Tři pilíře programu spolehlivosti

Mnoho manažerů údržby si dobře uvědomuje, že spuštění programu spolehlivosti může být velmi náročné. Avšak většině lidí nedochází ta skutečnost, že udržení programu spolehlivosti bývá ještě větší dřina. Z reálného pohledu existují základní pilíře podporující zdravý a trvale udržitelný program spolehlivosti.

V rámci nedávno provedeného průzkumu popisovalo na webových stránkách společnosti Fluke 56 % účastníků zahájení vlastního programu spolehlivosti jako proces začínající reaktivní formou údržby a následně směřující k údržbě na základě aktuálního stavu zařízení v tomto smyslu: „Máme naplánovaný určitý podíl proaktivní formy údržby na určitém typu zařízení.“ Výsledky celkového průzkumu prokázaly, že:

  • 13 % údržbářských činností se vyznačuje reaktivním charakterem a dané společnosti se nikdy nepokoušely na této skutečnosti cokoli změnit;
  • 17 % společností opustilo v minulosti proaktivní způsob provádění údržby, avšak nyní začínají znovu najíždět na tento program;
  • 10 % společností má skvěle vyvinutý program proaktivní údržby. 

Tři hlavní příčiny selhání v rámci programu spolehlivosti jsou tyto: špatná struktura programu, nesprávný výběr technologií a nedokonalá správa dat. Existují rovněž tři pilíře, které mohou pomoci každé organizaci v rámci zavádění programu spolehlivosti a při změně firemní kultury. Jedná se o tyto:

  1. spuštění nového programu;
  2. výběr technologie;
  3. správa dat. 

Tyto tři pilíře proaktivního programu údržby mohou přispět ke snížení prostojů, k prevenci vzniku poruch a ke snížení nákladů. I když zavedení jakýchkoli změn je vždy obtížným úkolem, založení programu spolehlivosti na těchto třech pilířích zvyšuje šanci na úspěch a zlepšuje celkovou způsobilost údržby. 


Pilíř č. 1: Spuštění nového programu

Kritéria hodnocení aktiv se používají k tomu, aby upřednostňovala údržbářské činnosti a identifikovala nejdůležitější zařízení v daném podniku. Mnoho lidí však najednou zjišťuje, že existuje tolik kritických zařízení (zásadních pro plynulý chod podniku), že je to až zdrcující. Lidé tradičně smýšlejí o svém seznamu kritických zařízení jedním ze čtyř způsobů: binárním, dynamickým, každé aktivum podle vlastního harmonogramu a plné pokrytí.

Obrázek 1: Čtyři typy klasifikace zařízení. Všechny obrázky poskytla společnost Fluke

 

Tyto přístupy se však nakonec ukazují jako nepružné, neudržitelné a postrádají hlavní příčinu dilematu kritičnosti: podniky mají k dispozici více zařízení, než je oddělení údržby schopno obsloužit. Prvním krokem ke snižování dopadu dilemat kritičnosti je stanovení lepšího způsobu klasifikace. Zvažte následující čtyři klasifikace zařízení (obr. 1).

  • Největší tahouni: Procento výroby nebo dodržení úrovně kvality souvisí přímo s výkonností tohoto zařízení. Vyžaduje neustálé vyhodnocování a optimalizaci bez ohledu na stav a musí být vždy provozováno na špičkové úrovni výkonu.
  • Kritická zařízení (zásadního vlivu): Úroveň výkonnosti daného zařízení není tak důležitá ve smyslu „buď je v provozu, nebo není v provozu“, avšak doba provozuschopnosti tohoto zařízení koreluje s výnosem produkce.
  • Polokritická zařízení: Výpadek nebo selhání tohoto zařízení vytváří tlak na produkci nebo dodržení úrovně kvality. Denní procesy jsou schopny pokračovat, i když ne zcela optimálně, i v případě selhání daného zařízení.
  • Nekritická zařízení: Produkce nebo dodržení úrovně kvality nejsou tímto zařízením ovlivněny. I když mohou existovat jiné důvody k opravě daného zařízení, není to kvůli přímé výrobní ztrátě. 

Během několika generací se i lékařští odborníci věnovali problematice kritičnosti. Výsledkem toho je, že vyvinuli odstupňovanou (vrstvenou) koncepci provozování:

  1. úroveň školení a certifikace;
  2. úroveň pracovníků;
  3. objem návštěv/inspekcí;
  4. doba strávená u každé osoby.

Tuto odstupňovanou koncepci provozování lze aplikovat i na svět údržby. V rámci odstupňovaného programu údržby ztrácejí podniky méně času analyzováním zdravých strojů, snižují počet pracovních příkazů procházejících podnikem a vyhýbají se přítomnosti kvalifikovaných odborníků u jednoduchých poruch. Na obrázku můžeme vidět příklad odstupňované koncepce údržby (obr. 2). 

Obrázek 2: Příklad vrstvené údržby


Pilíř č. 2: Výběr technologie

Technologie údržby může nabídnout základní informace nebo pokročilé informace v závislosti na dovednostech a zkušenostech uživatelů. Avšak různá zařízení vyžadují kombinované znalosti technologií z různých oborů, např. elektro, strojní, tepelná mechanika apod. Existuje několik klíčů, které potřebují všechny týmy, když pracují v rámci  odstupňované struktury napříč rozmanitými měřicími technologiemi:

  • zadání dat v reálném čase;
  • eskalace problému v reálném čase;
  • spolupráce;
  • srovnávání;
  • dodatečná souvislost;
  • konzistence a opakovatelnost. 

Pilíř č. 3: Správa dat

Zjišťování odpovědí a odhalování hlavních příčin mezi daty může připomínat hledání jehly v kupce sena, poněvadž větší množství dat automaticky neumožňuje jednodušší vyhledávání problémů. Za účelem provedení skutečných změn potřebují údržbářské týmy větší množství  dat, avšak správného druhu. Takže jaká jsou ta správná data? Jsou to ta data, která projdou testem „AKID“. Pro jeho provedení je vyžadována:

  • analýza: data musejí být analyzována;
  • kontext: data musejí být zobrazena v co nejširším kontextu dat;
  • integrita: data musejí být přesná a bezpečná;
  • demokracie: všichni členové týmu by měli být schopni přispívat a používat daná data. 

Aby bylo možné plně využívat technologie cloud computingu  a průmyslového internetu věcí (IIoT), cílem je získání dat z ručních nástrojů a zařízení a jejich připojení k centrálnímu cloudu, v rámci kterého bude plně integrován systém počítačového řízení údržby (CMMS). U tohoto typu integrace, pokud stav zařízení klesne pod určitou prahovou hodnotu, bude automaticky vydán pracovní příkaz k provedení nápravných opatření. Bude také možné bez problémů objednat všechny součásti potřebné pro tuto opravu. Zařízení budou spravována na jednom centrálním místě, aby byly informace dostupné všem členům týmu údržby.

Konečným cílem programu by měl být takový stav, kdy budou všichni pracovníci údržby spolupracovat v rámci odstupňované koncepce za předpokladu, že typ jejich práce bude založen na správném zatřídění daného zařízení, které je udržováno. Oddělení technologie vašeho podniku by mělo pomoci personálu údržby upřednostňovat nástroje a techniky, jež zabrání vzniku nejčastějších poruch. Efektivní sběr a sdílení dat umožní provádět analýzy ve správném kontextu se správnou integritou a bezpečností dat a zpřístupní je všem členům týmu údržby, když to budou potřebovat.

Řízení a údržba průmyslového podniku

Časopis Řízení a údržba průmyslového podniku již přes 10 let patří mezi neodmyslitelný zdroj informací v oblasti průmyslové údržby a diagnostiky. Část obsahu je z pera licenčních autorů Plant Engineering z USA.

www.udrzbapodniku.cz