Potravinářský ani farmaceutický průmysl se již přídomku 4.0 nebojí

Potravinářský ani farmaceutický průmysl se již přídomku 4.0 nebojí

Digitalizace průmyslové výroby se zdaleka netýká jen výroby v oblasti automotive. Výhody, které s sebou nese vyšší nasazování řešení v oblasti digitalizace, robotizace a automatizace, objevují i další tradiční obory tuzemského průmyslu. Konkrétní výhody a důvody, proč přemýšlet o využití konceptu Průmyslu 4.0 mapovaly tradiční zářijové konference, které se odehrály Olomouci.

Trade Media International, vydavatel odborných průmyslových titulů, si již několik let stanovil zářijový termín pro mapování progrese v nasazování moderních technologií napříč potravinářským a farmaceutickým průmyslem. Rok 2018 v tomto neznamenal změnu, proto se ve dnech 18. a 19. září v olomouckém hotelu Flora uskutečnilo setkání s programovou náplní konferencí Moderní technologie pro potravinářský a farmaceutický průmysl.

Středobodem letošního ročníku byla snaha organizátorů a řečníků odpovědět na otázku, zda lze k těmto typům oborů přidat ono až mytické „4.0“, potažmo zda zvětšující se tlak na digitalizaci ovlivnil trh natolik, že i zde můžeme spatřovat například nástup internetu (všech potravinářských a farmaceutických) věcí.

Digitalizace jako cesta moderní výroby potravin

Hned úvod prvního dne setkání, určeného primárně potravinářským provozům, dával tušit, že se digitalizace oboru v žádném případě nevyhýbá. Stačí možná naznačit řečníkovu firemní příslušnost, aby bylo jasno. Úvodní přednášky na téma Digitalizace jako příležitost pro potravinářskou výrobu se zhostil Denis de Decker, evropský specialista ze společnosti Siemens.

„Potravinářský průmysl stejně jako jiná odvětví čelí obrovskému tlaku. Zpřísňují se předpisy pro bezpečnost potravin, roste tlak na rychlé zavádění změn a inovací, je nutné udržovat a sledovat různé produktové variace,“ uvedl mimo jiné de Decker a podotkl, že Siemens si poradí se všemi uvedenými oblastmi. „Vytváří ve firmách prostředí, které umožňuje rychle a úspěšně inovovat, zvyšovat kvalitu produktů a zavádět nová regulační opatření. Klíčem ke splnění těchto požadavků je digitalizace. Siemens díky svému komplexnímu portfoliu hardwarových a softwarových řešení nabízí cestu k postupné digitalizaci celého hodnotového řetězce,“ dodal de Decker.

Potraviny 18 1Siemens patří mezi hlavní propagátory digitalizace průmyslu. Na konferenci ji zastoupil Denis de Decker, který expertně pokrývá evropský segment F&B.

Ani další program neopustil pole moderních digitálních nástrojů. Přednáška Radima Novotného z firmy SIDAT se zabývala problematikou sběru výrobních dat v potravinářském průmyslu ve dvou oblastech, které jsou firmou SIDAT v posledních letech úspěšně nasazovány – monitoringem energetické náročnosti a monitoringem efektivity balicích a plnicích linek. Příspěvek se zaměřil nikoliv na detailní popis řešení a funkcionalit, ale kladl si za cíl srovnat, jaká očekávání na začátku projektů tohoto typu jsou, s jakými realizačními úskalími se jak koncový uživatel, tak i realizátor musí po dobu realizace vyrovnat a zda byl po ukončení projektu splněn původní záměr.

Pohled z druhé strany, tedy té výrobní v tématu digitalizace, představoval Michal Masařík, automatizační specialista pivovaru Strarobrno ze skupiny Heineken Česká republika. „Digitalizovat potravinářské provozy má smysl. Týká se to i menších provozů, než představuje naše výroba,“ dal jednoznačně tušit, na kterou stranu v otázce nasazování nových technologií se osobně kloní sám Masařík.  Ve své prezentaci pak ukázal zajímavosti z výroby, například použití chytrých hodinek pro zajištění včasných zásahů údržby, a jak sám uvedl, pokračoval by ještě desítky dalších minut, kdyby to organizátoři dovolili.

Nebylo to však možné, protože i další program dále ukazoval směr modernizace tuzemského potravinářství. Nahlédnout do něj můžete ostatně zde.

Výroba léčiv pod dohledem informačních systémů

Farmaceutický průmysl v současné době čelí řadě výzev v podobě např. zvyšujícího se tlaku na serializaci ve výrobním procesu a zpřísňujícím se legislativním požadavkům. Také tento segment průmyslu však navíc ovlivňuje silný konkurenční tlak a nemůže tak opomíjet potřebu neustálého hledání efektivnějších cest ve výrobě.

Konference Moderní technologie po farmaceutický průmysl i v roce 2018 dávala v programu dobrý návod, jak některým těmto výzvám čelit. I zde se dá jasně konstatovat, že větší využití současných možností informačních systémů bude hrát klíčovou roli.

farmacie 1Data integrity patřilo mezi klíčová témata setkání farmaceutické výroby v roce 2018

Úvodní pasáž a tón celé akceudala série dvou návazných přednášek, které se týkaly farmaceutického systému kvality versus data integrity a praktickým aplikací ve farmaceutickém průmyslu. „Z hlediska integrity dat je lhostejné, zda jsou data vedena v papírové, nebo digitální formě. Základní adresa produktu je vždy číslo šarže,“ uvedl ve svém obsáhlém příspěvku za maximální pozornosti hostů Jiří Moninec ze společnosti G. M. PROJECT. Závěrem dodal: „Vždy jednoznačně musí být zajištěna zpětná dohledatelnost dat a jejich návaznost podle čísla šarže.“

„Regulatorní autority, i trh všeobecně, spoléhají na přesné informace o kvalitě a účinnosti léčiva,“ navázal na úvodní příspěvek Pavel Říha ze společnosti ProcessAutomationSolutions, která mimo jiné vyvinula vlastní řešení informačního systému.V přednášce pak znovu připomněl, že zajištění tzv. „Data integrity“ kvalitativně relevantních dat, tedy zajištění, že data o léčivu jsou kompletní, konzistentní, přesná, důvěryhodná a spolehlivá, představuje jeden z klíčových úkolů každé farmaceutické výrobní společnosti. Konkrétně se pak soustředil zejména na význam Data Integrity, aplikaci přístupu ALCOA+ ve funkci počítačového či papírového systému a Data Integrity v různých fázích validačního cyklu.

Nejen Data integrity však trápí tuzemské farmaceutické provozy. Zajímavou skladbu programu tak doplnili další zajímaví dodavatelé i uživatelé automatizační techniky. Posluchači tak mohli například docenit výhody jednoduššího designu a diagnostiky strojů s PC řízením firmy Beckhoff, noax počítače pro inteligentní výrobu, instalační řešení ve farmaceutickém průmyslu v rámci inovací a optimalizací představené společností Murrelektronik či software q-doc prolab® jako nástroj pro vyhodnocení 3. fáze validace CPV, který dovezla ukázat firma SOTAX. A tím se program zdaleka nenaplnil, což můžete zjistit také zde.

Diskusní panely podtrhy nadvládu 4.0

Na každý rok rostoucí plochu věnovanou doprovodné výstavě technologií si již pravidelní účastníci konference zvykli, všichni však v programu zaznamenali výraznou novinku. Zařazení odborných diskusních panelů do potravinářské i farmaceutické konference se pak ukázalo jako zajímavé zpestření již tak poutavých odborných příspěvků v rámci běžného programu.

Samozřejmostí bylo, že i panelisté, většinou zastupující technické úsek výrobních firem, čelili otázce, jak vnímají Průmysl 4.0 v kontextu jejich oboru. Shodně se pak ve všech diskusních hledal těžko někdo, kdo by nepřiznal, že tento fenomén mění tuzemskou výrobu napříč obory.

farmacie 3Letošní konference oba dny obohatily diskusní panely za účasti předních zástupců oborů.

Našli se tací, kteří možná za problematikou stále vidí spíše tlak dodavatelů, kteří využívají současného nastavení trhu pro větší tlak k nasazení progresivních technologií. Všichni však připouštěli, že například digitalizace, průvodní jev tuzemského pojetí Průmyslu 4.0, je klíčová pro další rozvoj jejich podniků.

V řadě případů pak moderní technologie mohou být odpovědí na problematiku, která v rámci panelu rezonovala možná ještě výrazněji. Nedostatek zkušených pracovníků trápí shodně potravinářské i farmaceutické provozy a obava z nezlepšující se situace dodávala chmury většině diskutujících. O to více je pak zjednodušování některých procesů a využívání znalostních kapacit informačních systémů otázkou, kterou je potřeba řešit. Určitě i dříve než příští září na konferenci, která se v roce 2019 přestěhuje do Brna.

Více o konferencích z produkce Trade Media International naleznete na www.konference-tmi.cz

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.