
Trade Media International nejen ve své mediální nabídce denně dokazuje svou snahu naplnit hlavní slogan společnosti: INspirujeme INterakci INženýrů!
Téma robotizace jednoznačně přesahuje lokální charakter. Není proto od věci podívat se na něj trochu více globálně a vypočíst si důvody robotizace obecně, nejen fakt, že lidi prostě nejsou. Naše redakce měla skvělou příležitost takovýto pohled získat při rozhovoru s odborníkem jménem Hui Zhang, který zastává pozici technického ředitele jednotky ABB Robotika a automatizace.
Jak v ABB a Vy osobně vnímáte budoucnost robotiky? Existují jasné trendy v mobilní a kolaborativní robotice, myslíte si, že je tento obor hlavně o těchto odnožích, nebo vidíte i něco navíc?
Dříve než začneme řešit jednotlivé produkty a technologie, musíme se na robotiku dívat z perspektivy trhu. Když lidé hovoří o robotice, existuje průmyslová robotika a roboty v běžném užívání. Obojí se velmi výrazně odlišují. Za posledních deset let se prodej průmyslových robotů pohybuje v dvouciferných číslech, což souvisí také s tím, že dochází k stárnutí generace, tento problém se zdaleka netýká jen Japonska či Německa, dokonce i v Číně mají problém se stárnutím pracovníků ve výrobě. Ve výrobě je třeba počítat s pracovní sílou a k ní se robotika velmi úzce váže.
V ČR je nedostatek zaměstnanců na historicky nejnižší úrovni. Ale existují zvěsti o příchodu další krize apod. Je možné, že na každém šprochu pravdy trochu a nezaměstnanost nebude problém. Jak k pořizování robotů a investicím do robotiky povzbuzujete v současné době manažery podniků?
To je dobrá otázka. Všechny trhy nemohou být dlouhodobě naprosto stoprocentně otevřené, určitě časem existují určitá zpomalení. V roce 2018 a 2019 jsme se s ním nesetkali, ale základní hnací síla se nemění. Nemění se, že populace stárne, jistá konzumnost jednotlivých společností – je rozdíl, zda žijete na vesnici, nebo ve městě, jednoznačně kupujete a zajímáte se o jiné typy produktů a věcí. Z tohoto úhlu pohledu svět, včetně toho průmyslového, určitým způsobem neustále narůstá. Báječným příkladem je jídlo – to potřebuje doopravdy každý člověk na světě. Jídlo musí být nějakým způsobem připraveno, vyrobeno, zabaleno, abyste si ho v supermarketu mohl pořídit. Pokud nechodíte na farmářské trhy. Z tohoto pohledu se poptávka po výrobě a produkci neustále zvyšuje. Zpomalení jsou naprosto běžnou věcí, která růst doprovází.
Umíte si v blízké budoucnosti představit továrny zcela bez lidí?
Abych řekl pravdu, neumím. Stoprocentně automatizované výroby jsou podle našeho názoru záležitostí minulosti! Závody v Japonsku řízené tímto způsobem nepředstavovaly úspěch, také proto, že životní cyklus produktů se dramaticky rychle proměňuje. Můžete investovat do stoprocentně automatizované výrobní linky, ale pokud jednou investujete do takových produktů, za půl roku je třeba je opět inovovat, obměňovat s prudkým vývojem technologií a výrobků.
Podle Vašeho názoru je tedy pro lidi ve výrobě budoucnosti místo. Jednou z takových pozicí je programování robotů, což v současné době činí problém – na trhu je nedostatek šikovných odborníků. Myslíte si, že lze tuto situaci nějak napravit, podchytit? Je řešením vytvářet uživatelsky jednodušší roboty, kteří nepotřebují vysoce specializované odborníky?
Jednoznačně ano. Myslím, že je to obecný trend vývoje průmyslu, zákonitý vývoj, kam rozvoj směřuje. Ještě před deseti lety byl robot opravdu high-tech výrobkem a obrovskou investicí. Vyžadoval odborníky se specifickým školením, aby bylo možné ho použít. To je v pořádku pro obrovské obory průmyslu, třeba pro automotive, který disponuje značnými rozpočty a řadou kvalifikovaných zaměstnanců. Pokud chceme roboty vidět v malých a středních podnicích, stává se z této otázky opravdová výzva pro všechny výrobce. Ve všech typech společností, malých, středních i velkých, jsou po robotech vyžadovány opravdu složité úkony a není vždy jednoduché s takovým strojem pracovat. Například umělá inteligence nabízí mnohé možnosti, které usnadní programovací práci a více zapojí stroje do úkonů, které prozatím zvládají jen lidé. Na tomto stupni vývoje zatím nejsme, ale vývoj sem směřuje.
Jaký dopad na robotiku bude mít trend digitalizace všeho? Práce s daty již mění přístup a pozici k prediktivní údržba atd. Je ve hře něco, co digitalizace zásadně ovlivní v oboru robotiky?
Když se podíváme na digitální továrny, plně automatizované výrobní podniky nebo tradiční výrobní závody, všechny čelí stejným problémům. Každá společnost má tři hlavní témata: udržovat vysokou produktivitu, dbát na kvalitu výrobků a udržovat ve skvělé formě stroje, které ve firmě pracují. To jsou oblasti, kde můžeme využít výhod digitalizace. Produktivita spočívá v udržování linek, odstraňování všech nesnází a zádrhelů nebo v opravách systematických problémů. V dnešní době se tyto úkony nedějí dopředu, prediktivně; spíše se analyzují již vzniklé příčiny potíží a data z těchto poruch vzniklá. To je náročné na čas a skvěle zde pomůže digitalizace – analyzovat obrovské množství dat z výrobní linky, a napomoci tak udržování či zvyšování produktivity výroby. Správně vyhodnocená data mohou doporučit stroje na údržbářské opravy ještě před vznikem potenciálního problému, takže můžete po skončení výroby „odeslat“ stroj k opravám, aniž byste ohrozili výrobu. Je také důležité sledovat, jaké faktory způsobují možné závady. Digitální technologie ve vztahu k těmto třem aspektům se mohou stát rozhodujícími.
Na trhu se objevila řada nových firem s robotickým portfoliem, které se snaží zákazníky nalákat například na nízké ceny svých produktů. Jaká je hlavní výhoda společnosti ABB pro zákazníky?
Myslím, že v ABB sledujeme jiné aspekty. Pro vstup nové společnosti na trh je vždy nejdůležitější mít konkurenční výhodu. I kdybychom na trh uměli uvést ten nejlepší produkt, našli ten správný rozsah propagace, není to podle mého názoru správný přístup. V ABB sledujeme celý životní cyklus zařízení a myslím, že je to pro zákazníky velmi důležité. Není to jen prodeji samotného produktu, robota; je nutné zvážit také náklady na další techniku, které se s pořízením robota pojí.Návratnost investice při pořízení robota se může pohybovat okolo pěti, deseti let. Do celkové ceny se počítá také provoz, opětovné nasazování a použití robotů, náklady na údržbu. Nabízíme produkty pro širokou škálu odvětví průmyslu, kterému již dávno nevládne pouze automotive – stále častěji se uplatňuje také elektronický průmysl, potravinářství, kovoprůmysl, plastikářství či řešení pro logistiku. Potenciálním zákazníkům jsme schopni nabídnout celkové řešení pro jejich konkrétní potřeby. Jsme schopni optimalizovat TCO, nabídnout řešení na míru a to považuji za klíčové přínosy našeho přístupu.
Poměrně nedávno jsem četl článek s názvem „Automatizovat, nebo zemřít“, byl převážně o výrobě v Číně. Chtěl bych znát Váš názor, zda evropské společnosti mohou podobné provozy porazit a jak jim v tom může pomoci automatizace?
Podle mého názoru využila Čína obrovské množství levné pracovní síly. V posledních dvaceti, pětadvaceti letech vsadili na hromadnou produkci. Takže pokud chcete produkovat masivní počty výrobků, Čína je pro vás ideální místo. Svět se ale mění, od velkoprodukce se postupně ustupuje k individualizovaným zakázkám. Díky nim musíte být blízko trhu, jinak se pro vás dodavatelský řetězec stane až příliš obrovským. Pokud by evropské či americké firmy chtěly vyrábět plastové vánoční ozdoby, je jasné, že nejlepším místem pro tento typ produktů je Čína. Pokud ale chcete vyrábět místní produkty, výroby spjaté s určitou lokalitou, nějakým způsobem odlišit od konkurence řadou specializovaných prvků, velkoprodukce v Číně pro vás není. Platí to pro celou Evropu, včetně Německa, takovému přístupu se nevyhnete. Dokonalým příkladem je opět jídlo, potravinářský průmysl. Ten bude vždy patřit jen a pouze lokální produkci.
Když se na trhu začaly objevovat roboty připravené na spolupráci s člověkem, odpovědí ABB byl robot Yumi. Víte, proč jste vybrali trochu jinou formu spolupráce? Yumi je přece jen trochu odlišný než například produkty jiných značek…
Když jsme před deseti, patnácti lety začali mapovat tuto problematiku, poohlíželi jsme se pro výrobcích, kteří už dneska neexistují. Tento typ výroby je také dost zajímavý. Různé země mají různé koncepty pro malé výrobní linky, kde každý operátor dělá více operací najednou. Linky nebývají příliš dlouhé, nemají 60 či 100 stanic jako velké linky, ale je jich třeba jen 10 nebo 15. V takovém prostředí je skvělé představit robota jako lidského pomocníka. To je základ naší filozofie, člověk a robot spolupracují ruku v ruce na úkonech, které to umožňují. Každý má svůj vyhrazený prostor.
Takže máte typickou aplikaci, a teď jen hledat firmy pro uplatnění?
Ano. Bohužel nemohu jmenovat konkrétní zákazníky, ale nasazení robotů Yumi sahá mnohem dále než v elektronickém průmyslu. Máme ale úspěšná nasazení ve společnostech zabývajících se například výrobou brýlí. Je trochu jiný než ostatní, ale Yumi je opravdu dobrý, je šikovný na manipulaci s drobným materiálem a nářadím.
Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.