Zaměřte se na lidi a dosáhněte maximální efektivity procesů

Zaměřte se na lidi a dosáhněte maximální efektivity procesů

Usilujte o nalezení rovnováhy mezi lidmi a technologiemi a optimalizujte tak provozní činnosti v podniku.

Technologie při svém neúnavném postupu směrem ke komplexní automatizaci neustále posouvají hranice mezi člověkem a strojem v kontextu průmyslových podniků. S nedávným pokrokem v oblasti umělé inteligence, který je podporován nekonečnými výpočetními zdroji v cloudu, si nyní musíme položit otázku: „Jak dlouho ještě budeme potřebovat lidi přímo zapojené do výroby?“

Faktem je, že ve výrobních podnicích budeme mít lidi určitým způsobem zapojené vždy. Možná je tedy lepším přístupem hledat způsob, jak vytvořit prostředí, v němž budeme schopni vyvážit nejlepší vlastnosti lidí a technologií, abychom zajistili optimalizaci vzájemné komunikace, úrovně bezpečnosti a výroby. Tento článek se bude zabývat novými rolemi v organizaci a tím, jak technologie vytvořené na podporu kritických lidských faktorů pomohou lidem a strojům vzájemně spolupracovat. Jen takto lze zajistit průlomový pokrok v produktivitě, který je v příštích desetiletích pro společnost nezbytný.

Spojení stroje a člověka

Již v 50. letech 20. století vědci zkoumali vztahy mezi lidmi a stroji a založili obor známý jako výzkum pro přiřazování funkcí. I když se technologie za posledních 70 let jistě vyvinuly, základní poznatky vědce Paula Fittse, jenž je tvůrce tzv. Fittsova seznamu, zůstávají do značné míry platné. Přidělování funkcí se stalo ústřední složkou systémového inženýrství a jeho hlavním cílem je poskytnout racionální prostředky k určení, které funkce na úrovni systému by měli vykonávat lidé a které stroje. Ačkoli byly vyvinuty i jiné metody, Fittsův seznam zůstává i v dnešním, komplikovanějším světě výroby nejčastěji citovanou výzkumnou prací. Fitts ve svém výzkumu nastínil šest oblastí, kde mají lidé převahu; jsou to detekce, vnímání, úsudek, intuice, improvizace a dlouhodobá paměť. Naopak stroje podle Fittse vynikají v rychlosti, výkonu, výpočtech, replikaci, simultánních operacích a krátkodobé paměti.

Při pohledu na investice do technologií by se tedy neměl klást důraz na pouhé nahrazení lidí stroji, ale spíše na to, jak s využitím pozitivních vlastností lidí i strojů dosáhnout produktivních a symbiotických vztahů.

Zdůraznění lidského faktoru

Možná si myslíte, že masivní snížení ceny počítačové paměti znamená, že původní Fittsův seznam z 50. let už neplatí. Mnoho organizací však jednoduše investovalo do technologie ukládání dat, aniž by zvážilo, jak k nim bude v praxi přistupováno, jak budou chápana a jak budou používána. Ukládání dat má smysl pouze tehdy, pokud jsou relevantní a využitelná. To vyžaduje data, která lze zpracovat a vhodně vizualizovat pro lidi. Je velmi snadné zahltit lidi daty a příliš vše zkomplikovat. Abyste se těmto problémům vyhnuli, je nezbytné porozumět lidskému faktoru.

Lidská paměť funguje jinak než paměť strojů. Zatímco stroje jsou velmi zdatné v zachycování a ukládání dat, lidé si dokážou zapamatovat vjemy, obrazy a pocity. Pouze lidé tak mohou čerpat z lidských schopností a lépe porozumět věcem, které byly zažity nebo zapamatovány z minulých zkušeností.

Dalším příkladem je spolehlivost. Stroje jsou spolehlivé pouze pro určité definované situace, pro něž byly naprogramovány, tj. opakování stejné sady úkonů na výrobní lince. Lidé jsou však díky svým schopnostem vnímání, improvizace a detekce spolehliví v rámci definované operační oblasti i mimo ni, protože se dokážou neustále přizpůsobovat. Spolehlivost lidí a strojů tedy nelze měřit stejným způsobem. Technologie může dělat pouze to, o co jsme ji požádali, zatímco lidé jsou schopni vytvářet nové procesy nebo situace, když se vyskytne neočekávaná okolnost.

Snad nejzářnějším příkladem lidské přizpůsobivosti byla reakce na rozruch způsobený pandemií covidu-19. Standardně prováděné činnosti najednou vyžadovaly kreativní řešení, aby se výrobní procesy udržely v chodu, zatímco pracovníci téměř na všech úrovních pracovali z domova nebo řídili procesy s využitím omezených posádek. V mnoha ohledech byla tato adaptace úspěšná díky kreativitě a přizpůsobivosti lidí, nikoli strojů.

S rozvojem technologií, zejména automatizace v procesních výrobních závodech, se systémy stávají stále složitějšími. S poklesem ceny úložišť dat a s nástupem cloudových systémů je k dispozici stále více informací pro vytěžování dat, ale zpracovatelský průmysl obecně neinvestoval miliony dolarů k zajištění efektivního využití dat.

Správa a vytěžování dat patří mezi lidské činnosti. Proto bychom se neměli zaměřovat na koncepci nahrazení lidí stroji. Místo toho by se měl klást důraz na implementaci technologií, které mohou lidé v dílnách efektivně využívat.

Složitost a výhody internetu věcí

Internet věcí a průmyslový internet věcí (IIoT) vnesly do procesní výroby více složitostí, ale i velkých výhod. IIoT propojil více komponent, přinesl větší množství dat a propojení, vytvořil situace, kdy je k řízení procesů potřeba méně lidí, a zvýšil rychlost řízení výrobních procesů. Při všech těchto exponenciálních a stále rostoucích změnách však i nadále zůstává otázka: Jak si poradíme s tím, jak budou lidé pracovat a jak se budou prosazovat v tomto rychle se měnícím prostředí?

Pokud chceme, aby technologie fungovala, musíme ji navrhnout pro lidi. S odkazem na Fittsův seznam a pochopení lidského faktoru je důležité si uvědomit skutečný význam lidí v prostředí procesní výroby.

Procesy řídí mnoho pracovníků na různých úrovních a na různých místech organizace. Neexistuje jedna osoba, která by věděla všechno. Například jen na provozní úrovni existuje hned několik týmů. Každý z nich má jiné cíle a zájmy. Tyto týmy působí na jednotlivých směnách a jsou podřízeny různým nadřízeným, kteří zase mohou být podřízeni podnikové struktuře. Všichni tito lidé a týmy ke své práci nějakým způsobem využívají technologie. Nasazená technologie, která je navržena tak, aby pomáhala lidem a týmům spolupracovat lépe a efektivněji, bude mnohem úspěšnější než ta, která je obtížně použitelná a vyžaduje, aby lidé přizpůsobili své chování jejímu používání.

Lidé mají obecně dobrou paměť, pokud jde o zkušenosti, vjemy a emoce, ale při zpracování dat nejsou ve srovnání se strojem tak spolehliví. Vezměme si například dvanáctihodinovou směnu. Kolik dat se během této směny uchová nebo zapomene? V případě úspěšného dne může být zachována velká část vygenerovaných dat. Během stresující směny, kdy nic nefunguje pořádně, je to možná jen polovina. Přenos dat další směně tím bude přímo ovlivněn, zejména když se započítají chyby a opomene se vzájemné komunikace.

Lidé jsou vždy trochu nepřesní. Spoléhat se na to, že si zapamatují všechny informace a spolehlivě je sdělí ústně nebo prostřednictvím písemných dokumentů, bude vždy problematické. Nepřesná komunikace může vést k mnoha různým problémům, včetně těch z oblasti bezpečnosti.

Uvědomit si problémy způsobené nepřesným předáváním informací vede k potřebě poskytnout lidem snadno použitelnou technologii, která jim pomůže překonat jejich přirozená omezení. Mnohem většího přínosu však bude dosaženo, pokud technologie nebude jen zpracovávat data, ale rozšíří přirozené lidské schopnosti tím, že umožní přenést poznatky vytvořené během směny na další směnu, aby lépe pochopila, co se děje, a aby mohla na základě toho rychleji a efektivněji jednat. Spolupráce prostřednictvím technologie mezi týmy jednotlivých směn vytváří vyšší úroveň efektivity, kvality a bezpečnosti.

Digitální proces předávání směn přispěje k udržení úrovně kvality

Informace sdílené během předávání směn představují kritický základ kontinuity. Slouží jako průběžný protokol relevantních událostí a podmínek, které společně popisují stav výrobních procesů v určitém období. Sladit všechny tyto zdroje umožňuje digitální řízení směn, které zajišťuje předávání a poskytuje formální digitální záznam o provozu závodu, jenž může být všem členům výrobní organizace doručen digitálně.

Zkušenosti z období pandemie covidu-19 zdůraznily výhody digitální komunikace mezi výrobními týmy. Digitální podpora týmů jim pomohla při udržování výrobních procesů, zvládání bezpečnostních problémů a udržování úrovně kvality v abnormální situaci během krize, ale může i nadále poskytovat cennou podporu při návratu k normálu.

Zapojte současně technologie i lidský faktor

Technologie nedokáže 100% nahradit lidi. Naším cílem by mělo být využít technologie k tomu, aby lidé mohli využívat své přirozené schopnosti a zvyšovat svou výkonnost. Úspěšné výrobní podniky přijmou přístup, který povýší vlastnosti lidí i technologií a pomůže při spolupráci v rámci soustavy člověk –stroj. Tím je zajištěna větší transparentnost, spolehlivost a viditelnost napříč všemi funkcemi podniku a týmy jsou proto schopny lépe vzájemně komunikovat a dosahovat optimalizovaných výsledků. Technologie zaměřená na lidi, jinými slovy technologie, která byla navržena s ohledem na lidi, umožňuje organizačním týmům zvýšit produktivitu, efektivitu nákladů, kvalitu a úroveň bezpečnosti.

Autorem článku je Andreas Eschbach, generální ředitel společnosti Eschbach a Dr. Andy Brazier je průmyslový konzultant pro oblast rizik a bezpečnosti procesů.

Řízení a údržba průmyslového podniku

Časopis Řízení a údržba průmyslového podniku již přes 10 let patří mezi neodmyslitelný zdroj informací v oblasti průmyslové údržby a diagnostiky. Část obsahu je z pera licenčních autorů Plant Engineering z USA.

www.udrzbapodniku.cz