Co čeká český průmysl? Letošní propad nahradí mírný růst. Digitalizace je cestou z krize

Co čeká český průmysl? Letošní propad nahradí mírný růst. Digitalizace je cestou z krize

Predikovat v současné situaci jakýkoli vývoj se často rovná věštění z křišťálové koule. Pokud jde o směr, kterým se bude ubírat český průmysl v následujícím roce, můžeme zanechat věšteckých metod a využít první Analýzy českého průmyslu 2020, která vznikla díky iniciativě Národního centra Průmyslu 4.0 a jeho partnerů a mapuje nejen situaci českého průmyslu v roce 2020, ale především predikuje jeho vývoj pro příští období. 

Analýza českého průmyslu 2020 je zpracována na základě údajů získaných z 253 uskutečněných osobních a telefonických rozhovorů, které byly realizovány s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu. Kritériem výběru analyzovaných segmentů byl jejich podíl na českém hrubém národním produktu a exportu a zapojení do nových technologických trendů (tj. segment strojírenského, automobilového a leteckého průmyslu, těžký průmysl a hutnictví, lehký a elektrotechnický průmysl, chemický, textilní a dřevozpracující průmysl, zpracování plastů). Data týkající se vývoje českého průmyslu jsou v analýze dokreslena názory významných osobností z politické i akademické sféry a průmyslu a také samotných ředitelů firem, kteří se do výzkumu aktivně zapojili.

„Tento rok si nejen pro průmysl připravil těžkou zkoušku a potvrdil, že nastolený trend transformace směrem k Průmyslu 4.0, je tou jedinou možnou cestou. Tato krize nám kromě pozitivních zpráv o „zlatých českých ručičkách“ ale také ukázala naše vlastní limity a rezervy,“ vysvětluje v úvodu studie Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0.

Nemusí být až tak zle

Očekávaný pokles ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí o 10,7 % je s ohledem na ekonomické restrikce a v porovnání s ostatními zeměmi přijatelný výsledek. Dává šanci, že z krize můžeme vyjít nakonec dobře.

Hospodářství vždy procházelo a bude to tak i v budoucnosti cykly růstu a poklesu. Relativně dlouhé období růstu, které jsme před koronavirovou krizí zažili, nicméně začalo narážet na přirozené limity. Ekonomové už delší dobu očekávali ochlazení ekonomiky a průmyslové produkce. Vrcholu pomyslné křivky totiž dosáhla v roce 2019 a začala mírně klesat. I když obecně platí, že žádná ekonomická krize není stejná jako ta předchozí, to, co s hospodářstvím udělal koronavirus a preventivní opatření proti jeho šíření, očekával málokdo. Dopady nešlo příliš odhadnout, nikdo totiž neměl s celosvětovou epidemií zkušenost.

„Aktuální krize totiž u některých subjektů prohloubila dřívější potíže a teď lze pouze zmírnit dopady na pracovníky. I tady, stejně jako u klíčové transformace tuzemské ekonomiky, hraje roli Inovační strategie 2019 – 2030 - Czech Republic: The Country for the Future. Koronavirus totiž mimo jiné ukázal naprosto zásadní potřebu digitalizace a on-line bezpečného pracovního prostředí. Také jejich zavádění urychlil a MPO v tom významně pomohlo. Nyní se vracíme k činnostem před pandemií s vědomím, že s hospodářstvím včetně průmyslu to už nebude stejné jako dřív. Spolu s Národní ekonomickou radou vlády připravujeme hospodářskou strategii, počítáme s tím, že s transformací průmyslu mohou pomoci nové fondy a programy Evropské unie, jako jsou Just Transition Fund nebo Recovery Plan. Pracujeme také s výhledem, že v dalších měsících by mělo docházet k oživení ekonomik. Naznačují to aktuální data z průmyslu a předstihové indikátory (důvěra firem, domácností) za červen a červenec. Pro naši exportně orientovanou ekonomiku je přitom důležitá situace v Německu a ve zbytku eurozóny. I zde se dá pozitivně konstatovat, že dochází k meziměsíčnímu růstu v průmyslu i maloobchodě a postupnému návratu předstihových indikátorů na předkrizovou úroveň,“ uvedl v předmluvě k Analýze místopředseda vlády pro ekonomiku, ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček.

graf 2

Český průmysl čeká v tomto roce pokles, a to v průměru o 12,3 %. Na úroveň před krizí by se výkon výrobních firem měl vrátit až v dalších obdobích. Pro rok 2021 je očekáván mírný růst pouze ve výši 4,5 %.

Nezpochybnitelný vliv má na toto zpomalení pandemie COVID-19 a s ní související omezení výroby a mezinárodního obchodu, není však jeho jedinou příčinou. Spíše urychlila nepříznivé vlivy, které již delší dobu působily na některé segmenty českého průmyslu (slévárenství, těžké a energetické strojírenství, automobilový průmysl aj.), všeobecně růst nákladů většinou převyšující růst produktivity práce společně s nepříznivým vývojem na zahraničních trzích (zpomalení německé ekonomiky, Brexit, celní válka mezi Čínou a USA aj.), které se v české ekonomice, jako jedné z nejvíce otevřených na světě, zákonitě vždy projeví.

Ve firmách se převážně vzpamatovávali z prudkého zpomalení/zastavení výroby, uzavření hranic, sčítali ztráty, odhadovali vývoj v 2. pololetí a připravovali nové firemní strategie. Zatímco někde bylo snadné zkalkulovat propad ve výrobě a zakázkách, jinde očekávají, že se zpomalení světového hospodářství projeví v dalších období (typicky sníženou poptávkou ze strany zákazníků kvůli úsporám nákladů). Naštěstí se našly i firmy, kterých se aktuální situace výrazněji nedotkla, v několika případech zaznamenávají dokonce zvýšenou poptávku. Všichni se však shodli, že český průmysl čekají zásadní změny strukturálního charakteru a že inovace a nové technologie budou hrát klíčovou roli v boji firem o vybudování si stabilního postavení v nejisté době.

„Letošní rok je pro mnohé průmyslové firmy náročný. Propad tržeb a zakázek v první polovině roku způsobený pandemií koronaviru se počítá na desítky procent. Pokud se podaří situaci v druhé polovině roku stabilizovat měl by se pokles průmyslové výroby za celý letošní rok pohybovat mezi 10–15 procenty. Největšími riziky je případná další vlna omezení kvůli šíření koronaviru a ekonomická situace v zahraničí,“ hodnotí v Analýze aktuální vývoj David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte Czech Republic.

„Začátek roku 2020 přinesl českému autoprůmyslu optimismus a naději dalšího úspěšného roku. Růst v lednu a únoru ale přerušil bezprecedentní propad obchodu způsobený pandemií koronaviru. Jen v jarních měsících nebylo z důvodu nucených odstávek podniku vyrobeno zhruba 230 tisíc vozidel, což

přineslo propad tržeb v odhadované výši až 150 mld. Kč. Ačkoli je velmi těžké v současné chvíli predikovat další vývoj, odhadujeme celkový pokles českého autoprůmyslu v roce 2020 na úrovni 20 %, a to jak v samotné výrobě motorových vozidel, tak v objemu tržeb finálních výrobců i jejich

dodavatelů. S ohledem na trvající pokles poptávky po nových vozidlech v Evropské unii na úrovni až 25 % jsou odhady Sdružení automobilového průmyslu vzhledem k produktovému portfoliu i vysoké konkurenceschopnosti českých firem mírně optimističtější,“ dodává k situaci u tahouna české ekonomiky, kterým je automotive segment, Bohdan Wojnar, prezident AutoSAP a předseda představenstva Škoda Auto, a. s.

Zlepšení situace v příštím roce

Je otázkou, zda je prudké šlápnutí na brzdu výhodnější než dlouhodobější ekonomická recese a za jak dlouho se výkon nejvýznamnější části českého hospodářství vrátí na původní úroveň. Kapitáni průmyslu vidí situaci spíše pozitivně, pro rok 2021 očekává naprostá většina z nich (91 %) zlepšení situace. V průměru by se měl výkon českého průmyslu zvýšit o 5 %.

Většina české průmyslové výroby míří na export, a proto vývoj tržeb z exportu vždy koreluje s vývojem celkových tržeb průmyslových firem. Není překvapením, že kvůli uzavření mezistátních hranic a zpomalení světového obchodu se v tomto roce tržby průmyslových firem z exportu propadnou více než tržby celkové, a to v průměru o dva procentní body (minus 16,7 %). Opět jsou to velké firmy, které aktuální situaci pocítí hůře – vyjádřeno celkovými čísly (předpokládaný pokles tržeb z exportu o 24 %), na druhou stranu mívají většinou lepší manévrovací prostor a více možností – pokud jde o udržení nebo získávání nových zahraničních odběratelů, než firmy střední a malé, které se obávají propadu svých tržeb z exportu ve výši jedné desetiny (10,7 %).

graf 3

Motivace pro investice do inovací sílí

Největší motivací firem pro investice do inovací a digitalizace je dosažení vyšší efektivity zaměstnanců a nižších nákladů výroby. Zvýšení kvality výrobku a požadavky od zákazníků hrají stále významnější roli. Krize COVID-19 povede k akceleraci procesů digitalizace.

„Svět kolem nás se mění se zvyšující se rychlostí, a proto je třeba se stejnou flexibilitou reagovat. Ideálně ve svém oboru ten vývoj světa aktivně spoluurčovat. Inovace výrobků, služeb nebo celého byznys modelu jsou v boji o přežití na trhu nutností. Jen by bylo dobré zůstat nohama na zemi, tedy hledat pragmatická řešení, která skutečně pomohou uživatelům, o něž budou mít zájem reální zákazníci a odběratelé, a nepodléhat ideologickým výstřelkům s primárním cílem ždímat prostředky z různých dotací, grantů a podpůrných programů. Tato podpora někdy může napomoci projektům, které mají racionální jádro, ale její získání by nemělo být cílem podnikání, což se bohužel projevuje kolem nás stále častěji,“ vysvětluje Petr Karásek, krizový manažer a viceprezident České asociace interim managementu.

Za nejdůležitější ředitelé považují efektivitu svých zaměstnanců (7,7 bodu na škále 0–10), dále udržitelnost výroby (7,4 bodu) a kvalitu a dohledatelnost svých výrobků (7,2 bodu). Energetická efektivita byla potom firmami považována za nejméně důležitou (5,4 bodu).

Pokud jde o motivaci a strategii ředitelů v jejich firmách, tak v oblasti digitální zralosti jednoznačně potvrdili, že hlavním důvodem je snížení nákladů výroby (72,7 %). Na druhu stranu je z průzkumu zřejmý trend k orientaci na větší kvalitu a přidanou hodnotu – tři pětiny (59,1 %) firem uvádějí, že jejich zákazníci mají rostoucí požadavky na individualizované produkty a služby a že musejí zvyšovat variabilitu produkce (54,5 %) a zkracovat inovační cykly (54,5 %).

Důležitost digitalizace pro strategický rozvoj firmy

Pro většinu firem (73 %) je digitalizace důležitá. Krizi COVID-19 považují za akcelerátor změn (84 %) – omezení pohybu vedlo ke zvýšení požadavků na elektronickou komunikaci, sdílení dat, řízení a výrobu na dálku (nové programy, silnější datové sítě, nové technologie). Změnila se forma a organizace práce, řízení a kontrola kvality, vznikaly virtuální platformy. Polovina firem však ještě svou strategii zahrnující digitalizaci a Průmysl 4.0 nesepsala (47 %) a proces transformace směrem k digitalizaci bohužel také není na příliš vysoké úrovni.

„Řada výrobních společností se snaží zaměřit svoji strategii digitalizace zejména v kontextu úspory nákladů. Již méně obvyklé je, že digitalizací firma mění své obchodní modely a přináší na trh produkty a služby založené na datech. Nastavení správné, a hlavně reálně dosažitelné digitální strategie, musí být zcela v kompetenci vedení příslušné společnosti. Řada výrobních společností bohužel stále nemá jasnou představu, jak digitalizaci ve své organizaci využívat a hlavně rozvíjet. Toto váhání i realizace po velmi malých projektech může mít bohužel vážné následky pro celkovou konkurenceschopnost českých firem. Rychlejší tempo zavádění digitalizace, a hlavně celkové digitální transformace ve firmách v západní Evropě, Asii a USA, představuje již nyní pro místní výrobce značnou hrozbu,“ dodává Jan Burian, Research Director, IDC Manufacturing Insights.

Text byl zpracován z podkladů NCP 4.0.

Vítězslav Fejfar

Vítězslav Fejfar je editor ve společnosti Trade Media International (vydavatel časopisů Contorl Engineering Česko a Řízení a údržba průmyslového podniku). Zaměřuje se na rozhovory, reportáže a příběhy z průmyslových firem. 

www.trademedia.cz