Vytváření moderního výrobního týmu

Vytváření moderního výrobního týmu

Stejně jako výrobní podniky mění své procesy směrem k více propojenému a digitálnímu prostředí, musí nyní přehodnotit také role a odpovědnosti celého výrobního týmu. Jak ovšem definovat vedoucí pracovníky v době digitální transformace a jak zvládnout kulturní a společenské změny k tomu potřebné? Během Automatin Fair 2018 ve Filadelfii jsme na toto téma hovořili s Bobem Murphym, hlavním viceprezidentem společnosti Rockwell Automation, jehož doménou jsou právě transformační změny vedoucí k propojeným továrnám.

 

Nedávno jste prohlásil, že je nutná změna zavedeného přístupu v sestavování týmu zodpovědného za výrobu. Jak to myslíte?

Technologie dnes umožňují mnohem více, než v minulosti. Dalo by se říct, že dokonce samy o sobě kladou na podniky větší tlak, aby jejich přínosu uměly správně využít. V tom se v mnohém mění přístup, který známe z minulosti a je nastaven třeba i v přítomnosti oproti tomu, jak bude vypadat výroba v budoucnu.

Spousta firem se snaží uspět na globální úrovni, ale to dnes není možné bez správně nastavených podmínek pro trh lokální. Pouze tehdy lze dosahovat opravdu vysoké produktivity, která v době digitalizace je klíčová. A je tomu i naopak. Řada společností si dokázala pro své lokální závody vyvinout výborná řešení a postupy, které neumí v rámci komora posunout na globální úroveň, což by právě nově dostupné technologie měly umožnit. A právě zde je to většinou způsobeno lidským faktorem.

 

Chápu správně, že narážíte na potřebu silného vedení?

Podniky všech velikostí, které přemýšlejí o změnách, které představuje digitální transformace, musejí vždy uvažovat o potřebě silného vedení skrz tyto dynamické změny přímo shora. Je pochopitelné, že pokud necháte tempo rozvoje digitalizace na individualitách, menších týmech, tak logicky nedosáhnete stejného tempa těchto změn. My v Rockwell Automation chápeme výhody těchto změn ve chvíli, kdy cestě digitalizace dodržují všichni stejnou rychlost. Ideálně tu nejvyšší možnou. A to na úrovních lokálních i globálních.


Dokázal byste být konkrétnější
?

My sami máme několik výrobních podniků rozmístěných napříč světem. Pro všechny máme identifikovaných asi dvanáct nejzákladnějších klíčových procesů. Dříve, jak je tomu u spousty společností dodnes, za tyto procesy zodpovídali vybraní manažeři, kteří zodpovídali pouze za svůj konkrétní závod. V rámci migrační strategie jsme v Rockwell Automation provedli to, a doufám, že to bude inspirací i pro naše zákazníky, že jsme určili právě tyto klíčové osoby a stvořili jsme nový globální tým. Nyní již nezodpovídají pouze za svůj píseček, ale všichni mají na starosti i globální optimalizaci těchto procesů. Společné znalosti, za využití všech dostupných technologií a dat, které přinášejí, mohou tyto klíčové procesy posouvat kupředu.


Přínos je samozřejmě zajímavý, ale mnohá lokální omezení mohou být překážkou pokroku. Jak najít rovnováhu mezi globálním a místním přístupem?

Vytvořením něčeho, co nazýváme globální procesní skupinou, nechceme zastavit technologický vývoj na úrovni lokálního závodu. Naopak zkušenosti s dobrou implementační strategií jednoho závodu, pak umí tento nový tým přenést také do ostatních podniků.

Opět přidám příklad z našich podniků. Existuje expertní skupina, která dohlíží nad procesy výroby desky plošných spojů, které jsou klíčovou komponentou hned v několika našich výrobních podnicích. Tuto skupinu tvoří více než čtyřicet lidí, kteří jsou z různých oddělení od výroby pro IT. Všichni jsou z různých výrob, které však mají za úkol stejný výsledek. A právě přenos lokálních nápadů z podniku na úroveň globální skupiny dokáže určit optimální postup při zavádění změn.


Bavili jsme se o potřebě silného vedení, jaké konkrétní schopnosti na to mohou být potřeba u konkrétních jedinců?

I zde dochází k vývoji, který je dán změnami, které přichází s novými technologiemi. V současné době v manažerských pozicích firem jsou lidé, kteří přišli z jednoho ze dvou odlišných světů. Z provozu nebo z informačních technologií (OT nebo IT). Jenže my už víme, že největší hodnota digitální transformace je tvořena v místě, kde se tyto dva světy protínají. A znalost kontextu těchto dvou světů se tak stává klíčová i pro lidi, kteří tato data potřebují analyzovat a ideálně správně využít.

Co nám z toho vyplývá je, že sice neumíme najít ty, kteří by detailně rozuměli oběma stranám, ale klíčové je, aby pro oba tábory měli stejný respekt.


A takových jste asi našli, hodně, že?

Ta ironie je tady opravdu na místě. Takové lidi neumíme najít, my si je proto jednoduše tvoříme. Bereme tak například pracovníky se silným provozním zázemím, které vystavujeme kouzlu světa IT. Ale stejně tak i naopak.

Když jsme sami začali s transformací, tak například do našeho týmu MES bylo uvolněno hned několik IT specialistů, kteří začali společně řešit současné i budoucí požadavky po těchto systémech. A do specializovaného týmu IT jsme poslali zase několik provozních manažerů. Dokonce jsme šli tak daleko, že přímí nadřízení těchto týmů se několikrát na svých pozicích vystřídali.

Odpovědí tedy, jak tyto lidi najít je ta, že těm stávajícím umožníte otevřít se možnostem, které toto prolnutí umožňuje. A vůbec věřit této spolupráci, která ještě před deseti lety byla spíše nemyslitelná.


U lidského faktoru je problém i v obecné rovině, protože schopných lidí pro technické profese vůbec nedostatek…

Samozřejmě. Tento problém se týká dnes snad všech. I my máme problém najít dostatek pracovníků na všechny otevřené pozice. Nicméně dnes jen hledat nestačí. Firmy tomu musejí umět jít naproti. Možná jste slyšeli, že Rockwell Automaton konkrétně v Americe vybudoval program, kde pro technické profese přetváří vojenské veterány. Ale i celosvětově se snažíme již od úrovně vzdělávacích institucí podnikat kroky, abychom v mladých podnítili zájem o techniku.

I zde se vracíme k potřebě budování budoucího výrobního týmu. Říká se, že většina dnešních dětí bude pracovat na pozicích, které dnes ani neexistují. A i na to je potřeba myslet již dnes a prostředí průmyslových podniků této budoucnosti přizpůsobovat.


Hraje zde roli také větší adaptace internetu věcí do průmyslu
?

Hlavním artiklem internetu věcí jsou data, která díky nim dokážeme shromažďovat. I zde se tedy otevírá potřeba nových specialistů, které bychom mohli nazvat datovými výzkumníky. Správná analýza sbíraných dat je zde klíčová. To jsou potřeby hlubšího porozumění matematickým modelům, informačním analýzám a dalším specifickým disciplínám. Na to vše navíc je potřeba a do budoucna se bude stupňovat umět znát tato data v kontextu konkrétní výroby.

A to samozřejmě vyžaduje specifický druh myšlení. I zde se však snažíme pomáhat moderními nástroji, které mohou pomoci například na úrovni oné vstupní analýzy dat s porovnáním historických zkušeností. Takže ano, technologie mění roli lidí ve výrobě. Nicméně tak se tomu neděje pouze nyní. V minulosti také bylo pro mnoho úkonů potřeba specifických schopností, které později musely být nahrazovány moderními nástroji, mnohdy proto, že těchto specialistů ubývalo.


Nebojíte se, že můžeme narazit na limity ve schopnostech pracovníků? Přeci jen si nedokážu představit, že každého operátora předěláme na datového analytika.

I když je to výborná otázka, která je nasnadě, dokážu zcela upřímně tvrdit, že tohoto se opravdu nebojíme. Myslíme si, že zvládneme přetvořit způsob, jakým lidé mohou dosáhnout v průmyslu úžasných věcí. Možná jste slyšeli náš brandový claim, který tvrdí, že chceme rozšířit lidské možnosti.

Pro nás to nejsou pouze slova. Víme, že v tuto chvíli existují pracovníci, kteří se potýkají při své práci čistě s manuálními činnostmi. Právě na tyto čeká největší změna, kdy budou muset daleko více spolupracovat s moderními nástroji z oblasti automatizace. Zvyšovat svou produktivitu díky znalostí dat z nich. Nemusíme mít strach, že toho nebudou tito pracovníci schopni. Již nyní s našimi partnery jim totiž vytváříme nástroje, které je touto změnou provedou. Hovořím tady o snaze vytvořit rozhraní, které je natolik intuitivní a snadné, že jej bude moci ovládat každý.

Opravdu se nemusíme bát o budoucnost lidí ve výrobě, pokud se na ni budeme společně všichni podílet. Nepřemýšlíme nad tím, že by někteří v novém výrobním světě neměli uspět, naopak přemýšlíme nad tím, jak jim poskytnout nástroje, aby dokázali být ještě lepší.


Víte, že si povídáme už celkem dlouho a v podstatě jsme se ani na chvíli nebavili o vašich produktech. Ostatně celkově se mi zdá, jakoby Rockwell Automation stále více byl zejména dodavatelem služeb v oblasti digitalizace…

Částečně je to pravda. Objem námi poskytovaných služeb roste mnohonásobně rychleji než prodeje jakéhokoliv produktu. Je to však v dnešních průmyslových podmínkách logické a neznamená to, že bychom stále nestáli pevně na základech toho, na čem byla společnost Rockwell Automation vybudována.

Naši zákazníci dnes však hledají více. Chtějí specialisty, kteří jim pomohou jejich továrny udělat produktivnější. Toho nedosáhnete pouze s hardwarem, třeba s tím nejlepším, který nabízíme. Musíme jim pomoci s tím, jak dát všechny tyto produkty dohromady a využít jejich potenciálu na maximum. Misí, kterou nyní máme je poskytovat cestku propojeným službám, sítím a nakonec i továrnám.

O tom dnes se zákazníky mluvíme. Ptáme se jich, co od nás potřebují, aby mohli projít úspěšně touto digitální transformací, a dělíme se o zkušenosti nejen toho, co se nám podařilo, ale i s tím, čeho by se z našich zkušeností mohli vyvarovat.

A naše služba vždy nezačíná pouze otázkou, zda je firma na tyto změny připravena. První věcí, kterou řešíme je, čeho tím firma chce dosáhnout a jak jí v tom můžeme být nápomocni. Pouze plným porozuměním jejich společnosti a cílů jsme schopni nabídnout i naše produkty, které k tomu pomohou. Pouze jejich prodejem bychom zákazníkovi možná příliš nepomohli.

Lukáš Smelík

Šéfredaktor časopisu Control Engineering Česko se soustřeďuje zejména na témata spojená s digitalizací, automatizací a robotizací průmyslu. Příspěvky se snaží odhalovat současné trendy a nálady na tuzemském i světovém trhu.