Chemický průmysl

Soustava motor–čerpadlo je nejrozšířenějším zařízením zejména v chemickém a petrochemickém průmyslu. Achillovou patou této soustavy jsou ložiska a mechanické ucpávky. Vůle v ložiscích se pohybuje v desetinách mikrometru, v ucpávce 0,5–1 µm. Extrémní síly, které působí statické tlaky a tepelné deformace od potrubí, dynamické síly od provozu mimo optimální pracovní bod, způsobí předčasné poškození ložisek a ucpávek.

V chemickém průmyslu jsou pokročilé metody řízení procesů (APC) receptem na dosažení vyšších úrovní provozní excelence. V článku popisujeme 10 příležitostí poskytovaných APC, včetně zvýšení kapacity o 3–5 % a úspor energie až o 3–15 %.

Ještě několik dalších generací chemiků na celém světě bude při výrobě vycházet ze současných základních zdrojů, kterými jsou ropa a zemní plyn. Alternativní suroviny však budou na vzestupu. Nejen o tom jsme se ovšem bavili s Ivanem Součkem, ředitelem Svazu chemického průmyslu ČR, který kromě pozitiv typu rostoucích tržeb a investic mluvil také o hrozbách, a to například v podobě regulatorních opatření.

Kromě pohledů na chemický průmysl jako celek přinášíme v aktuálním vydání časopisu také „mikro“ perspektivu, které se váže na aktuální profil největší a nejvýznamnější společnosti celého odvětví. Dlouhodobě tuto pozici hájí Unipetrol, petrochemický gigant, který pravidelně patří mezi TOP 10 tuzemských firem podle tržeb.

Dovedete si představit, že by mohl existovat život bez chemie? V dnešní době, kdy jsou chemické výrobky nezbytnou součástí každodenní spotřeby, asi jen stěží. Také proto je tuzemský chemický průmysl tradičně jednou z hlavních oblastí celé ekonomiky. Svou produkcí zásobuje nejen české domácnosti, ale také další odvětví. Mezi jeho specifika patří třeba závislost na cenách ropy, propojení s politikou, ale také boj o lepší image u mladé generace.