Vyšší zisky i investice. Chemický průmysl je ve velmi dobré kondici, tvrdí odborník

Vyšší zisky i investice. Chemický průmysl je ve velmi dobré kondici, tvrdí odborník

Ještě několik dalších generací chemiků na celém světě bude při výrobě vycházet ze současných základních zdrojů, kterými jsou ropa a zemní plyn. Alternativní suroviny však budou na vzestupu. Nejen o tom jsme se ovšem bavili s Ivanem Součkem, ředitelem Svazu chemického průmyslu ČR, který kromě pozitiv typu rostoucích tržeb a investic mluvil také o hrozbách, a to například v podobě regulatorních opatření.

soucek
Co soudíte o současném stavu českého chemického průmyslu jako celku?
Jsem přesvědčen, že chemický průmysl je ve velmi dobré kondici, o čemž svědčí to, že zůstává třetím nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu České republiky. Podíl chemie přitom v celkovém pohledu na český zpracovatelský průmysl činí 11 až 15 % podle tržeb, přidané hodnoty nebo počtu zaměstnanců. Jeho atraktivitu potvrzuje i relativně vysoký podíl zahraničního kapitálu, který ovládá řadu klíčových podniků jako například Unipetrol RPA Litvínov, Borsodchem MCHZ Ostrava či Hexion/Synthomer Sokolov.

Jaké další faktory podle vás mají vliv na pozitivní hodnocení?
Průmysl po několikaleté stagnaci, která byla důsledkem krize v letech 2009 až 2012, začíná znovu investovat. Příkladem je výstavba membránové elektrolýzy ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, rozšíření výroby polyetylenu v Unipetrolu RPA nebo řada menších investic v MCHZ Borsodchem, Draslovce Kolín a jinde. Doplnit mohu také fakt, že chemický průmysl, a to včetně zpracování ropy a farmacie, v loňském roce vyprodukoval zboží za více než šest set miliard korun.

Která odvětví chemického průmyslu vnímáte jako klíčová?
Český chemický průmysl je historicky velmi provázaný. Základní výroba pro další petrochemické zpracování je soustředěna v podniku Unipetrol RPA v Litvínově. Produkce etylenu, propylenu, C4 frakce, aromátů a dalších komodit je pak dále zhodnocována v řadě chemických společností napříč republikou. Návazné výroby jsou Synthos Kralupy, Spolana Neratovice, MCHZ Borsodchem Ostrava či Deza Valašské Meziříčí. Dále je třeba zmínit i výrobu kyanidové chemie v Lučebních závodech Draslovka Kolín a výrobu a zpracování chlóru a louhu a další výroby ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. Kromě toho si ještě dovolím připomenout i sokolovskou chemičku zaměřenou na odvětví akrylátové chemie, která má svou hodnotu a vysokou úroveň řízení výrob a která za posledních patnáct let změnila již pošesté svého vlastníka. Aktuálně je součástí nadnárodní korporace Synthomer. Klíčovou roli z významných hráčů však sehrávají i Synthesia a Explosia z Pardubic či Precheza Přerov.

Co v posledních letech naznačuje ekonomický vývoj (nejen) v hlavních podnicích?
Když zůstaneme u celého odvětví, chemie například v roce 2015, který je posledním s kompletními výsledky, zaznamenala sice nižší tržby, a to zejména v komoditách, jejichž cenotvorba je navázána na cenu ropy, ale při vyšších ziscích. Toto umožnilo vyšší investiční aktivity. Takže v roce 2015 bylo proinvestováno dvacet osm miliard korun, což je o pět miliard více než v roce předchozím.

Které trendy jsou určující pro rozvoj chemického průmyslu?
Domnívám se, že ještě v průběhu několika nadcházejících generací se bude chemický průmysl opírat o fosilní suroviny, tedy ropu a zemní plyn, i když se budou stále ve větší míře objevovat alternativní suroviny zejména rostlinného a odpadového původu. Bez chemických výrobků si však dnešní ani budoucí život nedovede nikdo představit a bez chemie není myslitelný ani rozvoj automobilového, elektronického, textilního či jakéhokoli jiného průmyslu. Zvláštní místo však budou mít i trendy recyklace, které rozvoj kapacit, zejména plastikářského průmyslu, zásadně ovlivní. Pro chemický průmysl České republiky je pravděpodobně nejvýznamnějším partnerem sektor „automotive“, a to ať se podíváme na uplatnění polymerních materiálů pro výrobu interiérů či exteriérů, tak například i pneumatik.

Kde se skrývají největší nástrahy, se kterými se musí odvětví vyrovnat?
Základním ohrožením perspektivy dalšího rozvoje chemického průmyslu v Evropě, potažmo u nás, je nepochybně rozsah regulatorních opatření, která stále více zpřísňují podmínky podnikání v tomto odvětví. Evropský chemický průmysl je připraven minimalizovat dopady na životní prostředí a snižovat rizika provozu svých výrob, avšak jeho konkurenceschopnost závisí na analogických opatření realizovaných v globálním měřítku.

Pomáhá tedy modernizace provozů ke zmírňování dopadů chemie na tuzemské životní prostředí?
Všechny chemické výroby v České republice jsou provozovány s platným integrovaným povolením na zařízeních s úrovní nejlepších dostupných technik. Tato schvalovací procedura vyvolaná Evropskou unií, Směrnicí IPPC z roku 1996, byla výzvou pro náš Svaz chemického průmyslu a v něm sdružené organizace. Hlásíme se totiž již od roku 1994 k plnění principů celosvětového dobrovolného hnutí chemického průmyslu Responsible Care, známého i pod českým názvem „Odpovědné podnikání v chemii“. Vstřícný přístup chemického průmyslu ke zdraví lidí, přírodě a péči o životní prostředí přerostl v hnutí společenské odpovědnosti a náš společný přínos k udržitelnému rozvoji regionů. Celkem padesát tři členských společností má právo užívat logo Responsible Care, z toho čtyři střední odborné školy a jedenáct společností patří mezi laureáty „Ceny udržitelného rozvoje“ udělované naším svazem.

Která další témata jsou pro obor chemie nejaktuálnější?
Jedním z nejaktuálnějších témat, tedy kromě zajištění souladu s legislativou, je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. V chemickém průmyslu máme velmi zkušené pracovníky, v posledních letech však začala probíhat jejich výrazná generační obměna. Na kvalitě nových pracovníků mají velký zájem i organizace Odborového svazu energetiky a chemického průmyslu, který se společně s naším zaměstnaneckým svazem a managementem jednotlivých společností soustavně podílí na kvalitní přípravě mladých pracovníků.

Daří se vám to?
S tím, abychom byli v přípravě mladých lidí úspěšní, pochopitelně souvisí pozitivní medializace našeho odvětví a posilování atraktivity pro mladou generaci. Jako příklad mohu uvést soutěž „Mladý chemik“, která vznikla před deseti lety na Pardubicku. V minulém školním roce se přitom do čtvrtého ročníku již celostátní soutěže „Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR“ zapojilo přes dvanáct tisíc žáků ze 419 základních škol ze všech krajů. Pro aktuální školní rok se jejím partnerem stalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Je to dlouhodobá akce, která přispívá k rostoucímu zájmu o chemii, o čemž svědčí právě i podpora státních institucí. V roce 2015, který byl rokem průmyslu a technického vzdělávání, inicioval náš a odborový svaz podpis „Sektorové dohody – Dorost pro chemický průmysl“, kterou podepsalo dvacet čtyři strategických a čtyřicet pět výkonných partnerů, z toho sedmnáct středních odborných škol s výukou odborné chemie. Kromě toho se ve školách zavádí například prvky duální výchovy. Všechny tyto aktivity přesvědčují mládež i rodiče o tom, že chemie je obor budoucnosti, který nabízí celoživotní uplatnění i příspěvek k udržitelnému rozvoji.

Pro budoucnost jsou zásadní inovace a výzkum, jak obstojí chemický průmysl na tomto poli?
Podpora výzkumu, vývoje a inovací je samostatnou kapitolou. Tato oblast je významně podporována z veřejných zdrojů, ať už evropských či českých institucionálních. Významným efektem je však uplatnitelnost výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Z tohoto hlediska zaostáváme za rozvinutějšími ekonomikami, byť dnes jsou do výzkumu a vývoje investována zhruba dvě procenta HDP či tržeb jednotlivých společností našeho odvětví, zatímco například v USA je to průměrně 2,2 %, v zemích Evropské unie 1,8 %, v Číně 0,8 % a v Japonsku 4 %.

Jak se vlastně tuzemským „chemikům“ daří v mezinárodním měřítku?
Z celosvětového pohledu patří firmy v České republice k těm menším a středním. Mnohé přitom mají zahraniční vlastníky. Řada z nich však sehrává významnou roli na evropském i globálním trhu. Příkladem je třeba Synthos Kralupy, který je spolu s kapacitami mateřské společnosti provozované v Polsku klíčovým evropským hráčem v sektoru polystyrenových hmot používaných pro tepelně-izolační účely.

Jak velkou výzvou jsou pro váš obor vize konceptu Průmysl 4.0?
Průmysl 4.0 je příležitost k zefektivnění a zvýšení konkurenceschopnosti evropského i českého chemického průmyslu s tím, že bude vyžadovat zvýšení kvalifikace prakticky na všech pracovních pozicích s ohledem na stále rostoucí využívání informačních a komunikačních technologií. Významný úbytek pracovních příležitostí nelze očekávat vzhledem ke skutečnosti, že chemický průmysl je již nyní do značné míry automatizován s využíváním pokročilých řídicích systémů.