Změna přístupu k údržbě

V současném scénáři konkurenceschopnosti je úsilí o zlepšení nezbytné k dosažení vysoké úrovně efektivity ve všech útvarech společnosti. Základním faktorem úspěchu firmy je dosažení co nejvyšší dostupnosti a provozní spolehlivosti při zachování maximální úrovně kvality, individuality a minimalizaci nákladů. Neměli by být tohle základní cíle štíhlé údržby?

Štíhlá údržba

Cílem štíhlé údržby je minimální pracnost údržby, vykonávat činnosti, které přidávají hodnotu:

• Vyvarovat se ztrátovým časům
• Odstranit plýtvání ze všech údržbářských procesů
• Podporovat hodnotový tok pro zabezpečení stability procesů a kvality
• Zvyšovat hospodárnost – šetřit

Jedná se o změnu přístupu, kdy tradiční přístup – „orientace na využití“, změníme na přístup štíhlé údržby – „orientace na proces“.

Základem pro správné nastavení strategie údržby je systém prioritizace (kategorizace) zařízení. Z mých zkušeností jde většinou ve firmách o agendu údržby, která se bez jasných kritérií dopracuje k výsledku a ostatní útvary v podniku ani neví, že něco podobného má firma zpracované.

Pro prioritizaci zařízení je důležité použít jednoznačnáa měřitelná kritéria a týmovou spolupráci podnikových útvarů (výroba, údržba, technologie, kvalita, nákup a obchod), aby byly výsledky relevantní a měli dostatečnou vypovídající schopnost. Prioritizace je jen jedna, a proto je důležité, aby se zohlednili pohledy a zkušenosti všech útvarů.

Navrhujeme použít tyto tři kritéria:

• Vliv daného zařízení na celý výrobní proces
• Vliv délky prostoje na množství nebo termín dodávky
• Vliv na zákazníka

Na základě těchto tří kritérií rozdělíme stroje do osmy kategorií podle obrázku:

Po ohodnocení všech zařízení vybereme stroje nejvyšší kategorie GaHa dále je rozložíme na jednotlivé uzly. Popíšeme funkce jednotlivých komponent a provedeme klasifikaci podle následků poruchy opět podle jednoznačných a měřitelných kritérií:

• Vliv uzlu na provoz zařízení
• Schopnost předpovídat poruchu
• Frekvence poruch

Na základě výsledků prioritizace a klasifikace komponent podle následků poruchy nastavíme na jednotlivé kategorie strategii údržby. Hlavní kapacitu údržby zaměříme na nejrizikovější komponenty zařízení a na zařízení, které nemají vliv na proces a zákazníka nastavíme např. strategii oprava po poruše.

Z hlediska štíhlé údržby jsou nejdůležitější dva hlavní strategické přístupy na dosažení cíle „nulové časy na údržbu“:

• Údržba po dobu prostojů – integrovat všechny inspekce, opravy, servis a preventivní údržbu do každodenních operací a naplánovat je po dobu přestavení, čekání na uvolnění nebo, když vznikne chyba na jiné části zařízení. Plánování musí probíhat na základě aktuální situace.
• Redukce času na údržbu – např. využitím VSM (na obr. před a po optimalizaci procesu)

Efekty štíhlé údržby:

Jak vidíte jedná se o změnu přístupu k údržbě, o zvýšení integrace pracovníků údržby a výroby, o změně strategie a organizace údržby. O konceptech údržby a její organizaci bude Forum praktické údržby, 19. – 20. 3. 2019 v Trnavě. Více na www.forumudrzby.sk

Autor: Bronislav Balga, IPA Czech, s.r.o.