Robotický stavař dokáže konstruovat stěny přímo v místě staveb

Pod širým nebem roboticky vyzděné a vytištěné konstrukce stěn. Pod širým nebem roboticky vyzděné a vytištěné konstrukce stěn.

Technici Atelieru DEK a katedry technologie staveb ČVUT úspěšně završili první fázi vývoje světově unikátní technologie výstavby svislých konstrukcí hrubé stavby DEKMATIC. Jejím cílem je konstruovat stěny přímo v místě staveb, a to automaticky s využitím průmyslových robotů a také za pomoci 3D tisku.

Vytištěný dům nebo robotický zedník? Díky technologii DEKMATIC už se nejedná o sci-fi. Hmatatelným výsledkem první fáze využití této technologie jsou stěny hrubé stavby jednopatrového domu, přičemž polovinu půdorysu robot přímo na staveništi vyzdil z běžných dutinových cihel spojovaných polyuretanovou pěnou a symetrickou druhou polovinu vytvořil technologií 3D tisku.

„V obou případech se jedná o první in-situ (z latiny „na místě“) roboticky vyzděnou, respektive 3D tištěnou konstrukci v reálném měřítku v Česku. Tím pádem se jedná o světově unikátní technologii umožňující robotické zdění i 3D tisk při pouhé výměně koncového zařízení na robotovi,“ popisuje manažer projektu za Atelier DEK Jan Matička s tím, že technologie DEKMATIC pracuje navíc až čtyřikrát rychleji než člověk a nepotřebuje žádnou pauzu, což může pomoci řešit problém s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Nespornou výhodou také je, že robot může stejně kvalitně pracovat bez přestávky 24 hodin denně.

Částečně roboticky zděná, částečně 3D vytištěná stavba

„Program pro robota v obou případech z 3D CAD modelu automaticky vytváří námi vyvinutý konvertor, stejně tak je schopen simulovat celý proces,“ říká Vjačeslav Usmanov, programátor katedry technologie staveb ČVUT. Roboticky zděná část hrubé stavby zaujímá půdorysnou plochu 8,5 krát 4 metry a je 2,75 metrů vysoká. Pro konstrukci byly užity standardní obvodové cihly tloušťky 44 centimetrů a jejich poloviční formát, tvarovky s izolantem do ostění oken a dveří a příčkovky tloušťky 11,5 centimetrů v plném i polovičním formátu. Tvar a celkové vnější rozměry 3D tištěné konstrukce jsou pak přibližně osově symetrické se zděnou částí s tím, že tloušťka vytištěných stěn je jednotných 20 centimetrů. Stěna vzniká vrstvu po vrstvě opisem unikátní smyčky umožňující vytvořit prakticky jakýkoliv půdorys stěny, včetně typických detailů a bez dodatečného ručního vkládání výztuže. „Pro 3D tisk používáme k tomuto účelu navrženou maltu, jejíž složení zajišťuje čerpatelnou konzistenci a zároveň tvarovou stabilitu po výstupu z trysky, a to i při růstu konstrukce do výšky“, uvádí Pavel Šafrata, specialista Atelieru DEK.

Robotizace však podle odborníků stále čelí několika technickým výzvám, které prozatím brání tomu, aby se jednalo o masově komerčně využitelný produkt. Jedním z nich je právě speciálně navržená malta pro 3D tisk. Tu by vývojáři chtěli od budoucna vyměnit za nízkocementové nebo bezcementové materiály a také očekávají celkové snížení ceny surovin při velkovýrobě. „Naproti tomu u zděné varianty bude třeba se vypořádat s nezanedbatelnými rozměrovými odchylkami standardních pálených cihel,“ dodává Jan Matička. Vývoj technologie probíhá za podpory TAČR.

Továrna

Původní Továrna periodicky mapovala vždy monotématicky různé segmenty tuzemského i světového průmyslu.

www.itovarna.cz