Průmysl 4.0 v době COVID-19 očima tří tuzemských firem

Součástí konference BRNO INDUSTRY 4.0 byla panelvá diskuse, kam usedli zástupci tří českých společností Jan Keprda (Astra Motor s.r.o., CEO), Alena Lubasová (STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o., CEO) a Zdenko Piovarči (BENEŠ a LÁT a.s., CIO&Strategy). Součástí konference BRNO INDUSTRY 4.0 byla panelvá diskuse, kam usedli zástupci tří českých společností Jan Keprda (Astra Motor s.r.o., CEO), Alena Lubasová (STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o., CEO) a Zdenko Piovarči (BENEŠ a LÁT a.s., CIO&Strategy).

Konference BRNO INDUSTRY 4.0 se stala již nedílnou součástí diářů mnoha firem, kterým není digitální transformace lhostejná. V letošním roce si však museli místo cesty do Brna zapsat pouze sledování živého vysílání. Na druhou stranu tento formát umožnil několik zajímavých obsahových odboček. Například tu do příběhu tří firem třech různých velikostí se třemi významnými osobnostmi tuzemské digitalizace průmyslu.

Konferenci pořádal Industry Cluster 4.0 ve spolupráci s Regionální hospodářskou komorou Brno za finanční podpory Jihomoravského kraje dne 16. března 2021. Celý program akce jako vždy nabídl spoustu zajímavého obsahu formou prezentací, které zazněly kromě vstupní hlavní sekce také v dělených paralelních sekcích. Zaměření na digitalizaci výroby, flexibilní výrobu, kyberbezpečnost či technologie budoucnosti tak dalo divákům celkem více než 13 hodin obsahu. Nicméně v tomto článku se soustředíme na vybranou část obsahu, nicméně přijměte alespoň malou ochutnávku bohatého programu.

 

I přes nucenou změnu letitého konceptu je dosah konference oborově nadprůměrný, což svědčí nejen o zajímavém obsahu, ale také dychtivosti tuzemského průmyslu po nových myšlenkách z oblasti digitalizace.

„Letos nás epidemie zahnala do online prostředí. Očekáváme proto ale větší účast, než bychom si z kapacitních důvodů mohli dovolit u fyzické akce. Již nyní víme, že dopolední plenární část sledovalo přes 300 účastníků, odpolední paralelní sekce dosáhly v průměru sledovanosti 150 účastníků. Očekáváme ještě cca 50% nárůst o ty, kteří si přednášky pustí ze záznamu. Po informacích o Průmyslu 4.0 je stále velký hlad,“ zhodnotil Radek Kopecký, manažer INDUSTRY CLUSTER 4.0 a hlavní organizátor konference.

Druhý den konference se uskutečnil předem připravený networking, online jednání realizovaná prostřednictvím video hovorů. Proběhlo se více než 150 obchodních schůzek.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Digitalizace není jen pro velké

Jako tenká digitalizační nit se celým programem vstupního živého vysílání linul příběh tří tuzemských podniků, které do procesu digitální transformace stihly již dříve naskočit. Moderátor Lukáš Smelík řídil panelovou diskusi, kam usedli zástupci tří českých společností Jan Keprda (Astra Motor s.r.o., CEO), Alena Lubasová (STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o., CEO) a Zdenko Piovarči (BENEŠ a LÁT a.s., CIO&Strategy). Společnými silami se pokoušeli nalézt odpovědi nejen na to, jak pandemie ovlivnila pokrok průmyslu 4.0 v ČR, ale také jaké technologické i celospolečenské trendy budou určující v období, které snad brzy po koronaviru přijdou.

Složení panelu bylo význačné také trojím pohledem dle velikosti firem od malé přes střední i po tu, kterou bychom dokázali zařadit mezi velké. O to větší předností akce je, že společně kvitovali rozhodnutí tuto digitální cestu firmy podniknout. Panovala totiž shoda také v tom, že pokud by to neudělali, byly by pro ně poslední měsíce ještě kritičtější.

„V roce 2020 jsem stál na pódiu této konference a představoval jsem vizi digitalizace naší firmy,“ uvedl Jan Keprda při otázce, jak se digitální transformace posunula v minulých měsících, a pokračoval: „Teď v roce 2021 je vstupní vize již plně realizovaná a přináší první benefity.“ Sám potvrdil, že rozhodnutí pro digitalizaci bylo správné, a připustil, že je rád, že toto rozhodnutí přišlo před vypuknutím současné krize, protože jinak by se jistě rozhodovalo hůře. S aktuálními znalostmi finálních přínosů by k digitalizaci přistoupil znovu i v současné nepříznivé situaci.  

Také Alena Lubasová i Zdenko Piovarči si pochvalovali, že se na cestě k digitalizaci pohybují již dlouhé roky, takže poslední měsíce naplno ukazují přínosy digitálních továren, ke kterým směřují.

„Musím hlavně potvrdit, co tady poslední dobou často zaznívá. Digitalizace opravdu není jen pro velké firmy, ale také pro nás, společnost střední velikosti je naprosto klíčová a přináší nespočet výhod,“ uzavřela úvodní vstup Lubasová a potvrdila směr Strojírny Oslavany.

Žádná teorie, konkrétní přínosy a lidský faktor

„Od digitalizace očekáváme stabilitu procesů, jejich zlepšování a růst efektivity. Především si ale musíme uvědomit, že co nezměříte, to nezlepšíte. Začátek byl u nás asi jako u každého ve znamení sběru dat,“ uvedl během diskuse Zdenko Piovarči, ředitel IT ve společnost BENEŠ a LÁT. Potvrzoval tak primární potřebu každé firmy pro úspěšné zvládnutí digitalizace, která by měla začínat právě u shromažďování dat.

Zatímco je u většiny firem základní představa o nutnosti sběru dat již ukotvena, dlouhodobě pokulhává znalost, co s daty dělat dále a jak je využít k prospěchu věci. Přeci jen sběrem veškeré procesy jen začínají. Rozhovor však upozornil také na kritičnost této fáze, protože data musí být opravdu nezkreslená a zbavená nepřesností – způsobenou třeba lidským faktorem.

„Potřeby očesat data o odchylky způsobené lidským faktorem jsme si byli od počátku vědomi. Proto jsme nastavili tento proces tak, aby každý, kdo se vstupem dat do procesu pracuje, měl zajištěny podmínky, které tuto možnost eliminují,“ vysvětloval postup v Astra Motor její CEO, Jan Keprda.

Ostatně právě lidský faktor hraje v digitalizaci stejně kritickou roli, jako tomu je v případě technologií, s nimiž často Průmysl 4.0 trochu mylně spojujeme rovnítkem.

„V naší cestě digitalizace jsou lidé naprosto klíčoví. Ať už jde o ty stávající, nebo ty, které do firmy teprve přivádíme,“ vysvětlovala Lubasová nenahraditelnost lidského kapitálu. Samozřejmě, že digitalizace s sebou nese i proměnu kompetencí pracovníků. Právě proto by dle panelistů měla firma dbát nejen na změnu nástrojů, ale také na obměnu celé firemní kultury, kde i každý jednotlivec chápe benefity digitalizace pro firmu, ale i samotného jedince.  

Jak probíhala příprava a samotné natáčení?

Budoucnost Průmyslu 4.0 za horizont roku 2022

Další diskuse ve vysílání odhalila nejen pozitivní přilnutí zástupců tuzemské výroby k dalším nadcházejícím trendům. Panelisté si notovali zejména v příležitostech exponenciálního rozvoje umělé inteligence do průmyslu, prvků rozšířené a virtuální reality na úrovni servisu či zaškolování a v neposlední řadě také nástup sítí páté generace. Diskuze také určila poslední shody v názorech zástupců třech různorodých průmyslových firem zastoupených v panelu.

„Průmysl má jednu velkou výhodu. Jdeme vždy v závěsu všech moderních technologií, takže máme čas se na ně podívat a promyslet si, jak je vhodně využít. A navíc se ukazuje, že digitalizace a sdílení dat v celém řetězci bude nadále tou správnou cestou. Překotné změny a objevy bych neočekával, ale ta kontinuální cesta směrem k digitalizaci průmyslu jistě musí pokračovat,“ uvažoval Keprda.

Zdenko Piovarči v závěru vypočetl plány pro vyzkoušení a osvojení právě výše zmíněných technologií, přičemž připustil, že pilotní projekty jsou již výhledem diskuse právě příštího ročníku konference.

„Snad se mi podaří i pod tím respirátorem nadechnout a pokusím se svou závěrečnou vizi zhmotnit do myšlenek,“ uzavírala diskusi Lubasová na moderátorovu prosbu o závěrečné přání tuzemským firmám v oblasti digitalizace. Své myšlenky skutečně zhmotnila: „Vzkazuji všem firmám, aby se digitalizace nebáli. I přesto, že existuje spousta strašáků. Vypadá to, že to stojí hodně peněz a úsilí, a někdy to tak i bývá. Ale nebojte se toho, s rozumem si sami formulujte, co od digitalizace vaše firma očekává.“

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.