepšovat konkurenceschopnost, která je v době, kdy čelíme levným dovozům z Asie, pro budoucnost stěžejní. Pokud chceme konkurovat, vyrábět kvalitní ocel a zachovat práci více než sedmi tisícům zaměstnancům, musíme naše procesy zefektivňovat a snažit se nacházet nové cesty.

Automatizace však může být také přímou cestou k řadě výrobních inovací, souhlasíte?
Ano, s využitím automatizovaných systémů se zároveň můžeme zaměřit na inovace a zlepšování produktů, což systémy samy nezvládnou. Zde je a bude neustále nezbytná práce člověka. Zaměstnanci se tak mohou soustředit na úkony s vyšší přidanou hodnotou ve výrobním procesu a sami se rozvíjet. Vývoj inovativních produktů a zvyšování podílu těchto produktů s vysokou přidanou hodnotou je navíc opět cestou ke zvyšování konkurenceschopnosti. Ze všech těchto důvodů je dobré mít vývoj digitálních systémů pro výrobu v celém závodě centralizován v jednom oddělení a s pomocí interních odborníků tak systematicky reagovat na výzvy současného světa.

Jak tomu bylo s automatizací v ostravské huti historicky? Předpokládám, že jste měli, na co navazovat.
Rozvoj počítačových systémů má v huti dlouhou historii. Mohu zmínit alespoň několik hlavních milníků. Už v šedesátých letech byl poprvé vytvořen odbor Organizační a výpočetní techniky. V letech 1967 až 1973 se postupně zavedlo počítačové zpracování platů, evidence zásob, náhradních dílů a evidence oběhu železničních vozů na podnikové vlečce. První nainstalovaný systém v roce 1973 umožnil zlepšit a zrychlit veškerou agendu a subsystémy prodeje, výroby a dopravy. Na konci sedmdesátých let se postupně instalovaly počítače pro řízení technologických procesů ve válcovnách, v koksovně a ocelárně. Po roce 1990 se zvyšovala výkonnost centrálního výpočetního systému a došlo k rozšíření síťových prostředků pro propojení závodových systémů s centrálním.

Jak náročné byly přípravy na zprovoznění nových automatizačních procesů?
Už od začátku jsme měli jasno, jakým směrem se chceme ubírat. Klíčové pro nás bylo přijmout nové odborníky na automatizaci, přičemž při hledání některých vysoce kvalifikovaných pozic už jsme se museli aktivně obracet i do zahraničí, protože na českém trhu jsme dostatek vhodných kandidátů nenašli. Pro nový závod jsme přijali zhruba sedmdesát nových pracovníků. Tady musím ještě dodat, že automatizace v huti ArcelorMittal Ostrava se skládá z mnoha dílčích a specifických projektů, které neobsahují pouze náklady na nákup technologií a strojů, ale i práci vývojářů, techniků a dalších lidí. Nesmíme zapomínat ani na údržbu a servis. Rámcově se projekty pohybují v rozmezí desítek až stovek tisíc eur s tím, že návratnost se v průměru pohybuje kolem dvou let. Samozřejmě, že u velkých projektů je to jinak. Jako konkrétní příklad mohu uvést koksovnu, kde chceme automatizací zvýšit efektivitu výroby tak, abychom dohromady vyprodukovali navíc skoro 450 tisíc eur ročně.

Které další projekty se vám už povedlo realizovat?
Nejprve bych chtěl říct, že obecně je automatizace v huti rozdělena do dvou částí. Jedna má na starosti řídicí systémy, které slouží k ovládání strojů a zařízení na provozech. Vedle toho programátoři připravují projekty, aby vybraná zařízení mohla postupně přejít na autonomní práci, při které nebude třeba žádná obsluha. Druhá část automatizace se zabývá procesním řízením, modelováním a systémy, díky nimž se sleduje a řídí celá výroba na jednotlivých závodech. Zatím jsme realizovali několik větších a mnoho menších automatizačních projektů. Jako příklad mohou sloužit tři větší projekty. Je to automatizace hasicích vozů na koksovně, nový řídicí systém na aglomeraci a digitální systém pro řízení kamionové dopravy v areálu. Celkově od založení závodu věnovali naši pracovníci největší pozornost řídicím systémům jednotlivých výrobních závodů, které doposud spravovaly externí firmy. Tyto systémy byly do té doby velmi různorodé, nyní se snažíme vytvořit sjednocené postupy, které budou řídit veškeré rekonstrukce, opravy a investice. Standardizované metody nám umožní flexibilnější servis a další rozvoj společnosti. Například koksovna už funguje bez externí firmy, která se dříve starala o závodový počítačový systém. Ocelárna s vysokými pecemi přejde na nový systém od druhé poloviny roku.

Jaká řešení jsou pro vás klíčová z dlouhodobého hlediska?
Máme vizi do roku 2021, kterou jsme nastavili krátce po mém příchodu. Nejprve doděláme automatizaci hasicích, vodicích a vytlačovacích vozů. Nainstalovali jsme nové řídicí systémy na aglomeraci a nyní podobné zavedeme i na vysokých pecích. Tam aktuálně vytváříme také nový digitální model vysoké pece, který bude simulovat dění uvnitř vysoké pece. To se totiž jen velmi těžko měří. Prakticky víte jen to, jaký materiál se sype dovnitř a jaké složení a teplotu má železo, které z pece vytéká. Model, neboli „digitální dvojče“, bude propočítávat dění uvnitř právě podle toho, co se tam sype a co z něj vypadává, určí, jaká je teplota pláště a jaké jsou hodnoty dalších měřitelných parametrů. První model budeme spouštět během letošního roku.

V rámci konceptu Průmysl 4.0 se mluví například o evoluci směrem k „chytrým“ továrnám budoucnosti. Může to být jednou realita i v hutích?
Věřím, že jednou, za čtyřicet či padesát let, bude lidstvo umět celý proces výroby oceli zautomatizovat. Ale dnes to ještě neumíme. Lidská obsluha zatím vždy musí být i na automatizovaných pracovištích, a to pro případ, že nastane nějaká nestandardní situace, nebo hrozí nehoda. Digitální a automatické systémy jsou u nás nejen o efektivitě a produktivitě, ale hlavně také o bezpečnosti.

Hrozí podle vás, že budete muset v souvislosti s automatizací výroby propouštět zaměstnance?
V naší interní praxi máme pravidla, že pokud se automatizace v huti dotkne některých zaměstnanců, nabídneme jim jiné pracovní pozice, případně rekvalifikaci s tím, že se uplatní v jiném našem provozu. Do budoucna se chceme čím dál tím víc orientovat na výrobu oceli s vyšší přidanou hodnotou, kde je potřeba více pracovníků na technických pozicích, a stejně jako ostatní velké průmyslové podniky v Česku se potýkáme s jejich nedostatkem, takže pokud je to aspoň trochu možné, naše zaměstnance se snažíme udržet.

Daří se vám pro oblast automatizace získávat dostatek pracovních sil?
Dosud jsme přijali zhruba sedmdesátku pracovníků na pozice MES programátorů a analytiků, PLC programátorů, elektro-projektantů, specialistů údržby PLC a specialistů matematického modelování. Nábor však stále pokračuje. Poptáváme zejména MES programátory a analytiky. Zároveň plánujeme otevírat další specializované pozice. Už v prvním kole náboru jsme měli problém najít potřebný počet kvalitních kandidátů v Česku, proto jsme hledali také v cizině.  Mezi zaměstnanci závodu jsou proto i zkušení specialisté z Ukrajiny, Ruska, Běloruska a Slovenska. Běžným pracovním jazykem je tak pro nás angličtina. Obecně u nás najdou příležitosti i studenti oborů IT, kterým huť nabízí odborné placené stáže, kde mohou pod dohledem zkušených specialistů získat praktické zkušenosti, a po dokončení studia najít i pracovní uplatnění.

Jak je na tom ostravská huť na poli automatizace ve srovnání s ostatními závody ArcelorMittal?
V případě ostatních závodů koncernu ArcelorMittal vyčnívá nejvýrazněji asi závod v belgickém Gentu, kde je automatizovaná celá část skladu válcovaných svitků. Systém si sám zvolí místo k uložení svitku ve skladu a poté ho automatický jeřáb na definované místo uloží.  Při nakládání pak systém určí, který svitek se má naložit a na kterém místě ve skladu leží. Bezobslužný jeřáb jej pak sám vyhledá a naloží. Ostravská huť se k takovéto automatizaci propracovává postupně.  Máme stanoveny priority a postupujeme podle plánu.