V Ostravě se hledaly možnosti výroby nové generace

Cílem setkání s názvem Výroba nové generace: Lokální průmysl na globální úrovni si kladl za cíl také podporu průmyslu v Moravskoslezském kraji Cílem setkání s názvem Výroba nové generace: Lokální průmysl na globální úrovni si kladl za cíl také podporu průmyslu v Moravskoslezském kraji

Úvodní nadpis se může zdát poněkud zavádějící, protože moderní výroba, její digitalizace a automatizace je pojmem, který dnes slyšíme na každém rohu. Odborný seminář Výroba nové generace – Lokální průmysl na globální úrovnivšak již od počátku cílil na malé a střední podnikatele, kteří by rádi svou výrobu modernizovali, nemají však možnosti, prostředky a hlavně informace, jak toho docílit.

První ze série lokálních seminářů společnosti Trade Media International s. r. o.se zaměřil na ukázky technologií, které respektují potřeby firem Moravskoslezského kraje. Inspiraci a praktické rady návštěvníci semináře čerpali nejen od velkých firem, ale od těch menších, které čelí stejným výzvám a potřebám. Formát akce tak ocenily zejména společnosti z Moravskoslezského kraje a přilehlých oblastí.Dobrou základnu pro inspirativní povídání o technologiích a trendech pro výrobu nové generace zajistilo Moravskoslezské inovační centrum.

Úvodního slova se ujal Kamil Košťál, Business Innovation Lead Expert Moravskoslezského inovačního centra Ostrava. Připomněl, že jeho úkolem je měnit podnikatelský ekosystém v kraji. Malé a střední firmy tvoří v Evropské unii 99 % ekonomických subjektů. V průměru je 20 % z nich připraveno na digitální ekonomiku. Česká republika přitom výrazně zaostává.  Je to způsobeno především tím, že malé a střední firmy nemají volný kapitál a raději investují do něčeho s ověřenou návratností. Nedisponují týmy, které by digitalizaci řešily,nerozvíjí know-how v této oblasti.  U velkých firem je to naopak. Investují, ale neví proč, nemají strategickou myšlenku. Podle Košťála dodavatelé technologií nedokáží hovořit jazykem klienta, což způsobuje problémy. Nedovedou jim vysvětlit, proč by měli do technologiíinvestovat. Přínosy v oblasti byznys modelu nebo nových produktů a služeb podnikatel nevidí, a proto neinvestuje. „Jsme zaostalí, protože podpora od státu je slabá. V celé EU funguje téměř 200 digitálních HUBů a 230 laboratoří pro klíčové technologie.  Pouze cca 13 % funguje v zemích střední a východní Evropy. To je málo,“ vysvětloval Košťál, který přítomným posluchačům pro začátek jakékoli aktivity v oblasti modernizace výroby doporučil absolvovat audit digitální připravenosti.

Ten již absolvovala společnost Siemens z Frenštátu pod Radhoštěm. Zdes radikální digitalizací výroby začali již před cca deseti lety. O své zkušenosti s tímto procesem se přijel podělit Jiří Pospíšilík, vedoucí projektového oddělení společnosti Siemens, s. r. o., odštěpný závod Elektromotory Frenštát. Představil portfolium výrobků, možnosti, ale i omezení využití robotiky. Jak vše zvládnout? V roce 2016 proběhla revize všech aktivit v závodě, následně nastavili program digitalizace, ze kterého vzešel soubor projektů, které dohromady dávají určitý rámec, jež závod posouvá dál. V roce 2017 absolvovali zmíněný audit digitalizace s plánem na 5 let. Jeho výsledkem bylo vytvoření roadmapy projektů programu digitalizace a následný podrobný plán, ze kterého jsou postupně vybírány projekty k realizaci. Dnes již ve Frenštátě fungujebezpapírová výroba, stroje pracují on-line, běží analýza technologických procesů, 3D tisk forem, využívá se hlasová technologie, integrují dodavatelé, dochází k pokročilému plánování APS nebodigitalizaci zkušebnictví.

Trochu z jiného soudkuvyzněla praktická přednáška majitele českotěšínské tiskárny FINIDR Jaroslava Drahoše. V úvodu se zamyslel nad faktem, žePrůmysl 4.0 přináší změnu pracovního trhu, nová místa s vyšší kvalifikací, výrobu s nulovými mezními náklady, nové znalosti a dovednosti, jinou úroveň škol, absolventů a učitelů. Následně všechny přítomné seznámil s fungováním plně digitalizované továrny na výrobu knih s nepřetržitou výrobou24/7 a devíti sty realizovanými zakázkami denně. Vše v tiskárně je nastaveno pomocí dat a i když systémy APS fungují v tiskárně již 15 let, stále je ladí. Jen pro představu – před 25 lety trvalo dodání knihy hotové knihy měsíc, dnes je to v řádu dne nebo hodin. Plná digitalizace tisku představuje 18 tisíc archů za hodinu, na jejichž přípravu mají tiskaři šest minut. „Snažíme se a musíme digitalizovat. Snažíme se investovat hlavně do ergonomie,“ vysvětlil Drahoš, avšak zmínil i trable, které tento proces přináší. Mezi největší patří problém s dodavateli strojů a jejich následná synchronizace s tempem výroby. Podle Drahoše není důležité být za každou cenu tam, kde je novinka, ale je třeba hledat cestu, jak investici zapojit do výrobního procesu, aby se vrátila. Klíčovým prvkem v oboru jsou ale stále lidé, ne stroje.

Plně automatizovaný svět robotů následně představila Lucie Poláková, Service Sales Engineer společnosti ABB. Její prezentace upozornila na plně rozvinutý trend přechodu z reaktivní údržby na prediktivní. Pokud se rozhodnete pořídit si do výroby robota od ABB, je důležité řešit jeho napojení na službu ConnectedServices. Výhodou je možnost neustálého monitoringu, diagnostiky nebo backup managementu. Momentálně je celosvětově na této platformě evidováno již více než 45 tisíc robotů, což usnadňuje predikovat jejich kritické závady. „Vnímáme vzrůstající zájem o prediktivní údržbu. Hasit problémy až v momentě, kdy nastanou, už je minulostí,“ vysvětlila Poláková.

reprot vng ovaSoučástí programu konference v Ostravě byla také prohlídka IdeaHubu a Centra kooperativní robotiky.

Aleš Malý ze společnosti Beckhoff Automation představil systém stvořený pro digitalizaci výroby a hlavnípožadavky na řídicí systém moderního stroje. Měl by být nejen výkonný, ale i rozšířitelný. Důležité je přesné, rychlé měření a testování, precizní nebo dynamické polohování. Vše splňuje například nová průmyslová sběrnice EtherCAT. Precizní a dynamické polohování pro chytré dopravníky potom systém XTS.

Petr Skřípský, lokální manager společnosti NOAX technologies AG, předvedl novou generaci průmyslových počítačů NOAX pro inteligentní výrobu a přidal i jejich aplikační zkušenost při nasazení v MES systému společnosti Arcelor Mittal, Engineering Product.

Další názornou ukázkou možnosti prediktivní údržby pro moderní podniky byly příklady z praxe v oblasti monitoringu vibrací pomocí systému DIFlink. O jejich fungování v provozech ŠKODA AUTO nebo OKD hovořil jednatel společnosti DIF spol. s r.o. Radim Falc.

Velmi zajímavou „troškou do mlýna“ prediktivní údržby přispěla rovněž Jana Vondráčková, marketingová ředitelka společnosti FOXON s. r. o. Hovořila o digitalizaci dat a využití IoT platformy nejen pro pracovníky údržby. Platforma FOXON se stala IT projektem roku 2018 a v tomto případě bylo možné vidět využití její aplikace v závodě ŠKODA AUTO.

O tom, že modernizace nemusí probíhat pouze v automobilovém průmyslu,pohovořil Miroslav Hýbl, ředitel závodu Automatizace společnosti Arcelor Mittal. Představil projekt OCEL 4.0. „Nastavení automatizace ve velkém měřítku potřebuje určitou změnu kultury, zapojení širšího okruhu uživatelů, šíření osvěty a novinek. Potom funguje jako zdroj nápadů a zlepšovacích návrhů v oblasti digitalizace,“ upozornil a připomněl, žehlavní činností jsou především sběr a analýza dat. Přiblížil projekt bezobslužného provozu hasicích vozů, oprava řídicího systému na vysoké peci VP2, monitoring pojízdných mísičů, automatické vytlačování sochorů, mobilní aplikace výrobních informací. Nebo automatický vážní systém. „Každý podnik, který chce přežít, musí intenzivně automatizovat a digitalizovat,“ dodal závěrem.

Finále semináře patřilo Vladimíru Dostálovi z ostravského IDEA HUB. Představil zdejší centrum kooperativní robotiky a sdílené vývojové centrum. „Zabýváme se vývojem a realizací technických zadání v oblasti mechaniky a mechatroniky. Součástí hubu je sdílená prototypová laboratoř a dílna sloužící k realizaci vlastních projektů. Navíc propojujeme studenty s firmami,“ vysvětlil návštěvníkům semináře, kteří následně využili možnosti exkurze v IDEA HUBu, která celou akci zakončila.

Vítězslav Fejfar

Vítězslav Fejfar je editor ve společnosti Trade Media International (vydavatel časopisů Contorl Engineering Česko a Řízení a údržba průmyslového podniku). Zaměřuje se na rozhovory, reportáže a příběhy z průmyslových firem. 

www.trademedia.cz