Výběr té správné strategie = pohyb na bezpečném území

Výběr té správné strategie = pohyb na bezpečném území

Neexistuje jedna jediná správná metoda, která by byla všeobecně použitelná pro provádění údržby zařízení.

V uplynulých letech se zvýšil počet technik testování a modelů pro výpočet a předpovídání, jak se budou komponenty chovat, a spolehlivost celkově vzrostla. Nicméně elektrárny opakovaně trpí vznikem poruch a závad, které někdy nabývají velkých rozměrů. Jednou z hlavních příčin je nedostatečně prováděná údržba. Módní slogany a zkratky nejsou v těchto případech řešením; pouze strategie přizpůsobené speciálním rysům daných podniků budou schopny vyvážit problematiku bezpečnosti, nákladů a přínosů.

Ať už se jedná o netěsnosti, trhliny, opotřebení, nebo o provozní a konstrukční chyby, včasnou identifikací slabých stránek v podnicích a systémech (včetně příslušného posouzení) lze předejít mnohým poruchám a neplánovaným odstávkám a tím i zbytečným nákladům. Předpokladem pro výše uvedené záležitosti je správná strategie údržby. Nicméně provozní výkonnost každého podniku je jedinečnou záležitostí, což souvisí zejména s tím, jak se zvyšuje komplexnost zařízení, a tak neexistuje pouze jedna jediná správná metoda, která by byla všeobecně použitelná pro všechno, co se týče strategie údržby zařízení. Důležité je totiž to, aby daná strategie byla přizpůsobena tak, aby odpovídala požadavkům podniku a vedla odborníky na údržbu k nutnosti položit si ty správné otázky. Která strategie údržby nejlépe vyhovuje naší společnosti, podniku a organizaci údržby? A která strategie je vhodná, kdy a za jakých parametrů? 

Zaměřená na budoucnost…

Postoj k problematice údržby se již dávno proměnil z čistě reaktivního odstraňování poruchy a nápravy na činnosti zaměřené do budoucna. Cíle údržby zahrnují vysokou úroveň dostupnosti zařízení a provozní bezpečnosti při současném zajištění ziskovosti. Překážkami při dosahování těchto cílů jsou neustále se zvyšující tlak na ceny a nedostatek budoucích strategií. Základní přístupy a metody provádění údržby jsou následující: preventivní, v závislosti na stavu, prediktivní a údržba na základě rizik.

Preventivní údržba se týká předběžného servisu bez koncepčního rámce, kdy jsou prováděny naplánované a standardizované údržbové činnosti v pravidelných intervalech. Tato forma údržby snižuje počet neočekávaných odstávek, ale také nahrazuje mnoho komponent, ještě než ve skutečnosti dosáhnout limitu svého opotřebení. Preventivní údržba tak má za následek provádění „nadměrné údržby“, což přispívá k navyšování nákladů. 

…a v závislosti na aktuálním stavu

V rámci provádění údržby v závislosti na stavu je monitorován stav jednotlivých komponent za účelem včasného zjištění možných defektů. Tento přístup umožňuje včasné plánování potřebných údržbových prací. Monitorování však vyžaduje vyvinout větší úsilí,  s čímž jsou spojeny vyšší náklady.

Prediktivní údržba je proaktivní formou údržby, jež zahrnuje koncepční rámec. Případné vady jsou lokalizovány v raném stadiu a opraveny co nejdříve. Nicméně strategie a její implementace jsou časově náročné a kladou vysoké požadavky na celý údržbářský tým. 

…anebo na základě rizik?

Strategie na základě rizik, např. údržba zaměřená na rizika (RBM – risk-based maintenance) nebo údržba zaměřená na spolehlivost (RCM – reliability-centered maintenance), se zaměřují na pravděpodobnost selhání zařízení. Údržba na základě rizik identifikuje potenciální rizika, která mohou vést k poruše v podniku, a seřazuje je podle pořadí závažnosti. Podniková zařízení nebo komponenty, jež zahrnují nejvyšší riziko vzniku poruchy, jsou řešeny přednostně. U vysoce komplexních zařízení je vyžadována systematická a na praxi zaměřená analýza.

V rámci údržby orientované na spolehlivost musejí být všechny komponenty podniku analyzovány ohledně potenciálního selhání a důsledky těchto selhání musejí být jasně definovány. Tento přístup pomáhá odborníkům vybrat a provést nezbytná opatření pro údržbu a umožňuje nejlepší možné využití různých strategií při současném snížení nákladů. 

Trvalé zlepšování

Totálně produktivní údržba (TPM – Total productive maintenance) představuje rozumné a citlivé využití pracovníků ve výrobě. Během provádění běžné údržby a servisu „svých“ zařízení mohou identifikovat případná opotřebení nebo jiné slabé stránky již v raném stadiu. Díky opatřením preventivní údržby jsme pak schopni předcházet haváriím a ztrátě kvality. To má za následek proces neustálého zlepšování a usnadňování práce údržbářského týmu. 

Deterministický, anebo pravděpodobnostní přístup?

Otázka, zda je vhodnější deterministický či pravděpodobnostní přístup, je jednou ze zásadních otázek v oblasti údržby. Deterministické přístupy se zaměřují na příčinu a řídí se zásadou „pokud–pak“: pokud nastane x, pak bude mít za následek y. Údržba se na základě tohoto principu ukázala jako účinná z hlediska bezpečnostní technologie a deterministické metody tvoří základ německých technologických zákonů a pravidel. Stinná stránka těchto metod je, že jsou časově velmi náročné a vyžadují nadměrná opatření v rámci provádění údržby, a to z důvodu bezpečnostních faktorů, které je třeba dodržovat již ve fázi konstrukčního návrhu.

Pravděpodobnostní strategie jsou naproti tomu založeny na principu pravděpodobnosti. Kvantitativně stanoví potenciální rizika podle frekvence jejich výskytu a závažnosti jejich důsledků, podle čehož se následně určí prioritní opatření údržby. Tento přístup snižuje náklady na údržbu. Nicméně určená vstupní data mohou být plná nepřesností; v případě složitých zařízení a situací pak tato metoda vyžaduje vynaložení značného úsilí a provedení analýzy stromu poruch. 

Systematická a prakticky orientovaná…

Při výběru celkové strategie údržby musejí odpovědné osoby brát v úvahu zvláštní rysy dotyčné společnosti a podniku. Odborníkům na údržbu by měly být známy všechny provozní okolnosti, které by měly být zahrnuty do všech jejich rozhodnutí. Praxe ve všeobecném strojírenství, hluboké znalosti daného podniku a všech jeho systémů jsou proto klíčové. Úlohou profesionálního pracovníka údržby je stát se systémovým analytikem, jenž na celou problematiku dohlíží v širších souvislostech.

Pečlivě koordinovaná kombinace jednotlivých strategií a nástrojů vytváří základ pro prakticky zaměřené posouzení rizik. To rovněž znamená, že „vady“ nemusejí být nutně opraveny v každém případě. Nehomogenity v materiálech nebo zárodečné trhliny, které jsou detekovány pomocí nedestruktivních zkoušek, není nutné opravovat, pokud lomová mechanika a posouzení rizik prokáže, že tyto nálezy jsou přípustné dle definovaných servisních parametrů.

V rámci vysoce kvalitní analýzy celého systému je princip „života s vadami“ docela přijatelný. Stejně tak může pokračovat bezpečný provoz podniku pokročilejšího stáří, a to za pomoci specializované analýzy aktiv, rekonstrukcí a údržby prováděné na míru. To platí i pro systémy řízení procesu, zejména u systémů řízení procesu, které se již nevyrábějí. Tyto systémy nemusejí být nahrazovány tak dlouho, dokud jsou plně funkční, a jejich použití pokračuje v souladu se strategiemi pro opravy. 

…stejně jako kreativní a zaměřená na řešení

Aby kvalifikovaná údržba byla pro danou společnost maximálním přínosem a dosahovala ziskovosti, musí usilovat o kreativní řešení jakéhokoli vzniklého problému každý den. Nábor angažovaných a vysoce kvalifikovaných pracovníků údržby má proto zásadní význam.

Vedení společnosti musí být schopno motivovat své zaměstnance. To je možné pouze v organizaci založené na dělbě práce, kde je personálu ponechán prostor přijímat určitá rozhodnutí a nést za ně odpovědnost. Akceptace přijatelné míry rizika je rovněž součástí takové dohody. Pracovní atmosféra by vzhledem k výše popsaným skutečnostem měla být založena na srozumitelnosti, soudržnosti, důvěře a uznání.

V budoucnu se údržba bude stále více zaměřovat na prevenci poruch a trvalé zdokonalování podniků a systémů. Systematické znalosti a přístupy zaměřené na praktické využití zajistí co nejlepší řízení podniku a zaručí dlouhodobou provozní bezpečnost a spolehlivost, stejně jako maximální dostupnost všech zařízení. 

Hans Christian Schröder je expert na problematiku řízení podniku a pracuje pro společnost TÜV SÜD Industrie Service v Mannheimu v Německu.

Řízení a údržba průmyslového podniku

Časopis Řízení a údržba průmyslového podniku již přes 10 let patří mezi neodmyslitelný zdroj informací v oblasti průmyslové údržby a diagnostiky. Část obsahu je z pera licenčních autorů Plant Engineering z USA.

www.udrzbapodniku.cz