Optimalizace procesů a snaha efektivního využití energie je pro výrobce tradičních brambůrků dlouhodobá strategie

Libor Hobža ve výrobním závodu tradičních brambůrků. Libor Hobža ve výrobním závodu tradičních brambůrků.

Jihomoravská Strážnice skrývá řadu zajímavých míst k návštěvě. Ta naše vedla do zavedené potravinářské výroby areálu firmy Petr Hobža, která od roku 1988 vyrábí klasické smažené brambůrky prémiové kvality. Při své stále rostoucí produkci sází firma zejména na automatizaci a digitalizaci, projekty i celou výrobu řídí Libor Hobža. Mezi poslední realizace pak patří ta, kterou implementovala společnost ATRIMA vedená Petrem Haškovcem. Právě tito dva odpovídali na otázky nejen o nové balicí lince, ale také výzvám automatizace v tomto náročném segmentu obecně.

Oblast potravinářství obecně přistupuje k automatizaci pomaleji než některé jiné segmenty průmyslu. Jak vnímáte potřebu investic do moderních technologií (automatizace, robotizace, digitalizace)? Je pro vás modernizace provozů cesta budoucnosti?

Libor Hobža: Určitě ano. S robotizací jsme začali během roku 2016 z důvodu nedostatku pracovní síly v regionu. V rámci robotizace a digitalizace výroby je pak snazší sbírat z výroby data. Přesouváme kolegy, kteří dříve dělali monotónní činnosti ve výrobě, na spíše dozorové pozice, kde např. hlídají stroje nebo doplňují spotřební materiály. Za nás je to klíčová oblast v současnosti a každý rok se snažíme automatizovat něco nového.

Dokážete zmínit, které konkrétní investiční projekty jste v poslední době realizovali?

Libor Hobža: S Atrimou jsme právě začali spolupracovat na sběru dat z výroby, veškeré potřebné údaje se nám automaticky načítají do systému – máme přesný přehled o počtu palet, co je a co není vyrobené můžeme sledovat v reálném čase, a to nám i v rámci expedice velmi usnadňuje práci. Víme přesně co, kde a kdy bude hotové.

Mezi investicemi je také spolupráce se společností Atrima, co konkrétně bylo ve spolupráci implementováno?

Petr Haškovec: Zadání bylo zautomatizovat proces výroby od vstupu kartonu až po paletování. Vymysleli jsme dopravní systém ze všech linek až po paletizaci, použili jsme klasické dopravníky. Zadáním bylo co nejméně zastavět plochu, s dopravníky jsme tedy šli nad podlahu tak, aby pod nimi vzniklo průchozí i průjezdné místo pro vysokozdvižné vozíky. Vše se centralizuje na jednu paletizaci, kde všechny kartony ze tří linek je možné kartonovat do tří typů kartonů na jednu paletu. Museli jsme vymyslet akumulační systémy tak, abychom nezastavili ani jednu z linek – to určuje výroba, není možné žádnou z linek jen tak vypnout. Vymysleli jsme akumulace, vše jsme propočítali tak, aby se kartony o různých velikostech mohly na dopravníky akumulovat. V momentě paletování jednoho výrobku se připravují další dva typy kartonu a takto se to střídá. Dodávka spočívala v dopravním systému, ve vertikálních, akumulačních a seřazovacích dopravnících, až po paletizaci a ovíjecí stroj – na výstupu je paleta ovinuta. Vše probíhá automaticky, pouze za dozoru obsluhy – ta si na ovládacím panelu navolí, který typ výrobku která linka jede.

15

Pro pohon celé linky jste vybrali řešení od SEW EURODRIVE. Dokážete vypočíst, jaké jsou klíčové parametry právě tohoto zařízení?

Petr Haškovec: Se společností SEW spolupracujeme už více než patnáct let. Jde o dlouhodobou spolupráci, takže se orientujeme i v novinkách, které firma nabízí. Pro firmu Hobža jsme na dopravní systémy použili motory s decentrálními měniči. Jejich výhoda spočívá v úspoře kabeláže, na jeden silový kabel můžeme použít více motorů. Ušetříme kabely, jištění a má to výhodu i v řízení frekvenčních měničů, fungují na ASi-sběrnici. Pro zákazníka je příjemným benefitem doba montáže, odstávka linky se zkrátí řádově na třetinu času. Šetří se tedy materiál i čas. Současně je možné z pohonů sbírat data, takže zákazník má přehled o jejich fungování, zapojení, případných poruchách atd.

Určitě jste měli od nového nasazení svá očekávání. Nakolik se očekávání splnilo a co nasazení nového zařízení pro výrobu přineslo?

Libor Hobža: Naše očekávání bylo splněno na 100 %. Paletizace nyní probíhá ve dvou etapách, v první fázi se automatizovaly dvě balicí soustavy a do budoucna se počítalo i s modernizací třetí větve, která proběhla nedávno. Přineslo nám to již zmíněný sběr dat, máme nyní přesnější informace o tom, co bylo vyrobeno, kolik zbývá vyrobit aj. Za nás je to tedy hlavně výrobní přehled. Co se týče funkčnosti, jsme maximálně spokojeni. Možná bych ještě vyzdvihl to, že firma Atrima je od nás možná hodinu cesty, takže pokud se vyskytly jakékoli problémy, což se při instalaci děje, reagovali v rámci hodin. 

Ono se často něco děje i po instalaci. Standardní údržbu provádíte interně, nebo externě?

Libor Hobža: Zatím je zařízení v záruce, takže údržbu provádí Atrima. Až v záruce nebude, pravděpodobně u Atrimy zůstaneme, protože přece jen je to jejich zařízení a znají jej nejlépe.

Petr Haškovec: Máme servisní smlouvu, staráme se o celou dodávku tím, že se dvakrát ročně provádí servisní prohlídka. Výroba jede na směny v neomezeném provozu a je potřeba zásahy udělat během doby výroby. Potřebujeme tu dobu co nejvíce zkrátit, proto provádíme preventivní prohlídky, ať je to mazání, napínání pásů apod. Servis probíhá pravidelně, jsme dále domluveni i na pozáručním servisu.

Když se vrátím k zařízení SEW EURODRIVE, tam ta spolupráce je protkaná i další inovací. Třeba počátek servisního zásahu pomocí QR kódů je dnes moderní cesta. Přínos určitě má pro zákazníka, který zařízení provozuje, dokáže si stáhnout data o pohonu, frekvenčním měniči. Jde o nejrychlejší řešení pro opravu, dostanete informace o daném zařízení, okamžitě můžete reagovat, nastavovat parametry nebo stáhnout návod k obsluze. To je pro zákazníka typu Hobža priorita, když potřebujete linku zastavovat na co nejkratší dobu.

02

Plánujete do budoucna další možnou spolupráci?

Libor Hobža: Už máme v hlavách i na papíře nápad na dovybavení dalšího balicího stroje, což by přinášelo to, že bychom museli část linky přenést do vedlejšího skladu. Už o tom ví i Atrima, do budoucna by se mohlo toto realizovat. Ale není to otázka dalších dvou let, protože teď tomu doba nepřeje.

Když už jsme to nakousli. Potravinářství zmítá energetická krize. Řešíte ve větší míře třeba i potřebu větší energetické účinnosti zařízení?

Libor Hobža: To, že je energetická krize, pro nás není nic příjemného. Ale to, že jsme optimalizovali procesy a snažíme se využívat energie co nejlépe to jde, to je naše dlouhodobá strategie. O tom je obchod i výroba. Děsíme se toho, pokud se v příštím roce na Slovensku zastropují ceny energií. České výrobce to automaticky diskvalifikuje. To, že optimálně využíváme energie, bereme jako samozřejmost, děláme to odjakživa. Nejsme totiž takoví blázni, abychom k tomu přistupovali jinak.

A když zase bude dobře? Je pro vás aktuální pokračovat v současném trendu a zvažovat další digitalizaci výroby?

Libor Hobža: To u nás jde ruku v ruce s automatizací. Dneska jsme automatizovaní z 97 %, výrobní proces a sběr dat je už na 100 %. Pokud budeme něco dál automatizovat, musíme vše digitalizovat tak, abychom do systémů dávali veškerá data.

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.