Tento článek představuje postup, jakým je možné z měření proudu identifikovat hodnoty harmonických změn momentu, například způsobených tlakovou pulzací na čerpadle či mechanickou poruchou na zátěži. V dnešní době se standardně může identifikovat frekvence této změny, avšak z pohledu velikosti se maximálně sleduje trend. S využitím matematického modelu je možné určit přibližně i velikost změny.

Rychlovypínače stejnosměrného proudu DC, v tomto dokumentu označované jako vypínače, jsou přítomny ve všech druzích železniční infrastruktury. Vnitrostátní nebo městské železnice, tramvaje či metro, všichni se spoléhají na vypínače, aby je chránily před katastrofální situací. Vypínače mohou být instalovány buď na palubě vlaků, nebo na trati v trakčních napájecích stanicích. Netřeba dodávat, že vypínače jsou kritickou součástí železniční infrastruktury. V nejlepším případě může vadná jednotka způsobit zastavení vlaků, v nejhorším případě může zapříčinit selhání či zahoření části infrastruktury a zavinit ztráty na životech. Životní cyklus vypínačů je dlouhý, některé jednotky, jež jsou stále v provozu, jsou staré více než 50 let. Řádné testování vypínačů je v těchto dnech aktuálním tématem v důsledku řady incidentů na různých systémech kolejové dopravy. Tento dokument popisuje některé problémy s testováním a jejich řešení.

Problematická detekce izolačních poruch je jednou z největších nevýhod použití izolovaných závěsných vodičů v distribučních vedeních vysokého napětí. Při tomto typu poruch je obvykle prezentována činnost částečných výbojů. Na základě těchto poznatků byl na VŠB – TUO navržen on-line monitor částečných výbojů pro detekci poruch izolace na venkovních vedeních vysokého napětí. Tento článek popisuje testování nových anténních senzorů pro tento detektor, které by v budoucnu měly nahradit jednovrstvé indukční senzory.

V diagnostice elektrotechnických zařízení se stále objevují nové metody a ty již zavedené se vylepšují, případně se začínají uplatňovat na více zařízeních. Stejně tak je tomu i u dielektrické spektroskopie, která se dříve používala pouze k analýze dielektrických vlastností materiálů; nyní je možné ji využít ke komplexní diagnostice celých elektrotechnických objektů. Článek se zabývá vlivem zvolených parametrů této metody na konečné výsledky diagnostiky.

Článek je zaměřen na elektrodiagnostiku a další diagnostické metody jako součást multiparametrické diagnostiky. V úvodní části je obecně pojednáno o technické diagnostice, jejím dělení a je objasněn pojem multiparametrická diagnostika. Dále je popsán objekt diagnostiky (dieselelektrické soustrojí) a jsou stručně rozebrány aspekty s vlivem na jeho chování. Podstatná část článku je věnována příkladu použití multiparametrické diagnostiky s důrazem na rozbor a zobecnění výsledků. Nechybí návrh opatření pro technickou praxi a stručný závěr.