Potraviny a farmacie 2020 – nové požadavky na výrobu a jejich řešení

Potraviny a farmacie 2020 – nové požadavky na výrobu a jejich řešení

Osmý ročník tradiční podzimní konference Potraviny a farmacie na poslední chvíli musel změnit svou formu z „živého“ setkání v brněnském hotelu Avanti na on-line vysílání. Důvodem byla především zpřísněná opatření zaměstnanců v potravinářských provozech, kteří se kvůli sílící druhé vlně pandemie covid-19 nemohli z preventivních důvodů konference účastnit osobně. I přes všechny překážky se nakonec organizátorům ze společnosti Trade Media International podařilo dát dohromady celodenní webinář, který byl konferenci důstojnou náhradou a nabídnul představení trendů, které v současné době diktují trendy v modernizaci farmaceutických a potravinářských provozů.

Téma přetrvávající pandemie rezonovalo většinou témat a z většiny prezentací vyplývá, že ji bude třeba ve výrobách vnímat jako jakýsi nový normál. „Nedostatek kvalifikovaných lidí nebo potřeba automatizace jsou stejná témata, která tady byla diskutována již před covidem. Pandemie pouze akcelerovala vše, co už tady bylo. Každá fabrika má dva typy lidí. Znalostní pracovníky a dělníky. Pro lidi, kteří pracují se znalostmi experiment práce z domova přinesl velmi zajímavé výsledky. 40 % lidí se podle výzkumu Avastu do kanceláří vůbec nevrátí. U této skupiny zaměstnanců se velmi rychle objevila řešení, která umožnila efektivně komunikovat a spolupracovat. Co ale lidé ve výrobě? Ti tvoří celosvětově 75 % pracovní síly. Základní otázka proto zní, jak efektivně zachytit a sdílet klíčové znalosti klíčových členů týmů,“ poznamenal v úvodní přednášce Robert Opletal ze společnosti PTC, který následně nabídnul několik řešení této situace pro firmy s různým stupněm digitalizace. Jedním z nejvhodnějších řešení se podle Opletala stává augmentovaná realita, která představuje jakýsi zoom pro lidi v první linii, popřípadě kombinace augmentované a jiných realit. „Pro potravinářství a farmacii existují dvě zásadní aplikace rozšířené reality. První je trénink, ve kterém ji lze využít pro zaškolení vzdělávaní a podporu lidí, aby mohli začít dělat svou práci na první dobrou. Druhým okruhem využití je servis a vzdálená podpora, kdy technici musí mít veškeré informace, aby servisní úkon zvládli napoprvé a bez prodlev,“ vysvětlil Opletal.

Oba výrobní segmenty mají svá specifika, která jsou velmi podobná. „Typická je existence několika generací spotřebitelů s různými požadavky na produkty od balení po jejich složení, což často vyžaduje customizované produkty ve formě diet, bio nebo raw produktů atd. Výroba proto musí být flexibilní. Aby firmy byly schopny konkurovat, musí se připravit na možné hrozby a zajistit flexibilní výrobu za použití moderních technologií,“ rozvinul současnou situaci Petr Brynda ze společnosti Mitsubishi Electric, který následně představil jejich řešení pro digitalizaci a robotizaci v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Zaměřil se například na pokročilé nástroje vizualizace pro receptury, nástroje pro jejich podporu, energetický management nebo prediktivní údržbu, řešení pro dávkové řízení (Batch control) nástroje pro kontinuální balení a etiketování nebo nasazení robotů MELFA pro potravinářství a farmacii, které se vyznačují zvýšenou odolností proti chemikáliím.

Virtuální realita a umělá inteligence využitá nejen v potravinářských provozech

Ani další z představených témat neodbočily ze současných trendů, které doprovázejí modernizaci provozů. Využití virtuální reality efektivně, levně a rychle při projektování pracovišť představil Marek Bárdy z realizačně-konzultační společnosti CIE Consulting. Neméně zajímavá byla rovněž prezentace společnosti InfoConsulting, která nabídla příklady využití umělé inteligence při plánování prodeje a výroby. Nechybělo ani představené moderních dopravníkových systémů XTS v hygienickém provedení od společnosti Beckhoff Automation nebo rady, jak čelit výzvám ve spotřebním průmyslu baleného zboží, vyvolaným nepředvídatelným kolísáním poptávky, kratšími výrobními cykly výrobku nebo masovou customizací. „Současná situace klade nové požadavky na stroje pro výrobu spotřebního zboží. Důležité jsou eliminace prostojů, připravenost pro neznámé budoucí produkty, zisková výroba i v malých dávkách, vysoká produktivita a rychlé uvedení výrobků na trh. Proto přichází nová generace výrobních strojů – adaptivní stroje. Umožnují okamžité změny výroby za chodu, nákladově efektivní customizace a maximální efektivitu i pro malé série,“ vysvětlil Robert Charvát ze společnosti B&R.

Automatizace ve farmacii

Tradičním lídrem ve vývoji moderních technologií pro farmaceutický průmysl je společnost SOTAX. Ing. Iva Martincová se tentokrát velmi podrobně věnovala automatizaci disolučních procesů. Představila, které jednotlivé kroky disolučního procesu lze úspěšně automatizovat. Hitem letošního roku v oblasti digitalizace farmaceutického průmyslu jsou validace počítačových systémů a s nimi spojené ožehavé téma verifikací analytických metod. To pomohl osvětlit Lukáš Dvořák z LD Consulting. Debata se ale vedla i o výrobě obalovaných pelet s prodlouženým metodou extruze/sféronizace nebo tomografii s vysokým rozlišením a jejím využitím ve farmaceutickém průmyslu. Nabitý program skončil v odpoledních hodinách a přinesl nejen řadu odpovědí, ale i dalších otázek. Snad se na ně podaří najít odpovědi za rok, kdy se v tradičním podzimním termínu konference Potraviny a farmacie uskuteční, doufejme již v klasické podobě.

Vítězslav Fejfar

Vítězslav Fejfar je editor ve společnosti Trade Media International (vydavatel časopisů Contorl Engineering Česko a Řízení a údržba průmyslového podniku). Zaměřuje se na rozhovory, reportáže a příběhy z průmyslových firem. 

www.trademedia.cz