Stlačený vzduch 2019 ukázal, jak správně pracovat s tímto médiem

Většinu posluchačů tvořili projektanti, ale po důležitých informacích zatoužila rovněž řada uživatelů z průmyslových provozů. Ve dvou blocích si tak mohli rozšířit vědomosti z oblasti kompresorů, budování a provozu kompresorových stanic, měření netěsností, eliminace a měření úniků v rozvodech, sušení stlačeného vzduchu, odváděčích kondenzátu, auditů stlačeného vzduchu, využití řídicího systému či údržby.

Se svými prezentacemi, radami a doporučeními bylo připraveno hned několik specialistů ze společností Atlas Copco, PEMA kompresory, BEKO TECHNOLOGIES, TSI systém nebo Testo.

Stlačený vzduch - zdroj energie i problémů

Úvod do problematiky obstaral Ing. Zdeněk Šmída z VŠB-TU Ostrava, Katedry enegetiky, Fakulty strojní. Připomenul, že oblast stlačování a dopravy vzduchu je v průmyslu podceňována, často proto, že vzduch je zdarma. Přesto je na kompresi vynakládáno průměrně 10 % celkové spotřeby elektrické energie ve světě. Podle vědeckých průzkumů aktuálně mezi nejvíce realizované činnosti globálně patří snížení netěsností, instalace software, náhrada filtrů nebo celých kompresorů.

Vladimír Vomlel ze společnosti PEMA kompresory představil analýzy a rozbory stavu využití energií v průmyslu. Upozornil na fakt, že vzduch obsahuje vodu, jejíž objem se ve vzduchu mění v závislosti na ročním období a teplotě. Stlačený vzduch představuje energii. Ta tvoří 70 %. 12 % připadá na servis spojený se stlačeným vzduchem a 18 % tvoří investice. Neefektivní náklady potom představují 10-80 % energie. Z toho plyne řada možností na úspory. Jak ale na ně? Uspořit lze při výrobě, v rozvodech, spotřebě. Každá oblast má svá specifika a může generovat zajímavé úspory. Majitelé to ale často neví, proto je dobrá vstupní analýza. Úsporu nákladů na provoz kompresorů ve výši 48 % potom může zajistit například instalace moderního kompresoru s frekvenčním měničem, což demonstroval na konkrétních případech.

Největší ohlas vzbudila videopřednáška Jana Černého z Atlas Copco. Na videu demonstroval zařízení kompresorové stanice v jednom z pražských výrobních provozů. Upozornil na fakta, které dělají provoz zařízení efektivnější a pohodlnější. Ćasto jde o takové detaily, jakými jsou čistota, dostatečný prostor nebo integrované technologie. Svou významnou roli hrají rovněž technologie přívodu a odvodu chladícího vzduchu, velikost plochy sacích žaluzií, vhodné umístění odtahů, kondenzátové hospodářství nebo řídicí systémy.

Často přehlížený fakt, že koalescenční filtry nezachycují olejové páry, připomenul Stanislav Bernard ze společnosti BEKO TECHNOLOGIES. Následně demonstroval rozdíly v použití filtrovacích zařízení a připomněl nejčastější chyby v používání adsorbérů.

Mezi účastníky rezonovala ještě celá řada témat. Diskutovalo se například o rizicích spojených se zastaralými rozvody, jejich poddimenzování a byl vyvrácen rovněž jeden z mýtů, že poryplopylenové rozvody jsou levné. V konečném důsledku nejsou. Nejsou dokonce ani koncipovány pro rozvody vzduchu. Hojně je využívána ocel a stále častěji hliník. Oba posledně jmenované materiály mají 50% potenciál úspor, hliník přitom přináší podstatně vyšší pořizovací náklady. Pokud ale porovnáme ztráty a roční náklady na provoz, vychází hliníkové rozvody lépe.

Zajímavých témat, analýz a informací samozřejmě zaznělo podstatně více. Většina z nich byla navíc podpořena praktickými ukázkami na výstavkách partnerů v předsálí. Pokud jste tentokrát zaváhali a stlačený vzduch ve vašich provozech vám dělá starosti, určitě nezapomeňte navštívit seminář Stlačený vzduch v příštím roce. Zcela určitě pro vás budou přínosné nejen nabyté informace, ale následně i jejich aplikace v praxi.