Roboty, kam se (v roce 2013) podíváš

Roboty, kam se (v roce 2013) podíváš

Jsou věci, které jsou v čase neměnné. Pak ty, které chvátají kupředu. Robotika má z obou světů to nejzajímavější. Dovolte autorovi, aby se při přípravách konference Roboty 2021 zamyslel nad prvním ročníkem a vizí, kteoru tato akce tehdy získala a hodlá ji zůstat věrna i v dobách, která těmto aktivitám nepřejí. Jak vypadal trh robotiky v roce 2013 a kam směřoval? Zařazujeme novou rubriku "Zpátky do minulosti".

Soubor letošních konferencí a seminářů pořádaných naším vydavatelstvím se uzavřel 19. listopadu v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech, kde se v rámci doprovodného programu veletrhu FOR AUTOMATION představily současné možnosti průmyslové robotizace.

Zatímco přednášející pilovali své výstupy, účastníci semináře, kterých se ve výsledku sešlo až k jednomu stu, se mohli přesvědčit, že dnešní den budou roboty opravdu všude, kam oko návštěvníka dohlédne. Přímo v areálu Výstaviště se schovával v doprovodu naší hostesky robustní robot zlatého partnera této akce společnosti ABB, s. r. o., v sále se zase rozpohyboval
menší, ale stejně neúnavný robotický pracant z dílny výrobce Yaskawa Czech s. r. o.

Po letmém úvodu již však plný sál mohl věnovat pozornost prvnímu hlavnímu aktérovi, který byl z masa a kostí a jenž se soustředil na kritické faktory úspěchu zavádění robotů. Náš organizační tým již měl sice z předchozího dne povědomí o některých úskalích při zavádění robotů do kompaktních prostor Výstaviště, ale i přesto nás zaujalo, jak složitý proces se za zřízením robotického pracoviště schovává. „Robotizace je sofistikovaný, nejvyšší stupeň automatizace. Proto vyžaduje systémový přístup a systémové myšlení. Problémem však je, že řada manažerů často kupuje průmyslové roboty, jako by to byly roboty kuchyňské,“ upozornil na jeden ze závažných problémů nejen české praxe Branislav Lacko z Českomoravské společnosti pro automatizaci. Dle jeho slov se bohužel v reálné průmyslové praxi jen stěží můžeme ztotožnit se sloganem této akce, protože roboty, všude kam se podíváme, najdeme maximálně v automobilovém průmyslu, kde jsou již běžnou záležitostí. „Když už se nějaká firma snaží zavést robotická pracoviště, výběr probíhá nahodile, nesystematicky a neodborně, což vede k tomu, že jsou tyto projekty neefektivní a pojí se s nimi řada finančních i výrobních problémů,“ dodal Lacko.

Roboty 2013

Ať už je míra užití v průmyslu na jakékoli úrovni, existence prvního robotu by se dala datovat zřejmě mnohem dřív, než jsme se od Karla Čapka dověděli o robotech profesora Rossuma. Úvod přednášky nazvané Historie a současnost v robotice v podání Ivo Semeráda z firmy ABB s. r. o. upozorňoval na několik vynálezů, které se otíraly o prvky robotizace již v hluboké minulosti. Ať už bychom prvenství přisoudili výrobci robotické panenky z Japonska žijícímu v 17. století, francouzské robotické kachně nebo třeba renesančnímu géniovi Leonardu da Vinci, jenž v roce 1495 vytvořil konstrukci pohyblivého rytíře, pro první průmyslový robot musíme ještě trochu listovat v kalendáři. „ISO definuje robot jako ‚automaticky řízený, přeprogramovatelný, víceúčelový manipulátor programovatelný ve třech nebo více osách, ukotvený na místě nebo mobilní a určený pro použití v průmyslových aplikacích,‘“ přiblížil definici průmyslového robotu Semerád a jako první takto definovaný nástroj užitý v praxi uvádí obsluhu lisu zavedenou v roce 1960 a produkce George C. Devola a Josepha Engelbergera. Odtud již vedla cesta k prvním lakovacím robotům (1964–1967) a prvnímu elektrickému robotu (1971–1974). „Od dob nasazení prvního robotu se samozřejmě vyvinuly nejen roboty, ale i nároky jejich uživatelů. Mezi požadavky současnosti lze zařadit především malou energetickou náročnost, minimalizaci zastavěné plochy, intuitivní ovládání nebo přesun od robotů k řešením. Technologie a zlepšení jsou naštěstí součástí naší DNA, a tak jsme schopni navrhnout a vyrobit vysoce kvalitní roboty či systémy a poskytnout servisní služby splňující všechny potřeby a veškerá očekávání zákazníků,“ dodal směrem k široké prezentované nabídce společnosti ABB s. r. o. Semerád.

Stále častějším požadavkem směrem k robotům je také jejich kooperace se systémy strojového vidění. O možnostech nasazování těchto systémů hovořil v prvním bloku Petr Palatka ze společnosti Neovison s. r. o. a v rámci toho druhého na něj navázal Pavel Sejček z firmy COGNEX. „Hlavními přínosy spojení systémů robotu a strojového vidění jsou korekce trajektorie robotu dle aktuální polohy výrobku, pružnost systému, eliminace výrobních tolerancí, zvýšení kvality výroby a snížení zmetkovitosti, což vede ke značným úsporám nákladů,“ uvedl Palatka. „S naším řešením VisinPRO poskytujeme nejvyšší výkon a nejdokonalejší vision nástroje pro většinu nejnáročnějších a nejkomplikovanějších aplikací pro strojové vidění, včetně kooperace s robotizovanými nástroji nejrůznějších výrobců,“ potvrzoval Sejček prezentací jednoho ze škály řešení z nabídky COGNEXu, že strojové vidění a roboty jsou dnes tradičním partnerským spojením.

Kdo si myslel, že robotika v průmyslu je čistě mužskou záležitostí, ten byl vyveden z omylu Martinou Mirnovovou a jejím příspěvkem na téma Roboty YASKAWA a umělá inteligence: Hrozba, nebo pomocník? I když v úvodu všechny přítomné vyděsila terminátorem na prvním snímku, hned je zase uklidnila, že toto spojení z názvu určitě neznamená žádnou hrozbu rozměrů Skynetu a že zatím ani není třeba hlídat dodržování pravidel Isaaca Asimova. Nicméně možnosti dalšího rozvoje v této oblasti jistě patřily k jednomu z vrcholů celého programu a zaujaly i případného laika, a dokonce usadily do křesel i slečny z našeho organizačního výboru.

Zpět do průmyslového prostředí jsme se vrátili i v poslední přednášce.  „Společnost B+R automatizace, spol. s r. o., se zabývá průmyslovou automatizací. Nejsme výrobci robotů. Tak co tady vlastně děláme?“ začal svou přednášku Tomáš Prchal a hned přidal vysvětlení: „V roce 2006 jsme zavedli na přání našich zákazníků GMC – Generic Motion Control platformu – obecnou metodu, jak řešit jakékoli pohybové úlohy, což bylo odpovědí na jejich potřebu automatizovat a řídit lineární soustavy.“ Přičemž hlavní pointou řešení i přednášky je přestavení integrované robotiky jako robotického pracoviště a zároveň jako součásti stroje či linky s vyšší flexibilitou, integrovanou bezpečností, diagnostikou, energetickou účinností a s možností spolupráce s člověkem.

Touto přednáškou také odstartovala série výstupů, které pocházely od firem, jejichž hlavní náplní činnosti není výroba robotů. Zatímco Michal Šajtar představil všem, kteří to do té doby nestihli na přidruženém stánku společnosti Balluff CZ s. r. o., možnosti nasazení indukčních přenosových členů pro robotiku, Michal Tůma z firmy EPLAN přiblížil, jak robotizace zapadá do problematiky mezioborového projektování.

Druhý blok semináře jistě potěšil také příznivce našeho druhého časopisu, který se ve větší míře věnuje údržbě. Zajímavý pohled na možnosti údržby a inspekce vzduchotechnického potrubí přinesl druhý příspěvek Petra Palatky, jehož společnost Neovision s. r. o. má ve své nabídce kromě řešení pro strojové vidění také malého robotického pomocníka ověnčeného řadou ocenění s názvem Jetty.

Aby pochroumané roboty nemuseli jejich majitelé kvůli poškozenému ramenu nebo jiné bolístce vyvézt rovnou na smetiště, existuje řešení nazvané repasování. Jak celý proces probíhá v ostravském servisním centru ABB s. r. o. nebo za jakých podmínek se dají pořídit takto opravené roboty, se rozpovídal Jan Morávek, druhý zástupce této firmy.

Právě jeho kolega, který již slovo toho dne jednou měl, se společně s Martinou Mironovovou v rámci diskusního fóra ujal odpovědi na nepříjemnou, leč často kladenou otázku, jestli na roboty máme hledět jako na bezostyšného zloděje pracovních míst, či je raději vnímat jako pomocníky při nejnáročnějších aplikacích. „Robot nahrazuje člověka tam, kde pro něj není vhodné pracovní prostředí,“ uvedl základní poslání rozšiřování robotizace v průmyslové sféře. „Samozřejmě tato otázka je zákeřná (za což se autor otázky s iniciálami L. S. jistě omlouvá), ale všichni se na to ptají. Pohled by měl být opravdu z toho druhého hlediska. Je sice pravda, že když někde nasadíte robot, odstraníte tím pozici člověka, který práci vykonával. O jaké však jde funkce: sbírání sušenek na rychle jedoucím pásu – dochází k problémům se zápěstím, zvedání těžkých balených vod – namůžete si záda. Nahrazení robotem je tedy přínosem pro lidské zdraví, přičemž tito zaměstnanci se mohou snadno přeškolit na obsluhu tohoto robotu, která bývá většinou také potřeba, nebo se alokují na jiná pracoviště,“ vyjádřila se k problematice ve stejném duchu také Mironovová. „Samozřejmě existuje však i morální aspekt, protože k úbytku pracovních míst chtě nechtě dochází, což vyplývá ze snahy samotných výrobců vyrábět efektivně a hlavně kvalitně. Je to každopádně na zamyšlenou, ale z praxe vím, že to není vždy tak, že by nový robot ve výrobě automaticky znamenal propouštění,“ ujistil posluchače Semerád.

Roboty 2013

Nás v redakci na počátku roku zajímalo, zda téma semináře může být nosné pro kvalitní konferenci, která by vzbudila nejen touhu po sdílení informací, ale také po jejich přijímání. Nyní věřím, že můžeme s klidem říci, že na základě ohlasů z obou stran lze konstatovat, že roboty mají v českých provozech své uplatnění. Pokud i vy uvažujete o zařazení nového robotického pracoviště do výroby, ale neměli jste možnost vyslechnout si zkušenosti našich řečníků, můžeme vás alespoň odkázat na prezentace a videa z této akce, která jsou na vyžádání dostupná na e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Případně kdo ví, možná se podíváme do roku 2014 a opět tam najdeme roboty se svým seminářem…

A on se pak skutečně konal. A koná se do dodnes. I v podivných letech s daty 2020 a 2021. Více na www.konference-roboty.cz 

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.