Postmoderní sklady v kontextu automatizace

Dnes bychom našli u větších firem zhruba tři typy skladů. První typ je automatizací zcela nepoznamenaný, vše funguje postaru. Ve skladu buď panuje chaos a velká chybovost, nebo je těmto jevům bráněno za vynaložení velkého množství energie a času všech zúčastněných.

Na opačném pólu leží zcela automatizovaný sklad plný robotů, což je velmi nové řešení. V takovém skladu nejsou vůbec zapotřebí pickeři. Po robotizovaných linkách tam objíždějí přepravky a roboti do nich vkládají jednotlivé zboží z konkrétních skladových pozic. Připravená předkompletovaná objednávka jede na expedici, kde teprve vstupuje do hry lidský faktor. Expediční pracovníci si zásilku převezmou,zabalía odešlou.

Budoucnost leží v plné automatizaci

Takové plně automatizované skladové řešení v současné době stojí desítky milionů dolarů. Disponují jím proto jen největší giganti typučínského internetového obchodu Alibaba. V Česku jej nemá nikdo. Právě tady ale leží budoucnost.Touto cestou podle mého názoruvšepůjde, až budou příslušné technologie časem zlevňovat, a množství prodaného zboží bude zároveň enormně narůstat. Nebude to tak dlouho trvat a tato technologie se vyplatí každé firmě, která je denně schopna ze svého skladu vyexpedovat pět tisíc balíků a více. Hlavně v případě, že jejich zásilky obsahují různé druhy věcí a jde o zboží s kompaktními rozměry (baterie, mobily), ne například o malířská plátna. Pak určitě dává automatizovaný oběh smysl. Zatím jde ale z finančních důvodů o řešení pro české firmy nereálné.

Zlatá střední cesta – poloautomatizace

A pak tu máme zlatou střední cestu, která kombinuje pickery, poloautomatizaci, a cenově dostupné technologie přispívající k větší efektivitě skladů. Jak takový sklad vypadá? Základem u větších firem, které se věnují i e-commerce, je rozdělení skladůna naskladňovací,pickovací a expediční část. Rozdělení na zmíněné tři části se vyplatí prakticky vždy, pokud máte více jak 300 objednávek různého zboží denně. Pokud totiž jeden člověk funguje například jakopicker,a zároveň zboží i expeduje, jde o velmi neefektivní řešení.

Pokud je používáno funkčnípoloautomatizované řešení, fungují v takovém skladu pickeři vlastně jako „biologičtí roboti“.Jsou řízeni čtečkou, ve které se jim ze systému objevují přesné informace, jaké zboží a na jaké pozici mají vyzvednout (například „sešit, modrá zóna 5, přihrádka 3“).

Co umějí elektronické skladové systémy

Zmíněné elektronické skladové systémy mimo jiné pomáhají zachovat plynulý chod celé zakázky, respektive objednávky. Určují, jaké zboží kam zaskladnit–na jaké konkrétní pozice ve skladu. Zároveň pozici zboží uchovávají v paměti. A nákupčí má díky nim v každém okamžiku k dispozici aktuálníinformaci, coještě může nakoupit do skladu, aby pro dané zboží byly volné pozice.

Když potom dorazí nová objednávka, systémpickerovi přesně sdělí, na které pozici zboží najde, ten jej tam vyzvedne a odveze na expedici, kde je objednávka připravena k odeslání. Systém následně objednávku uzavře s tím, že zboží je vyexpedováno.

Extraliga

Výše zmíněné poloautomatizovanésystémy jsou dnes v Česku jakousi první ligou řízení skladů. Existuje však ještě extraliga. A sice systémy, které umějí v případě problémů na základě dostupných dat vyhodnotit, jestli nastal zádrhel na naskladňování, u pickerů nebo na expedici. Bez takového nástroje je manažer prakticky slepý a musí složitě pátrat po tom, jak je možné, že se objednávky vyřizují tak pomalu a zboží k zákazníkům odchází pozdě. V drtivé většině firem ale takové nástroje chybějí a výsledkem pak je neefektivita, ztráty a pomalí pickeři, které nic nemotivuje k většímu nasazení.

Firma tohoto typu pak typicky říká: máme spoustu zaměstnanců, nabrali jsme jich do skladu dvakrát tolik než předtím, ale pořád to nepomohlo. Nestíháme dodávat zboží zákazníkům. Přitom platí, že pokud firma není schopna do dvou dnů zboží dostat k tomu, kdo si jej objednal, bývá problém v drtivé většině případů právě ve skladu. Převody peněz jsou dnes už bleskurychlé. Doručování do druhého dne nabízí řada přepravců. Čili zbývá právě sklad a jeho neefektivita.

Případová studie

Přesně takovým firmám pomůže automatizovaný systém monitoringu skladových procesů. Náklady na tento systém včetně implementace se pohybují kolem 1 až 1,5 milionu korun. Přitom návratnost je velmi rychlá. Nedávno jsme obdobný systém implementovali u jednoho klienta, specialisty na kancelářské potřeby prodávajícího přes omnichannel. Tato firma si ovšem vloni na podzim musela nechat vypnout e-shop, protože měli zahlcený sklad a nebyli schopni dodávat klientům.

Zboží bylo naskladněné, dopravci připravení, ale neměli co odvážet, protožeu pickerů se tvořilo úzké hrdlo. Čekalo na ně 2 500 nevyřízených objednávek a valily se další. Ve skladě přitom pracovalo na každé směně 25 pickerů. Zavedený automatický monitoring skladových procesů mimo jiné umožnil manažerům mnohem snadněji sledovat pracovní výkonnost těchto pickerů.  Systém totiž non-stop generuje přesná čísla a statistiky. Ukázalo se, že dva pickeři pracují špičkově, zatímco řada jiných se jen veze a někteří nedělají doslova nic.

Po spuštění systému se záhadně zvedla produktivita o 35-40 procent. Dnes na skladě zmíněné firmy na každé směně pracuje jen 10 pickerů, přitom udělají více než předtím jejich 25 kolegů. Není obtížné si spočítat obrovské úspory na personálních nákladech. K tomu se přidala celkově větší efektivita a menší chybovost.

Jak bylo nicméně naznačeno na začátku, budoucnost patří plně automatizovaným skladům s roboty. Tam už nebude zapotřebí řešit, zda se někdo nevyhýbá práci, a chybovost se zmenší téměř na nulu. Ještě nějakou dobu si ovšem počkáme na zlevnění příslušných technologií, ale ta doba přijde. Prozatím používejme dostupnépoloautomatizované technologie, a hlavně nezůstávejme u chaotických a nákladově drahých skladů minulosti, kde jakákoliv automatizace zcela chybí.

Autor: Daniel Hutník
Konzultant a Team Leader divize Sprinx Digital společnosti Sprinx Systems vede tým, který se stará o on-line obchodní aktivity společností AXA, Mountfield nebo Grada.